Na čtvrteční tiskové konferenci Knastová také uvedla, že Národní galerie Praha (NGP) chce výrazně posílit akvizice a digitalizaci sbírkových předmětů, z investic pak chystá stavbu depozitáře v Jinonicích a připravuje záměr transformace Veletržního paláce. Obě akce jsou již dlouho připravované i předchozími vedeními galerie, Knastová v jejím čele stojí od začátku letošního roku.
„V roce 2026 chceme překročit hranici milionu návštěvníků ročně. Na tom můžeme pracovat nejen díky lákavému výstavnímu plánu, ale především práci s publikem. Strategický směr, jakým by se měla instituce ubírat, vychází z analýz vypracovaných v rámci externího průzkumu, které ukazují, co naši návštěvníci oceňují, ale také místa, kde je potenciál pro rozvoj,“ uvedla Knastová.
Podle výročních zpráv NGP navštívilo galerii loni 282 812 lidí. Čísla ale ovlivnila pandemie, galerie byla pro veřejnost uzavřená 105 dnů. Nejvíce navštěvovaným objektem byl Veletržní palác se 160 615 hosty. Nejnavštěvovanější výstavou se stal Rembrandt: Portrét člověka s průměrnou denní návštěvností 649 lidí, přičemž celkem výstavu vidělo 26 629 lidí.
V roce 2019 objekty NGP navštívilo 663 492 lidí, nejnavštěvovanější byl taktéž Veletržní palác s 231 271 diváky, palác Kinských navštívilo 231 271 lidí. O rok dříve byla celková návštěvnost NGP 711 928 lidí a v roce 2017 to bylo 691 285.
Knastová říká, že jejím cílem je otevřít galerii i těm skupinám návštěvníků, kteří by do galerie běžně nezavítali, a zprostředkovat obsahy výstav jinými formami, než jsou běžné prohlídky. Galerie se má více otevřít skupinám lidí s různými typy znevýhodnění, třeba on-line přednáškami tlumočenými do znakového jazyka, spoluprací s pedagogy speciálních škol pro neslyšící a propojením s kulturou této komunity. Uvedla také, že do galerie více chodí ženy, a je tedy třeba nalákat muže.
