Částku uvedl ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil, kterého Mládková požádala o zajištění všech dědických náležitostí.
Mládková v září oslaví dvaadevadesáté narozeniny. V případě jejího úmrtí by tak její majetek mohl připadnout USA, protože má americké občanství.
Podle Pospíšila by se to týkalo také části sbírek, které jsou vystaveny v Muzeu Kampa. Konkrétně sbírky středoevropského umění, kterou Mládková shromažďovala se svým manželem Janem.
"Rozhodla se, že sbírku, která je v současné době v Sovových mlýnech, daruje nadaci," řekl Pospíšil s tím, že se na přání Mládkové stal členem správní rady nadace. "Je to od ní obrovské gesto, velkorysý krok. Díla tak zůstanou českému národu," zdůraznil.
Sbírka je podle něj svou strukturou zcela unikátní. Obsahuje české, slovenské, polské, maďarské a jugoslávské umění především šedesátých a sedmdesátých let. Některé kolekce jsou rozšířeny také o mladší autory.
Nejrozsáhlejší je kolekce českého a slovenského umění, která obsahuje soubory obrazů, soch, objektů, kreseb a grafických listů od významných představitelů generace nastupující koncem padesátých a počátkem šedesátých let.
Meda MládkováMládková žila dlouhá léta v zahraničním exilu, vždy se ale cítila být českou vlastenkou. Za vlastní si vzala heslo "přežije-li kultura, přežije národ". Spolu s manželem Janem se věnovali shromažďování výtvarných děl českých autorů 20. století. V USA také zorganizovala řadu výstav českých a slovenských umělců. Nákupy manželé financovali z peněz Jana Mládka a z prodeje domu ve Washingtonu. |
Podle ředitele nadace Jiřího Lammela v ní je například práce Krajina s věčnem od Karla Malicha, kterou teoretici umění označují za jednu z nejdůležitějších plastik českého umění 20. století. Dále sbírka obsahuje černobílé struktury od Zdeňka Sýkory, jednoho z nejvýznamnějších českých výtvarných umělců, nebo sochy celosvětově uznávané polské sochařky Magdaleny Abakanowiczové.
Další část umění, které je v muzeu na Kampě vystaveno, již na konci 90. let Mládková věnovala hlavnímu městu. Jde především o soubor děl Františka Kupky a Jiřího Koláře. Nadace za to dostala na 99 let do užívání Sovovy mlýny.
Mládková by ráda muzeum na Kampě rozšířila o Werichovu vilu. S Prahou 1 se již před lety nadace dohodla na budoucí smlouvě, nikdy ale nebyla uzavřena.
Novému vedení radnice se některé pasáže smlouvy nelíbí, nájem vily chce například zkrátit ze 40 let na 15. Mládková s tím nesouhlasí. Do parku na Kampě také chtěla umístit sochy, vedení městské části se ale postavilo proti.
