Naprostá většina ze sedmašedesáti výstav oficiálního programu probíhá do poloviny července v předních muzeích a galeriích v centru španělské metropole - už tím se festival liší od konkurentů v Barceloně, Moskvě nebo Bratislavě, kde jsou do programu nezřídka zařazovány obskurní expozice několika snímků v kavárnách nebo výstavy ve vzdálených městech.
Letošní festival nese podtitul Z jihu a ve svém tematickém zaměření na "identitu z kosmické perspektivy" akcentuje díla z Jižní Ameriky a z Jihoafrické republiky; v programu je však i mnoho výborných výstav z jiných částí světa. Tři slavné představitele tří různých etap vývoje fotografie představuje Národní centrum umění královny Sofie. Velká retrospektiva Williama Henryho Foxe Talbota dokumentuje, že tento britský vynálezce kalotypie byl také invenčním a kultivovaným autorem jednoduchých, ale výtvarně působivých portrétů, zátiší, krajin i městských zákoutí. Další expozice, věnovaná dílu švýcarského průkopníka subjektivního dokumentu Roberta Franka, zahrnuje slavné záběry z jeho kultovní knihy Američané z roku 1958, ale i řadu dalších prací, ukázky jeho novější, konceptuálně a intermediálně zaměřené tvorby a mnoho experimentálních filmů. Výstava hvězdy současné německé fotografie, Andrease Gurského, připravená newyorským Muzeem moderního umění, pak fascinuje technickou dokonalostí obrovských zvětšenin barevných snímků s motivy globalizace, stereotypnosti a odlidštěnosti současného světa.
Důležité místo tu má dokumentární fotografie. Retrospektiva George Rodgera, spoluzakladatele agentury Magnum, je zaměřena na jeho dnes už klasické humanistické snímky života domorodých obyvatel Afriky. K objevům patří výstava málo známých snímků z Peru na přelomu 30. a 40. let od francouzského fotografa Pierra Vergera. Vyčpěle ovšem působí barevné snímky Američana Williama Egglestona. Některé jeho záběry červených květin v zelených květináčích nebo poliček s různobarevnými skleničkami ve spíži dokládají, jak obrovský pokrok udělala barevná fotografie od roku 1976, kdy byla Egglestonova výstava uvedena v newyorském Muzeu moderního umění jako vůbec první expozice sestavená výhradně z barevných záběrů. Velmi invenční jsou naopak barevné snímky Jihoafričana Obieho Oberholzera, Argentince Pabla Cabady či Španěla Navia.
Černobílá fotografie ovšem neztrácí na významu. To ukazují expresivní snímky náboženských obřadů na Haiti od Cristiny Garcíi Roderové nebo sugestivní skupinové portréty obyvatel několika latinskoamerických států od Martina Webera. Skvělým příkladem využívání ostrých kontrastů černých a bílých ploch je nápaditě nainstalovaná výstava Josefa Koudelky Chaos, konfrontující vertikální a horizontální panoramatické snímky, jež zobrazují destrukci životního prostředí nebo válečnou zkázu v různých částech světa.
V programu je i několik menších expozic slavných tvůrců Henriho Cartiera-Bressona, Duanea Michalse, Williama Wegmana či Johna Hilliarda, stejně jako první zahraniční repríza velké pražské retrospektivy Jaroslava Rösslera. Nedílnou součástí jsou večerní audiovizuální představení, hodnocení portfolií, tvůrčí dílny, neformální setkávání a diskuse festivalových hostů; to vše v přátelské atmosféře.
Letošní festival nese podtitul Z jihu a ve svém tematickém zaměření na "identitu z kosmické perspektivy" akcentuje díla z Jižní Ameriky a z Jihoafrické republiky; v programu je však i mnoho výborných výstav z jiných částí světa. Tři slavné představitele tří různých etap vývoje fotografie představuje Národní centrum umění královny Sofie. Velká retrospektiva Williama Henryho Foxe Talbota dokumentuje, že tento britský vynálezce kalotypie byl také invenčním a kultivovaným autorem jednoduchých, ale výtvarně působivých portrétů, zátiší, krajin i městských zákoutí. Další expozice, věnovaná dílu švýcarského průkopníka subjektivního dokumentu Roberta Franka, zahrnuje slavné záběry z jeho kultovní knihy Američané z roku 1958, ale i řadu dalších prací, ukázky jeho novější, konceptuálně a intermediálně zaměřené tvorby a mnoho experimentálních filmů. Výstava hvězdy současné německé fotografie, Andrease Gurského, připravená newyorským Muzeem moderního umění, pak fascinuje technickou dokonalostí obrovských zvětšenin barevných snímků s motivy globalizace, stereotypnosti a odlidštěnosti současného světa.
Důležité místo tu má dokumentární fotografie. Retrospektiva George Rodgera, spoluzakladatele agentury Magnum, je zaměřena na jeho dnes už klasické humanistické snímky života domorodých obyvatel Afriky. K objevům patří výstava málo známých snímků z Peru na přelomu 30. a 40. let od francouzského fotografa Pierra Vergera. Vyčpěle ovšem působí barevné snímky Američana Williama Egglestona. Některé jeho záběry červených květin v zelených květináčích nebo poliček s různobarevnými skleničkami ve spíži dokládají, jak obrovský pokrok udělala barevná fotografie od roku 1976, kdy byla Egglestonova výstava uvedena v newyorském Muzeu moderního umění jako vůbec první expozice sestavená výhradně z barevných záběrů. Velmi invenční jsou naopak barevné snímky Jihoafričana Obieho Oberholzera, Argentince Pabla Cabady či Španěla Navia.
Černobílá fotografie ovšem neztrácí na významu. To ukazují expresivní snímky náboženských obřadů na Haiti od Cristiny Garcíi Roderové nebo sugestivní skupinové portréty obyvatel několika latinskoamerických států od Martina Webera. Skvělým příkladem využívání ostrých kontrastů černých a bílých ploch je nápaditě nainstalovaná výstava Josefa Koudelky Chaos, konfrontující vertikální a horizontální panoramatické snímky, jež zobrazují destrukci životního prostředí nebo válečnou zkázu v různých částech světa.
V programu je i několik menších expozic slavných tvůrců Henriho Cartiera-Bressona, Duanea Michalse, Williama Wegmana či Johna Hilliarda, stejně jako první zahraniční repríza velké pražské retrospektivy Jaroslava Rösslera. Nedílnou součástí jsou večerní audiovizuální představení, hodnocení portfolií, tvůrčí dílny, neformální setkávání a diskuse festivalových hostů; to vše v přátelské atmosféře.
 Malekeh Nayini / Irán, recorridos cruzados. |
 C. D. Fredericks / Retrato y Paisaje en la fotografía del siglo XIX |
 Escuela de Caconda. Angola, 1996. |
 William Eggleston: Memphis, Tenessee, 1974. |
 Ignacio Lobo Altuna: Zumárraga, Guipúzcoa, 1992. |
 Miguel Rio Branco: Breves reflexiones sobre una cierta bestialidad, 1990 |
 Minnette Vari: Dislocación |
