V Rudolfinu bude snímek poprvé uveden 23. června. Jak vznikl nápad jej natočit?
Rozhodně to nebylo z mé hlavy. Když jsem měla v roce 2015 výstavu v Galerii Miro, která se nachází v nádherném prostoru bývalého kostela na pražském Strahově, přišel na ni i režisér Peter Hirjak. Po jejím skončení mě oslovil s tím, jestli bychom neudělali krátký dokument. A já jsem souhlasila.
Bylo to obtížné?
Především to pro mě byla nová zkušenost. Když režisér Hirjak začal točit, tak se na mě někdy zlobil, protože jsem mu něco neřekla. Jsem introvert a nemám ve zvyku toho příliš vykládat, ale měl dobrý režisérský přístup, takže jsem brzy získala pocit, že s ním mohu mluvit úplně otevřeně. A dobře to zachytil. I proto dokument postupně rostl a nakonec se netočí jen kolem české výtvarnice a skupiny Coldplay, ale stal se i příběhem o odvaze mít vlastní sny a o tom, kdo nám při cestě k nim pomáhal.
Ilustrace Míly Fürstové se v rámci kampaně Coldplay objevily i v Kolíně nad Rýnem.
Dokument vznikl až poté, co jste pro Coldplay výtvarně zpracovala obal alba Ghost Stories z roku 2014. Proto mě zajímá, co vlastně dokument zachycuje?
Když režisér dorazil do Velké Británie, začal pátrat po tom, jaké má kořeny zpěvák kapely Chris Martin. A všiml si třeba toho, že mezi jeho a mým dětstvím jsou různé paralely, jako třeba rodinné zázemí, vzdělání a především pak to, že jsme oba byli už odmala velcí snílci.
Takže si v dokumentu zahrál i zpěvák kapely?
Je napůl o skupině a napůl o mně. Coldplay obvykle nic podobného neumožňují, ale v tomto případě přímo pro film něco natočili a částečně poskytli vlastní záznamy. Dokonce pozvali Petra Hirjaka do svého nahrávacího studia, stejně tak pro něj udělal Chris Martin rozhovor v Argentině.
Jaký byl váš vztah s frontmanem Coldplay během spolupráce na podobě alba Ghost Stories?
Během tvorby byl velmi intenzivní. Tehdy jsem měla asi pětiměsíční miminko a Chris měl ze začátku obavy, že to pro mě bude příliš náročné. Ale líbil se mu můj styl a viděl, že do toho dávám všechno, takže mě podporoval. V polovině projektu jsem znovu otěhotněla, takže když mě viděl s břichem, znovu jsem na něm poznala, že má strach, jestli to zvládnu. Album samotné je o jeho těžším období v životě a působí kontemplativně. A mně dal právo ho ztvárnit, takže jsme výslednou podobu spolu často řešili.
Karlovarské minerální vody nechaly dva své typické billboardy přeměnit v umělecká díla. Autorkou jednoho z nich je česká grafička žijící v Londýně Míla Fürstová.
Upřímně řečeno, nečekal bych, že vytvořit podobu alba bude taková věda. A že do toho bude kapela výrazněji zasahovat.
Byla jsem nesmírně mile překvapená tím, jací jsou umělci skrz naskrz. Pochopili, že obal je to první, co posluchač vidí, a nemohou najmout jen někoho zvenku, kdo návrh za pár týdnů zpracuje. Chtěli, aby autor cítil smysl alba stejně jako oni. A na to byl potřeba dostatek času a prostoru.
Takže to byla přímo jejich iniciativa, že vám do toho mluvili?
Asi ano, zároveň si ale myslím, že to vycházelo i ze mě. Do té doby jsem na zakázku nepracovala, i když jsem to několikrát zkoušela. Vnímám to totiž jako kšeft a v tom případě nezvládnu nic dobrého vytvořit. Proto byla jediná cesta projít celým procesem společně.
Poslouchala jste jejich připomínky?
To by ani jinak nešlo, kdybych si úplně všechno dělala po svém. Také mi dali před dokončením album a já jsem ho stále dokola poslouchala a přitom jsem začala kreslit. Na základě textů písní jsem následně ilustrovala jejich myšlenky.
Vytvořila jste obrazy k jednotlivým singlům na albu, nejznámější je však motiv křídel na přebalu. Jak vznikl?
Ze začátku jsme se příliš nemohli shodnout. Proto to dospělo k tomu, že si Coldplay zaplnili stěny nahrávacího studia mými grafikami a tak s nimi denně žili. Na jedné z nich zahlédl Chris motiv křídel a zeptal se mě, jestli by bylo možné do nich něco kreslit. Na tom jsme se domluvili a poté už jsem měla naprostou svobodu.
V čem tedy tkvěla spolupráce?
Vzhledem k tomu, že jsem tvořila technikou leptu, nebylo možné hotové části už příliš měnit. Proto jsem pracovala po malých kouscích a kapele jsem průběžně posílala ukázky, jak křídla postupně rostou.
Míla Fürstová s kapelou Coldplay před jejím koncertem v londýnské Royal Albert Hall (červenec 2014)
Kdo všechno měl přehled o tom, na čem právě pracujete?
Celá spolupráce s Coldplay se tehdy odehrávala ve velké tajnosti. Nemohla jsem o tom říct ani svým rodičům.
Proč to nebylo možné?
Protože jsme začali spolupracovat v momentě, kdy na albu ještě pracovali. Například ještě tajili i jeho název Ghost Stories. Nikdy jsem s nikým podobným nespolupracovala, takže když pak vyplynulo na povrch, co vlastně připravuji, byl pro mě velký šok mediální smršť, která se kolem mě okamžitě strhla.
Touto zakázkou spolupráce definitivně skončila?
Každé jejich album je úplně jiné a tvoří ho jiný umělec, což je skvělé. Takže v tomto ohledu spolupráce skončila. Nyní jsme už jen v přátelském vztahu. Moc si spolupráce vážím, ale ani bych nechtěla být dvorním autorem Coldplay.
Stýkáte se ještě někdy?
Všichni bydlí v Los Angeles a já převážně v Anglii, ale občas se vídáme. Třeba když měli koncert v Cardiffu, tak mě pozvali a dali jsme si společnou večeři.
Visí členům Coldplay doma některý váš obraz?
Ano, mají některé. Jeden z členů dokonce svému domu s nadsázkou říká Míly galerie.
Kromě mnoha vlastních děl jste později ještě pracovala na zakázku třeba pro Mattoni nebo pro zpěváka Mira Žbirku.
Takovou práci stále beru velmi málo, ale pokud to nevnímám jako zakázku, ale spolupráci, tak proč ne. S Mirem Žbirkou jsme se seznámili, když jednou přišel na moji výstavu. Společně se svou ženou mě pak požádal, jestli bych výtvarně nezpracovala jeho album.
Váhala jste?
Po Coldplay jsem dlouho všechny nabídky na obaly alb odmítala, nechtěla jsem se tak ani zaškatulkovat. S Miro Žbirkou to ale přišlo ve správný čas, navíc je to člověk, kterého mám ráda. Také následná spolupráce mě bavila.
Jaké kapely vás oslovily pro spolupráci?
Nabídek mi přišlo hodně z celého světa. Některé byly od známých kapel, ale jejich jména prozradit nemůžu.
Vystavujete své obrazy po celém světě, bývají k vidění i v Praze?
Jak jsem říkala, delší dobu spolupracuji s Galerií Miro. V ní jsem měla zatím dvě výstavy. Bylo to v roce 2015 a naposledy loni.
Připravujete už novou výstavu?
Aktuálně jednám o tom, že by mi v Česku vyšla první velká monografie. Kdybychom se domluvili a koncem letošního roku by k tomu skutečně došlo, mohla by na ni navázat další výstava v Praze.
