Neděle 8. prosince 2019, svátek má Květoslava
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Neděle 8. prosince 2019 Květoslava

Kvalitní služby fotografa Josefa Sudka

  1:00aktualizováno  1:00
Josef Sudek byl obrovsky pracovitý. Hned na několika domácích frontách je v těchto týdnech prezentováno jeho dílo, přičemž ve dvou případech jsou představeny autorovy snímky zakázkové, dosud nezanesené do povědomí o tomto tvůrci.

U příležitosti čtvrtého výročí obnovení Ateliéru Josefa Sudka na pražském Újezdě, kde tento fotograf, žijící v letech 1896 až 1976, měl svůj "domeček", je stylově instalována výstava z Mistrova díla.

Jmenuje se Tanec a čítá nevelkou kolekci jak původních, tak nově nazvětšovaných pozitivů, na nichž jsou k vidění taneční kreace choreografky, režisérky a zakladatelky pražské skupiny moderního tance Jarmily Kröschlové v provedení především Taťány Pexové.

Sudek její taneční projev fotografoval jak u sebe v ateliéru (tedy na místě "doličném"), tak na barrandovské louce nad Prahou; psala se polovina třicátých let.

Sudkovy ateliérové fotky tanečnic jsou spolehlivým řemeslem své doby, ničím více, ničím méně. Ovšem taneční záběry v plenéru jsou zakázkou, z níž plynoucí čas snímá účelový charakter a zhodnocuje se tvůrčí vklad, který fotograf tehdy investoval.

Sudek má pověst autora kontemplujícího, jenž byl v městských sceneriích i ve volné přírodě schopen čekat na optimální světelnou konstelaci celé hodiny, který se k námětům vracel s nevídanou nespěchavostí.

Na výstavě Tanec však dostáváme důkaz, že Josef Sudek byl schopen vystihnout vrcholný okamžik i u námětu vyloženě momentního, že dokázal exponovat v kulminačním bodě dynamického tělesného projevu.

Sluší se dodat, že soubor Tanec není instalován úplně poprvé; premiéru si odbyl předloni v Ostravské galerii výtvarného umění. To však nemění nic na oprávněnosti slov spolukurátorky nynější výstavy Anny Fárové, která v doprovodném textu píše, že jde "o méně známou kapitolu spolupráce Josefa Sudka s významnou osobností českého kulturního života".

Rozuměli jsme si…
Daleko známější kapitolu fotografovy spolupráce s jiným tvůrcem reflektuje výstava Filla - Sudek, kterou do Domu U Zlatého prstenu, kde má svou stálou expozici Galerie hlavního města Prahy, připravil teoretik Vojtěch Lahoda. Malíř Emil Filla (1882-1953) si zprvu u Sudka objednal fotoreprodukce svých prací.

Snímky mu Filla honoroval tak, že mu věnoval některá díla. Spolupracovali v časopise Volné směry. Profesní partnerství se transformovalo v přátelství.

"Oba jsme si moc rozuměli v záležitostech umění a on s daleko větším rozhledem mě v této oblasti poučil," napsal Sudek v dopise den po Fillově smrti.

Vojtěch Lahoda vybral z pěti veřejných sbírek takové Fillovy kresby a obrazy, které se námětově (zátiší), motivicky (sklenice) či formálně (panoramata) potkávají se Sudkovými volnými fotografiemi - s jejich výběrem z depozitářů Uměleckoprůmyslového muzea v Praze pomohl jeho kurátor Jan Mlčoch.

Tato expozice rovněž víceméně komorního charakteru nemá za svůj cíl představit věci neznámé, nýbrž připamatovat jeden umělecky plodný vztah. Vizuální "naslouchání" tvůrčímu dialogu Filla - Sudek je v nejlepším, nezbagatelizovaném slova smyslu zajímavé a divák odchází s pocitem, že by nebyla marná publikace, jež by tohle přátelství podrobně zdokumentovala.

A jen zmiňme, že o několik metrů dál, v témž areálu, je ve stejném termínu Sudek přítomen ještě jednou: v Domě U Zlatého prstenu je instalována expozice Libeňský plynojem a slavný fotograf byl z tvůrců, kteří si tuto pražskou stavbu vybrali za námět.

V domě po Benešovi
Jako jeden z plejády fotografů je Josef Sudek zastoupen ve výpravné publikaci Edvard Beneš v Sezimově Ústí. Historik Michal Kolář a filmař Vladimír Drha se sešli nad dokumentem Paďousy, letní sídlo diplomatů (předloni jej vysílala Česká televize), odtud pak vedla jejich cesta k obrazové knize, k níž napsali obsáhlý úvod o historických, osobních i ryze stavebních okolnostech vily Edvarda Beneše, kterou si tento politik nechal vystavět v Sezimově Ústí.

Sudkovy snímky jsou přítomny v zadních partiích publikace; Kolář s Drhou v úvodu stručně vysvětlují jejich vznik: architekt Pavel Janák chtěl po Benešově smrti (3. září 1948) napsat o sídle v Sezimově Ústí stať, doprovodit ji měly kresby Cyrila Boudy, Antonína Strnadela a Václava Pavlíka plus fotografie Josefa Sudka zachycující vilu i zahradu kolem ní.

A tak Sudek "v září a říjnu zhotovil nejen četné snímky exteriérů a interiérů vily, ale také zahrady v různých denních dobách a z rozličných perspektiv. Na několika fotografiích zachytil v tomto prostředí i Hanu Benešovou." Janákova stať již nevyšla, časopis Architektura byl mezitím bolševizován.

Několika řádky toto fotografovo angažmá zaznamenává ve své veliké monografii Sudek i Anna Fárová (Torst, 1995), avšak teprve teď, s vydáním svazku Edvard Beneš v Sezimově Ústí, si můžeme udělat představu, co Sudek v areálu zesnulého politika exponoval.

A opět: kromě ryze dokumentačních záběrů, jistěže obrazově čistých, řemeslně kvalitních, se i tady objevují fotografie, jež v sobě mají něco víc: ve snímcích popsaných Ráno před pohřbem, Schodiště k hrobce nebo Opuštěná zahrada či Psací stůl poznáváme sudkovské tóny melancholie.

Autoři: ,
  • Nejčtenější

RECENZE: Kdepak komedie, Špindl 2 je prostě reklamní kampaň

Domácí romantické komedie mají jednu obdivuhodnou schopnost. Kdykoli se zdá, že hůř už být nemůže, dokážou pravý opak....

RECENZE: Něžné útěky s majonézou na nose se rodí v Nonstop lahůdkách

Taky dobře střelená, zaznělo výstižně na adresu jedné z postav smutné komedie Nonstop lahůdky, jíž v neděli Česká...

ČT nasadí příští rok Místo zločinu Ostrava, Prima Pohlreicha, Nova SuperStar

Česká televize odhalila své jarní novinky roku 2020, ostatní stanice přidaly pro iDNES.cz alespoň několik vybraných...

Obraz Karla Gotta Mona Lisa se v aukci vydražil za 1,7 milionu

Obraz, který v roce 2001 namaloval nedávno zesnulý zpěvák Karel Gott, se na pražském Žofíně vydražil za 1,7 milionu...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

RECENZE: Lindemannův projekt dává na frak i jeho domovským Rammstein

Z opětovného spojení sil zpěváka skupiny Rammstein Tilla Lindemanna a kytaristy a skladatele Petera Tägtgrena, tahouna...

Premium

Sprcha pro osm lidí: jak to vypadalo na Epsteinově ranči na dělání dětí

Kdyby zdi mohly mluvit. Přinášíme exkluzivně snímky přepychového ranče, kam americký finančník Jeffrey Epstein svážel...

Premium

Je sexting nevinná hra nebo nevěra? Pánové jsou tolerantnější než dámy

Generace našich rodičů tohle řešit nemusela. Měli poměrně jasno a věděli, co je a není zahýbání. Moderní technologie...

Premium

Den, kdy přepadli Mekku. V roce 1979 se zrodil moderní islámský středověk

Před 40 lety se stalo „11. září“ islámu. Aby saúdský král mohl pobít ozbrojence okupující posvátnou mešitu v Mekce,...

  • Další z rubriky
Premium

Neexistuje nárok na nenahraditelnost, říká rektor Akademie výtvarných umění

Nejstarší umělecká škola na našem území, pražská Akademie výtvarných umění, letos slaví 220 let od svého založení....

Obraz Františka Kupky Pískaři na Seině se vydražil za 16 milionů korun

Obraz Františka Kupky z raného období Pískaři na Seině ze sbírky prezidenta Edvarda Beneše, datovaný do roku 1907, se...

OBRAZEM: Jak končí jedny dějiny? Fotografie připomínají revoluční dekádu

Výstav k připomenutí třicátého výročí sametové revoluce pomalu přibývá. Jednou z nich je i hlavní výstava letošního...

Premium

Krást umění se nevyplácí. Prodej je složitější než samotná vloupačka

Ukrást slavný obraz je pošetilé. Proč? Protože ho ani sousedům nebudete moci ukázat. Přesto zloději umění řádí stále,...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz