Když malíři (a také rytíři) pomáhá počítač

  22:54aktualizováno  22:54
Představitel geometrické abstrakce a průkopník používání počítače ve výtvarném umění Zdeněk Sýkora vystavuje obrazy z let 1998-2003 v pražské Galerii Zdeňka Sklenáře.

Zdeněk Sýkora - Vstupní hala střediska letového provozu v Jenči | foto: Galerie hlavního města Prahy

Sýkorovy obrazy linií zachycují neustálý pohyb. Linie překračují hranice plátna. Jak se tu vzaly? Na počátku nebylo nic než prázdný prostor - bílé plátno. Počítač předurčil směr každé linie, šířku i barvu, a dokonce i jejich setkání. Linie se křižují, protínají či sledují společný směr s dalšími liniemi.

Vše tu probíhá na principu náhody. Malíř vystupuje jako stvořitel - linie zhmotňuje, dává jim život, aby se mohly rozutéct do všech osudem předurčených stran. Detail od celku nelze oddělit. Svět linií a barev vytváří neuchopitelný celek v pohybu prostoupený energií.

Hledání řádu v chaosu
Zdeněk Sýkora začínal ve 40. letech jako krajinář. Ve svém dalším vývoji prošel všemožnými proměnami malířských stylů. V jeho raném díle je možné vysledovat prvky Cézannova postimpresionismu, fauvismu Henriho Matisse či Picassova kubismu. Na přelomu 50. a 60. let dospěl malíř geometrizací přírodních tvarů k abstraktní malbě.

Sýkorovy abstraktní krajiny z konce 50. let ze série zahrad ještě připomínají pestrobarevné keře či koruny stromů. Hned počátkem 60. let však umělec přešel k abstraktní malbě struktur, pro kterou je typický přísný řád a úplné oproštění od realistických prvků. Zlomovým dílem tohoto období je obraz Šedá struktura (1962-63) - mimochodem také proto, že vznikl jako výsledek spolupráce s matematikem Jaroslavem Blažkem. Současně jde o první experiment práce s počítačem jako pomocným nástrojem k malbě.

Sýkora se tak zařadil ke světovým průkopníkům computerového umění. Jistě by se už tenkrát našlo mnoho odpůrců, kteří by spojení malby a počítače odmítali - nejen kvůli pochybnostem, že počítač by mohl vytlačit z malby veškerou citovost.

Pro Sýkoru však využití umělé inteligence bylo příležitostí, jak lépe prozkoumat kombinatorické možnosti vzájemných poloh několika základních geometrických tvarů. Opravdu by se mohlo zdát, že na takovém konceptu Sýkorovy práce bychom stěží hledali něco emocionálně podloženého. Omyl. Do Sýkorových obrazů se promítá svět v neustálém pohybu i snaha pochopit jeho zákonitosti.

V 70. letech maluje Sýkora obrazy nazývané makrostruktury, které vznikají spojováním kruhových částic bílé a černé barvy. Ty se nahodile setkávají a vytvářejí linie mezi černou a bílou plochou. Ještě v témže desetiletí se Sýkorova tvorba posouvá systematicky dál: od makrostruktur malíř přechází do období liniových obrazů, u kterých setrvává dodnes.

Sýkorovo dílo nabádá k citlivosti a přemýšlení o fungování přírodního řádu a jeho propojení s lidským životem. Pokládá otázky o náhodnosti osudů určené vyšší silou vesmíru. Náhodu reprezentuje jako chaotický nevysvětlitelný řád prvků, které se za určitých okolností a příčin potkávají.

Život je jen náhoda
Náhodnost byla základem logiky dadaismu i surrealismu, kde fungovala jako očistný nástroj. Je také základem tvůrčího principu v tvorbě Zdeňka Sýkory. Abstraktní pojem značící nepředpokládané a nevysvětlitelné jevy prostupuje umělcovu malbu od počátku 60. let.

Koncept náhody je však daleko složitější. Za náhodu označuje Sýkora sám život ve vší komplexnosti. Právě náhodnost vyvolává otázku nad tím, do jaké míry ovlivňuje jedinec život vlastní vůlí a do jaké míry do něj zasahuje „vyšší síla“.

Abstraktní linie Sýkora přenáší nejen na větší či menší plátna -nedávno zpestřily například prostory vstupní haly budovy Střediska letového provozu v Jenči u Prahy. Z dřívější doby je autorem mozaiky čtyř dvacetimetrových větracích komínů v Praze na Letné a keramické stěny u východu z metra v Jindřišské ulici. A v holandském městě Gorinchem se chodí po chodníku, který navrhoval.


Zdeněk Sýkora (1920)

Malíř žije a pracuje s manželkou Lenkou v Lounech. Za války po uzavření vysokých škol v roce 1939 pracoval na železnici. V roce 1940 začal malovat. Po válce studoval výtvarnou výchovu a deskriptivní geometrii na UK v Praze. Roku 1947 zde začal vyučovat. V roce 1959 po setkání s Matissovou kolekcí v Ermitáži maluje cyklus zahrad. V roce 1960 začíná malovat geometrické obrazy. První struktura s využitím počítače vzniká v roce 1964. V letech 1967-1969 Sýkora vytváří velké realizace v architektuře. V roce 1972 začíná nový cyklus: na náhodnosti založený systém liniových obrazů. Od roku 1985 spolupracuje s manželkou. V roce 2003 mu francouzský ministr kultury udělil titul rytíře Řádu umění a literatury.

Mohlo by vás zajímat

24. 2. se uskuteční 91. ročník předávání filmových cen v Los Angeles
23. 3. proběhne předávání filmových cen (Praha, Rudolfinum)
17. 3. bude mít premiéru pořad Za oponou na iDNES KINO


Nejčtenější

Boris Rösner mi radil, ať Ulici beru, vzpomíná Martin Hofmann z Mostu!

Martin Hofmann v seriálu Most! (2019)

Zatímco se všude mluví o seriálu Most!, sedáme si spolu v šatně pražského Divadla v Celetné. Před pěti minutami...

Českou stopu v Teorii velkého třesku podporuje představitelka Amy

Mayim Bialik jako Amy Farrah Fowler v seriálu Teorie velkého třesku

V americkém seriálu Teorie velkého třesku, jehož závěrečnou řadu nyní vysílá Prima Cool, se občas objevují odkazy k...

KOMENTÁŘ: Záhadná postava. Velice spokojený televizní divák

Ze seriálu Most!

Patří do rodiny nadpřirozených bytostí z novodobých pohádek. Na rozdíl od početné armády reptalů ho nikdy nikdo...

RECENZE: Jaromír Hanzlík si napsal telenovelu Léto s gentlemanem

Trailer k filmu Léto s gentlemanem

Na svatého Valentýna utrpěla kina srážku s telenovelou. Kdyby v titulcích filmu stálo Rosamunde Pilcherová a běžel na...

Filmový Freddie Mercury je hit „zbytku světa“, rekordy neláme

Záběr z filmu Bohemian Rhapsody

V Česku i na Slovensku ovládl loni návštěvnost kin. Jak si Bohemian Rhapsody, životopis Freddieho Mercuryho ze skupiny...

Další z rubriky

Vítězný snímek Czech Press Photo nemusí ukazovat mrtvé mládě

PŘÍRODA A VĚDA A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ (single) Lukáš Zeman, volný fotograf –...

Vítězná fotografie ze soutěže Czech Press Photo nemusí podle odborníka na primáty Stanislava Lhoty znázorňovat to, co...

Je to dobrá fotografie. Porota Czech Press Photo stojí za vítězným snímkem

PŘÍRODA A VĚDA A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ (single) Lukáš Zeman, volný fotograf –...

Mezinárodní porota soutěže Czech Press Photo stojí za svým výběrem vítězného snímku letošního ročníku tuzemské...

Když rouška spíš zdobí než chrání. Zdraví jako součást životního stylu

Z výstavy Healing 2.0 v pražské MeetFactory

Internet i média se hemží radami, jak si zajistit lepší, delší a hlavně zdravější život. Jednou jsou vajíčka ke snídani...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz