Kreslil Wericha i Gabina, letos by Karel Šmíd oslavil sto let

  7:24aktualizováno  7:24
Týden co týden kreslil Karel Šmíd karikatury slavných osobností pro časopis Svět v obrazech. Uznávaný výtvarník se věnoval také hudbě, sbíral lidové písně, a dokonce sám skládal. O malířův odkaz se nyní stará jeho syn.

Mladý a starý Jan Werich podle Karla Šmída | foto: Archiv Karla Šmída

Letos před Vánocemi uplynulo sto let od narození malíře a karikaturisty Karla Šmída, příští rok v březnu to bude třicet let od jeho úmrtí. Šmíd se proslavil hlavně svými karikaturami. Kreslil do týdeníku My, později třeba do legendárního Čtení pod lavicí nebo Tvorby.

Fotogalerie

Od roku 1978 až do jeho smrti v roce 1985 doprovázely Šmídovy kresby pravidelný sloupek s výročím v týdeníku Svět v obrazech. „To bylo skutečně týden co týden. Akorát když už později marodil, tak za něj občas někdo zaskočil,“ vzpomíná jeho syn, rovněž Karel, novinář a publicista, který se o otcův odkaz nyní stará. Už roku 1989 například vydal výběr jeho karikatur pod názvem Jak jsem je viděl. A viděl kdekoho. Na stránkách časopisu ztvárnil Charlieho Chaplina, Jeana Gabina i Edith Piaf. Z tuzemských osobností potom třeba Jana Wericha, Otto Gutfreunda, bratry Čapkovy nebo Václava Čtvrtka. „S leckým se potkal osobně, a když ne, tak vycházel z fotek, z televize. Ale výtvarníky znal snad všechny,“ vypráví Šmíd mladší.

Jeho otec byl vpravdě všestranným tvůrcem. Kromě karikatur samozřejmě maloval a jeho obrazy ve stylu kubismu by bez uzardění mohly viset třeba vedle děl Václava Špály. Vedle toho byl také hudebníkem a skladatelem. „Skládání se věnoval hlavně v mládí. Nádherně taky hrál na harmoniku a na klavír a zpíval. Po jižních Čechách a Šumavě si zaznamenával lidové písničky a různé odrhovačky, takže s bráchou jsme to jako kluci všechno uměli,“ vzpomíná Karel Šmíd.

Výtvarník Karel Šmíd v roce 1979

Výtvarník Karel Šmíd v roce 1979

Jeho otec i matka měli buržoazní původ, otec přesto v roce 1946 vstoupil do strany. „Narodil se ve Vídni, ale hned jak vznikla republika, tak se jeho rodiče vrátili. Děda tehdy pomáhal vytvářet Československou poštu. Umřel v lednu 1948, takže na náhrobku sice má napsáno poštovní ředitel, ale že byl až takový ředitel, to jsem dlouhou dobu nevěděl. Dědeček z matčiny strany měl zase továrnu na nábytek,“ líčí Šmíd rodinnou historii. Jeho otec se po válce živil jako učitel, tvorba sama by jej neuživila. Mnozí mu však vyčítali, že mohl víc kreslit.

Výstava za měnové reformy

Šmíd tvrdí, že vyrůstat mezi uměním bylo úžasné. „Já měl ještě dětství bez televize, i když jsme byli jedni z prvních, kteří ten přístroj někdy v roce 1955 vlastnili. Bydleli jsme v činžáku ve Strašnicích a na každý hokej se u nás scházel celý barák. Byl jsem často v ateliéru a otec pořád pouštěl desky, těch jsme měli strašně moc. Taky se chodilo do divadla a samozřejmě po výstavách. Odmalička jsem byl mezi umělci. U nás se dveře netrhly. Přicházeli i kamarádi ze sousedství, třeba tesař nebo kamnář. Otec byl opravdu lidový člověk. Taky se u toho samozřejmě, jak říkáme dneska, pařilo.“

Jedna z věcí, na kterou do smrti nezapomene, je otcova první samostatná výstava v květnu 1953. „Bylo mi tehdy deset, šlo o první velkou výstavu za mého života. A byl to totální krach. V té době byla měnová reforma, takže lidi chodili s balíky peněz do Vilímkovy galerie, dnešní Špálovky, i k nám domů a brali by všechno, jen aby se těch brzy bezcenných peněz zbavili. Ale táta nic neprodal, protože co s nimi?“

Obraz Karla Šmída

Obraz Karla Šmída

Šmíd mladší se stal novinářem. Nejdřív pomáhal s měsíčníkem My, který vycházel v letech 1964–69, potom pod hlavičkou Československého svazu mládeže zakládal týdeník Student. „Ale šéf jsem být nemohl, jen zástupce. Šéfredaktorem byl předseda městského výboru ČSM Václav Král. Zkušený soudruh se stal z hodiny na hodinu novinářem,“ směje se. „Ale jsem z těch, kteří tvrdí, že ne všichni komunisté byli zlí a špatní lidé. Třeba otec byl hrozně čistý člověk s láskou k výtvarnému umění, kterou dokázal přenést na ostatní.“

  • Nejčtenější

Hudební kalendář 2019: Koncerty světových hvězd, které nesmíte prošvihnout

Rok 2019 zpříjemní hudebním fanouškům vystoupení řady hvězd. Přijede třeba Andrea Bocelli. Podívejte se na přehled...

RECENZE: Karel, já a ty nabízí defilé třicátníků, kteří nevědí, co chtějí

Bohdan Karásek říká svým pracím „bytové filmy“, což lze přeložit jako levné projekty na pomezí studentských a...

Největším českým porevolučním hitem je Země vzdálená

Během tří dekád od pádu komunistického režimu vzniklo mnoho hitů, ale tím největším je podle mínění diváků hudební...

Salman Rushdie postavil Zlatý dům. Pozlobil feministky

Spisovatel Salman Rushdie ve své novince zarývá nehty pod kůži americké společnosti. Kam se za poslední léta posunula...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

RECENZE: Návrat Dagmar Havlové ke komedii zařídili jiskřiví Vlastníci

Místo Dvanácti rozhněvaných mužů sedí kolem stolu čtrnáct majitelů bytů. Nečekaně zábavnou domovní schůzi zprostředkují...

Premium

Test kebabů: Hovězí maso, které nedávno ještě kdákalo, i nadměrné množství soli

Orientální kebab by mohl být zdravější alternativou smažených hamburgerů a hranolků. Jenže to by musel být připravován...

Premium

Tajemství zdraví je ukryto v mezilidských vztazích, tvrdí psycholog Ptáček

Jakým způsobem žijeme a přistupujeme ke svému okolí, máme vlastně z velké části předurčené. Ovlivnit nás může nejen...

Premium

Nikdo dodnes neví, kolik těch holek zůstalo zakopaných. Starosta Dubí vzpomíná

„Devadesátky“ a přelom tisíciletí byly v Dubí na Teplicku divoká léta. Řádili tu pasáci prostitutek a mafiáni. Město se...

  • Další z rubriky
Premium

Londýnský výtvarník spotřebuje denně 4 obří fixy, čmárá na střechy i auta

Malůvky, čmáranice a automatické kresby neboli „doodles“ zaplavily střechu římského sídla Fendi. A budou se objevovat i...

Panoráma Prahy nebude takové věčně. I Londýn tím prošel, řekla Jiřičná

Architektka Eva Jiřičná letos oslavila 80. narozeniny, rozvířila debatu nad návrhem nové žižkovské zástavby, podepsala...

Od elitářství zpět k lidem? Akademie výtvarných umění slaví 220 let

Akademie výtvarných umění (AVU) slaví 220 let a v průběhu letošního podzimu se chce otevřít široké veřejnosti. Úkol...

Zemřel významný český výtvarník Karel Malich, bylo mu 95 let

Ve věku 95 let ve čtvrtek zemřel sochař, malíř, grafik a autor typických drátěných plastik Karel Malich, jeden z...

Najdete na iDNES.cz