Kreslil Wericha i Gabina, letos by Karel Šmíd oslavil sto let

  7:24aktualizováno  7:24
Týden co týden kreslil Karel Šmíd karikatury slavných osobností pro časopis Svět v obrazech. Uznávaný výtvarník se věnoval také hudbě, sbíral lidové písně, a dokonce sám skládal. O malířův odkaz se nyní stará jeho syn.

Mladý a starý Jan Werich podle Karla Šmída | foto: Archiv Karla Šmída

Letos před Vánocemi uplynulo sto let od narození malíře a karikaturisty Karla Šmída, příští rok v březnu to bude třicet let od jeho úmrtí. Šmíd se proslavil hlavně svými karikaturami. Kreslil do týdeníku My, později třeba do legendárního Čtení pod lavicí nebo Tvorby.

Fotogalerie

Od roku 1978 až do jeho smrti v roce 1985 doprovázely Šmídovy kresby pravidelný sloupek s výročím v týdeníku Svět v obrazech. „To bylo skutečně týden co týden. Akorát když už později marodil, tak za něj občas někdo zaskočil,“ vzpomíná jeho syn, rovněž Karel, novinář a publicista, který se o otcův odkaz nyní stará. Už roku 1989 například vydal výběr jeho karikatur pod názvem Jak jsem je viděl. A viděl kdekoho. Na stránkách časopisu ztvárnil Charlieho Chaplina, Jeana Gabina i Edith Piaf. Z tuzemských osobností potom třeba Jana Wericha, Otto Gutfreunda, bratry Čapkovy nebo Václava Čtvrtka. „S leckým se potkal osobně, a když ne, tak vycházel z fotek, z televize. Ale výtvarníky znal snad všechny,“ vypráví Šmíd mladší.

Jeho otec byl vpravdě všestranným tvůrcem. Kromě karikatur samozřejmě maloval a jeho obrazy ve stylu kubismu by bez uzardění mohly viset třeba vedle děl Václava Špály. Vedle toho byl také hudebníkem a skladatelem. „Skládání se věnoval hlavně v mládí. Nádherně taky hrál na harmoniku a na klavír a zpíval. Po jižních Čechách a Šumavě si zaznamenával lidové písničky a různé odrhovačky, takže s bráchou jsme to jako kluci všechno uměli,“ vzpomíná Karel Šmíd.

Výtvarník Karel Šmíd v roce 1979

Výtvarník Karel Šmíd v roce 1979

Jeho otec i matka měli buržoazní původ, otec přesto v roce 1946 vstoupil do strany. „Narodil se ve Vídni, ale hned jak vznikla republika, tak se jeho rodiče vrátili. Děda tehdy pomáhal vytvářet Československou poštu. Umřel v lednu 1948, takže na náhrobku sice má napsáno poštovní ředitel, ale že byl až takový ředitel, to jsem dlouhou dobu nevěděl. Dědeček z matčiny strany měl zase továrnu na nábytek,“ líčí Šmíd rodinnou historii. Jeho otec se po válce živil jako učitel, tvorba sama by jej neuživila. Mnozí mu však vyčítali, že mohl víc kreslit.

Výstava za měnové reformy

Šmíd tvrdí, že vyrůstat mezi uměním bylo úžasné. „Já měl ještě dětství bez televize, i když jsme byli jedni z prvních, kteří ten přístroj někdy v roce 1955 vlastnili. Bydleli jsme v činžáku ve Strašnicích a na každý hokej se u nás scházel celý barák. Byl jsem často v ateliéru a otec pořád pouštěl desky, těch jsme měli strašně moc. Taky se chodilo do divadla a samozřejmě po výstavách. Odmalička jsem byl mezi umělci. U nás se dveře netrhly. Přicházeli i kamarádi ze sousedství, třeba tesař nebo kamnář. Otec byl opravdu lidový člověk. Taky se u toho samozřejmě, jak říkáme dneska, pařilo.“

Jedna z věcí, na kterou do smrti nezapomene, je otcova první samostatná výstava v květnu 1953. „Bylo mi tehdy deset, šlo o první velkou výstavu za mého života. A byl to totální krach. V té době byla měnová reforma, takže lidi chodili s balíky peněz do Vilímkovy galerie, dnešní Špálovky, i k nám domů a brali by všechno, jen aby se těch brzy bezcenných peněz zbavili. Ale táta nic neprodal, protože co s nimi?“

Obraz Karla Šmída

Obraz Karla Šmída

Šmíd mladší se stal novinářem. Nejdřív pomáhal s měsíčníkem My, který vycházel v letech 1964–69, potom pod hlavičkou Československého svazu mládeže zakládal týdeník Student. „Ale šéf jsem být nemohl, jen zástupce. Šéfredaktorem byl předseda městského výboru ČSM Václav Král. Zkušený soudruh se stal z hodiny na hodinu novinářem,“ směje se. „Ale jsem z těch, kteří tvrdí, že ne všichni komunisté byli zlí a špatní lidé. Třeba otec byl hrozně čistý člověk s láskou k výtvarnému umění, kterou dokázal přenést na ostatní.“

  • Nejčtenější

Ondřej Vetchý posílí Cimrmany, ač ho po škole nejprve jako herce zapudili

Do své 52. sezony vstoupilo Divadlo Járy Cimrmana po smutném létě, kdy brzy po sobě odešly jeho dvě výrazné tváře. I...

PRVNÍ DOJMY: Křepčení na hrobě, nebo pocta? StarDance začala Gottem

Muselo to být ošemetné rozhodování. Totiž jestli první díl StarDance, který náhodou vyšel na den státního smutku,...

Vivat Vlasta! Do „života čtvrtého“ vyprovodil Chramostovou dlouhý potlesk

Státní hymna a dlouhotrvající potlesk v zaplněném Národním divadle vyprovodily zesnulou herečku Vlastu Chramostovou....

RECENZE: Eurokriminálka Princip slasti. Cestopis zabírá líp než vražda

Části ženských těl poházené po třech městech mají účel i efekt. Horší je, že vyšetřovatelé z daných zemí se v...

RECENZE: Angelina Jolie a Michelle Pfeifferová vedou Hru o trůny tchyní

Pět let po prvním snímku se Angelina Jolie a Elle Fanningová vracejí do rolí kouzelné vládkyně temných blat a její...

Premium

Ekologický experiment, který nevyšel. Billa ruší papírové tašky

V posledních letech velké obchodní řetězce jeden po druhém zpoplatňovaly, později i rušily igelitové tašky, které...

Premium

Sex je snadno dostupný, ale nevěra ještě není důvod k rozchodu

Tolerance je podle něj jen povýšenecký postoj k druhému a vytváří korupční prostředí, proto do partnerských ani jiných...

Premium

K jídlu suchý chleba, místo chráničů molitan. Zpověď Pastrňákovy mámy

Příběh jak z hollywoodského filmu. Marcela Ziembová je máma hokejové hvězdy světového formátu Davida Pastrňáka, kterému...

  • Další z rubriky

Umění z celé Evropy. Prahu čeká první ročník přehlídky Friend of a Friend

Pražské galerie ode dneška až do neděle hostí výstavy svých zahraničních protějšků v rámci projektu Friend of a Friend....

Národní galerii dočasně povede Anne-Marie Nedoma. Vznikne garanční rada

Národní galerie je od dubna bez generálního ředitele. Ministr kultury Lubomír Zaorálek ve čtvrtek oznámil, že instituci...

Od elitářství zpět k lidem? Akademie výtvarných umění slaví 220 let

Akademie výtvarných umění (AVU) slaví 220 let a v průběhu letošního podzimu se chce otevřít široké veřejnosti. Úkol...

Národní galerie zmapuje, jak čeští umělci zaznamenali události roku 1989

Rozruch kolem odvolání ředitele pražské Národní galerie Jiřího Fajta zahýbal veřejným prostorem, výstavní chod však...

Najdete na iDNES.cz