Jak se daří prodeji umění v centru Prahy na Malé Straně?
Draží se nám tady krásně. Maltézské náměstí a specifičnost jeho okolí v tom hraje zásadní roli. Naši klienti si návštěvu zpravidla spojují s procházkou na Kampě či na Malé Straně. Koupit či prodat umělecké dílo do takového kontextu zapadá.
Ptám se proto, že lidé mnohdy považují galerie v centrech metropolí za pasti na turisty s nepříliš kvalitními artikly.
To se nás netýká. Na Malé Straně působí Aukce aukcí čtvrtým rokem. V původní konírně, kde se zabydlela, býval antikvariát a kamenná galerie, která se specializovala na staré tisky a mapy. Nyní zde prodáváme široké spektrum výtvarného umění a plastik. Turistické okolí nás nelimituje. Češi sem naopak chodí rádi, protože se v okolní záplavě turistů cítí více svobodně a mají soukromí.
Jací sběratelé k vám typicky chodí?
Do Aukce aukcí chodí pestrá škála klientů od dvaceti do devadesáti let. Máme přes čtyři tisíce aktivních dražitelů. Převažuje střední třída sběratelů, kteří se aktivně zajímají o umění. Poslední dobou k nám více chodí zájemci, kteří v koupi hledají investiční rozměr. Když to shrnu, chodí k nám všichni, kteří nakupují i jinde. A to je žádoucí. Nakupovat pouze u jednoho galeristy je dle mého špatně. Také přece nechodíte jen do jedné a té samé restaurace na řízek a brambory.
Jakub Sluka (1974 Praha)
|
Jak dáváte aukční nabídku dohromady? Jde o mravenčí práci, nebo se vám díla postupně sejdou sama?
Dennodenně nás kontaktují lidé, kteří chtějí prodat obraz. Stejně tak nás oslovují zájemci o konkrétní umělce. Je to dlouhodobý koktejl – potřebujete dobrý mix ingrediencí a někoho, kdo o položky z menu stojí. Jednoznačně se také ukazuje, že sběratelé nemají potřebu hromadit artikly. Průměrný nebo podprůměrný obraz zpravidla nikoho nezajímá. Důležitá je historie díla, monografované umění s jasným původem a proveniencí. No, a práce je to každodenní. Něco domluvíte za den, jindy o zařazení díla do aukce jednáme i několik měsíců. K průtahům může dojít kvůli dědickému řízení nebo přepravě obrazu do Česka ze zahraničí.
Umím si představit, že dědické řízení může pořádně napnout nervy.
Je to tak. Rodina se v pondělí rozhodne prodat sbírku po dědečkovi, ve středu se do toho vloží bratr a proces se zpomalí. Kolikrát to jsou neuvěřitelné příběhy, hádky a spory.
Jaké jsou mezi českými galeristy vztahy? Hádáte se o klienty, chodíte spolu na pivo?
Razím jednu zásadu, a to je respekt. Samozřejmě, že pokud někdo prodává falza nebo sporná díla, snažíme se tomu bránit. Takové jednání poškozuje celý trh, nás nevyjímaje. S řadou kolegů galeristů vycházíme dobře a vyměňujeme si i poznatky kolem děl a trhu.
Jsou falza velký problém?
Potkáváme se s nimi dennodenně. Snažíme se je likvidovat či vracet. Když nám někdo s problematickou minulostí nosí opakovaně falza, přestaneme s ním komunikovat. Třeba slovenský trh to hodně poškodilo. V poslední době se tam objevilo mnoho padělaných děl a kauz. Ten koktejl je na Slovensku smrtící a obchod s uměním se v Bratislavě pozastavil. Slováci u nás často nakupují a říkají, že tamní trh je oproti tomu našemu mrtvý.
Na trhu s nežijícími umělci se napodobeninám ale nevyhnete, že?
Snažíme se takové případy úplně eliminovat. Každé dílo konzultujeme většinou s autorem monografie nebo s předními odborníky na daného autora či autorku. Někdy máme aukci, kdy z hlediska provenience neřešíme ani jednu položku, jindy se těch problémových sejde víc. Čas od času se nám do rukou dostane obraz, kde si nejsme jisti. Ten raději vyřadíme z aukce.
Nevyplatilo by se ověření pravosti řešit s Národní galerií?
My s Národní galerií spolupracujeme. Jako soukromá aukční síň ale musíme být pružnější a dynamičtější než velká státní instituce, která si může dovolit věnovat se dílu delší dobu.
Zaměřujete se na české umění devatenáctého a dvacátého století. Co zajímavého už se u vás v aukci vydražilo?
Úžasný olej od Václava Radimského Zaplavené louky u Seiny z pozůstalosti Emy Destinnové. Prodal se za více než tři miliony korun. Podařilo se nám prodat dvě mimořádná plátna Františka Foltýna. To je vynikající autor české abstrakce. Jde o díla z francouzského období, kdy maloval po boku s velikánem Františkem Kupkou a Vasilijem Kandinským. V poslední době se nám daří na trh dostávat obrazy malujícího šašoura Josefa Hlinomaze. No a nemůžu nezmínit jméno Zdeněk Burian.
S ním máte velké zkušenosti…
Historicky jsem mu uspořádal přes dvacet výstav. Sběratelé vědí, že naše Retro Gallery měla k Burianovi blízko, takže jeho práce často končí u nás. Hovoříme o desítkách prodejů, které se nám povedly. Ve výsledku nepropagují jen Buriana, ale také nás.
Co dáváte do dražby nyní?
Téměř rok jsme připravovali mimořádnou kolekci o víc než dvou stech dílech, kterou dražíme ke konci září. Je v ní významný obraz Pivoňky Libora Fáry z padesátých let, fantastický obraz Bohdana Laciny z šedesátých let nebo zásadní obraz Trávy Oty Janečka z roku 1960. Ten je považovaný za jedno z Janečkových nejzásadnějších děl, potvrzuje to jeho rodina i samotná historie obrazu, kdy po šest dekád putoval po zahraničních výstavách. Nabídneme i několik suchých jehel první dámy českého surrealismu Toyen. Ženy jsou v této aukci zastoupeny jmény jako Hella Guth, Věra Jičínská, Běla Kašparová nebo Zdeňka Burghauserová. Pyšní jsme na menší práci Jiřího Trnky Anastazius Kočkorád, což je titulní strana knihy, kterou ilustroval.
Devatenácté století bude zastoupeno dvěma oleji Václava Brožíka, v nabídce máme několik maleb Františka Kavána nebo Karla Langera. Navazující česká moderna láká na Jana Zrzavého nebo Josefa Šímu. Celou dražbu uzavírá velké plátno z devadesátých let od Tomáše Císařovského s názvem Budování kapitalismu v Čechách. Z žijících autorů se bude dražit Viktor Pivovarov, Jiří Sopko nebo Jiří Anderle.
Aneta Ondráčková a Jakub Sluka
Hodně jmen. Co byste si vydražil vy?
Pravěký obraz Zdeňka Buriana, který se jmenuje Noc. Burianovy pravěké obrazy jsou ve státních sbírkách a získat nějaký z nich do soukromé kolekce představuje unikátní příležitost. Na trhu se téměř neobjevují, případně stojí hodně peněz. Nám se podařilo získat obraz, který patřil někdejšímu řediteli brněnského Anthroposu. Jde o osobní dar přímo od Zdeňka Buriana. Druhý autor, ze kterého mám radost, je žijící surrealista Ivan Theimer.
Žijící dlouhodobě mimo Česko, že?
Rodák z Olomouce, co emigroval v šedesátých letech a žije střídavě mezi Paříží a Itálií. Mnoho lidí ho u nás nezná, ale jen v Paříži vytvořil dvě monumentální díla. V 80. letech udělal pro sídlo francouzského prezidenta – Elysejský palác v Paříži – skupinu obelisků. Z dalších významných počinů na území Paříže je třeba zmínit Monument lidských práv na Martových polích. Ve Francii se mu dostalo velké pocty, získal snad všechna kulturní ocenění. My dražíme Theimerův surrealistický olej ze sedmdesátých let. Dražitel s ním do sbírky získá zásadní artefakt Theimerovy tvorby.
Znám vás jako kamenného galeristu z Retro Gallery. Jak se z vás stal internetový licitátor?
Léta chodím na snídani s nynější ředitelkou Aukce aukcí Anetou Ondráčkovou a bavili jsme o možné spolupráci. Pak přišlo období covidu a s ním skončily snídaně, zavřely galerie a my jsme nevěděli, co budeme dělat. Prodávat cenné umění na prázdné ulici dost dobře nejde. Aneta přišla s nápadem internetové aukční síně. Tu jsme založili v květnu 2021.
Nebojujete s nálepkou méně věrohodného internetového prodeje?
Nebojujeme. Všeobecná důvěra v internet se změnila. Průlom nastal, když se online začala dražit jména jako Kupka nebo Picasso. Na díla dražená online je možné se doptat, vyžádat si znalecký posudek nebo certifikát a koneckonců se na ně dá přijít podívat fyzicky. Dříve se lidé chtěli o díla přít v sále, pak ale zjistili, že je příjemnější sedět na chatě nebo na jachtě a dražit položku online. Panovaly i obavy z přerušení internetového spojení. To se dnes neděje. My navíc poskytujeme bezplatné konzultace i ocenění děl. Klientům umíme zprostředkovat posudky, případné restaurování i samotný prodej. Jsme internetová aukce, ale poskytujeme kompletní servis.
