Expozici doplní i část věnovaná Čapkově malířské a grafické tvorbě.
"Josef Čapek patří k centrálním osobnostem českého umění, ale je to především jeho knižní tvorba, jež se dostala zcela přirozenou cestou do povědomí české veřejnosti. Není snad domácí knihovny, ve které by nebyla aspoň jedna z jeho v linorytu pojatých obálek," míní autor koncepce výstavy Zdenek Primus.
S tím souhlasí i kurátorka Hana Bartošová. "Čapek navrhoval úpravu a obálky ke knihám svého bratra Karla, spolupracoval také s Bohuslavem Reynkem, Josefem Florianem nebo S. K. Neumannem," jmenuje Bartošová ty nejznámější spisovatele té doby. Právě Josef Čapek byl jedním z prvních umělců moderny a avantgardy, kteří přiblížili knihu jako grafický fenomén blíže ke čtenářům.
Několik drobnějších prací Čapek vytvořil ještě před první světovou válkou, těžiště výstavy ale leží ve dvacátých a třicátých letech. První stěžejní knihou, kterou Čapek upravil a ilustroval, byly básně slavného francouzského surrealisty Guillauma Apollinaira.
"V roce 1919 vydalo nakladatelství Františka Borového slavné Apollinairovo Pásmo s patnácti Čapkovými linoryty. Od té doby vytvořil stovky knižních obálek a ilustrací," vysvětluje Bartošová.
Pásmo přeložil z francouzštiny Karel Čapek. Pro něj Josef vytvořil linoryty na obálku jeho her Loupežník a R.U.R., rovněž graficky zpracoval společnou hru obou bratří Ze života hmyzu. V druhé polovině dvacátých let se postupně odkláněl od linorytu a v knižní ilustraci inklinoval ke kresbě. Výstava Vidět knihu potrvá v Olomouci do 27. září.
