TIP TÝDNE
V liberecké univerzitní galerii Aktualität des Schönen probíhá putovní výstava současného českého videoartu a nových médií Frisbee (kurátot František Kowolowski), která v uplynulých dvou letech již prošla Bukureští, Amsterodamem a pořádajícím Doměm umění.
Výstava prezentuje autory vzešlé z mladší generace, kteří si vydobyli své místo na výsluní českého umění v 90. letech 20. století. Jsou poznamenáni kódy totalitního systému, který zažili v 80. letech minulého století.
Snaží se dát věcem nový rozměr, objevují mezní situace. "Mezní" zde určuje mnoho systémových nejednoznačností. Rozhodující je moment zaznamenávání či utváření obrazů, které jsou jakoby prvotní v uchopení současné či již dávno minulé reality.
Výstava v Liberci získává na přesvědčivosti i čistým, členěným podzemním prostorem, ozvláštněným světelnou instalací Jana Stolína. Nejednou se i zasmějete: tančící Hitler je ve videu Martina Zet útokem na bránici, stejně jako Batman či čtyři jezdci Apokalypsy Jiřího Surůvky.
STOJÍ ZA NÁVŠTĚVU
Návrat Théseův. Výstava v pražském Domě U zlatého prstenu se soustředí na jeden z nejcennějších obrazů v majetku Galerie hlavního města Prahy Návrat Théseův (1933) od Josefa Šímy a na vztah Josefa Šímy k antické tradici, jež významně poznamenala celou jeho tvorbu od začátku dvacátých let, kdy se inspiroval především architektonickými články, přes třicátá a čtyřicátá léta, ve kterých se věnoval důležitým mytickým příběhům, aby vyvrcholila v padesátých a šedesátých letech, v nichž do své práce výrazně zapojil geometrické prostorové koncepce.
Výstava, jež bude složena z řady zápůjček prací Josefa Šímy z českých i zahraničních soukromých a státních sbírek, bude obohacena i o práce jeho generačních vrstevníků jako byl Jindřich Štyrský, Alois Wachsman, Karel Teige, František Hudeček a Emil Filla.
CO SE DĚJE
Je to naše! Vila Dušana Samo Jurkoviče v Brně-Žabovřeskách (ul. Jana Nečase 2) je jednou z nejvýznamnějších architektonických památek přelomu 19. a 20. století v Brně. Moravská galerie v Brně, která vilu převzala do vlastnictví, se stala správcem páté architektonicky pozoruhodné budovy určené k prezentaci výtvarné kultury. Završila tedy i své úsilí o vytvoření podmínek pro výzkum, správu a zprostředkování této oblasti v celé její šíři a rozšířením svého záběru na architekturu se stala jediným muzeem umění v České republice zabývajícím se výtvarným uměním zcela komplexně.
NA POSLEDNÍ CHVÍLI
Tady brázda končí. Pavel Brázda (narozen roku 1926) je malířem, který pro svůj vzdor proti komunistickému režimu byl vyloučen z oficiální české kultury 2. poloviny 20. století. Přitom jeho dílo bylo schopné nalézt cestu od pozdního surrealismu k projevům, které reflektovaly kulturu všedního dne moderní civilizace souběžně s hnutím pop-artu. Výstava dokládá, že svět jednoduchých forem Brázdových obrazů a jejich úhrnný technikou inspirovaný styl patří k nejpodstatnějším přínosům českého umění 2. poloviny 20. století.
