"Je to stejné, jako když malíř namaluje obraz a poté ho vystaví v nějaké klasické galerii. Jen s tím rozdílem, že já hledám výstavní prostory přímo na ulici," uvedl Eso, který se věnuje graffiti už deset let.
Za dobu svého působení si stačil projít určitým vývojem a změnou přístupu k celé věci. Dříve, když byl mladší, se tento šestadvacetiletý writer věnoval nelegálním plochám, ale dnes dává spíše přednost legálním místům, která jsou povolená radnicí.
Kreslí na legálních plochách
"Osobně mi to přináší více. Možná proto, že chci být víc výtvarník než vandal," prozrazuje.
Jeho názor ale nesdílí mnozí jeho kolegové z olomoucké graffiti scény, o čemž svědčí pomalované památky nebo nově natřené fasády domů.
"Nejsmutnější je, když ušetřeny občas nezůstávají ani domy v městské památkové rezervaci. Pokud jde o městský majetek, pak Technické služby města Olomouce coby správce čistoty a pořádku ve městě vynakládají na odstraňování sprejerských nástřiků bezmála 300 tisíc korun ročně. Ke snadnějšímu odstraňování barevných nápisů se na vybraných objektech používají speciální preventivní nátěry,“ uvedl vedoucí tiskového oddělení olomoucké radnice Ivan Rašťák
Ten má na vyznavače graffiti jedno malé doporučení: "Své umění si mohou v Olomouci bezúhonně realizovat na plotě na Velkomoravské ulici u Zenitu a také v areálu bývalých kasáren u třídy Kosmonautů."
Writer Eso však tvrdí, že na památky nikdy nesprejoval, protože k nim má respekt. Fasády domů sice nešetřil, ale jak říká, už toho nechal a je to pro něj minulost.
„Přestal jsem v tom vidět smysl.
Člověk může na fasádách prosazovat své umělecké jméno tím, že všude nechává tag - svůj podpis, ale to žádné umění není. Myslím si, že v historickém centru města by se prostě tagovat nemělo. Na druhou stranu mám pochopení pro ty, co to dělají, protože jsem si tím prošel taky," řekl writer.
Tiskový mluvčí města Rašťák k tomu podotýká: "Domnívám se, že praví vyznavači svébytného druhu výtvarného projevu, jakým graffiti bezesporu je, nejsou pro město zdaleka tak nebezpeční. Mnohem horší jsou sprejeři, kteří pouze "značkují" fasády budov a zřejmě si pořádně neuvědomují, jakou škodu způsobují a jak citelně tím mohou ranit také duši majitelů domů zejména v případě čerstvě opravených objektů,“ sdělil Rašťák.
Vagony - cestovní graffiti
Writeři způsobují četné finanční újmy také Českým drahám. Vrchního přednostu Českých drah Olomouc Dušana Tylicha jejich aktivity rozčilují. "Je to nesprávné. Máme případy, že nám sprejeři pomalují čerstvě natřená vozidla, to je náš největší problém. Náklady na odstraňování škod jsou vysoké a rostou do desetitisíců. Záleží na rozsahu pomalované plochy," uvedl přednosta.
"Bránit se hodláme tím, že vozidla přemísťujeme do chráněných objektů, v nichž se neustále pohybují naši pracovníci. Svůj přínos to má," dodává Tylich.
Writer Eso se přiznal, že má za sebou také několik posprejovaných vlakových souprav. Malování na železniční vagony jej přitahovalo svojí atmosférou i napětím, které u něj cítil.
"Mělo to prostě svůj náboj, všechny ty hučící troje, nádraží a tak," vyznává se Eso, který na otázku, co si myslí o škodách, které způsobuje Českým drahám, odpověděl:
"Vím, že sprejováním způsobuju škody, ale funkčnost vlaku tím nijak neznemožňuju. Nikdy jsem třeba nemaloval přes čísla na vagonech, podle kterých je nádražáci zařazují do souprav. Železniční vagony jsou pro mě takovou pojízdnou stěnou, která může cestovat s graffiti po celé republice," uvedl writer.
To, že přidělává zaměstnancům drah vrásky na čele, je mu jasné, stejně jako to, že vnucuje svůj estetický názor cestujícím, kteří o něj třeba vůbec nestojí. „Dobře si to uvědomuju, vždycky budou lidé, kterým se to bude líbit, i ti, kteří to odsoudí,“ řekl Eso a slova přednosty Českých drah Tylicha jeho názor jen potvrzují.
