Většina Čechů ho zná jako autora obalů alb rockových ikon Rammstein, Marilyn Manson či Scorpions. Celosvětově patří pětasedmdesátiletý Gottfried Helnwein mezi nejvýraznější poválečné umělce německy hovořícího světa. Jeho rané práce (převážně hyperrealistické kresby) zachycují zraněné děti. Často se zaměřuje především na psychologické a sociální úzkosti, historická témata a politické náměty, zvláště na období nacismu. Proto bývá jeho práce považována za provokativní a kontroverzní.
Před letošními Velikonocemi vám ve vídeňské katedrále sv. Štěpána visel triptych, jehož součástí bylo vyobrazení lebek jakožto symbolu smrti. Ale váš obraz Ježíše po zmrtvýchvstání církev zatrhla. Jak to zdůvodnili?
Už od sedmdesátých let, když jsem s uměním začal, dostávám velmi emocionální reakce. Na protesty a vřavu jsem zvyklý. Zejména od konzervativních, řekněme pravicově smýšlejících lidí. V době takzvané mazací kultury (cancel culture – pozn. red.) ale tenhle veřejný lynč přichází ze všech stran. Útoků na umělecké vyjádření je celkově moc.
Přišlo mi, že umění je jediný svobodný prostředek vyjádření. Tak jsem začal malovat zraněné děti.
