Maurice Pellé do Československa zavítal poprvé po první světové válce, kdy jej T. G. Masaryk společně s Edvardem Benešem požádali, aby dal podobu Hlavnímu štábu československé armády. Kromě vojenské práce si však hojně užíval kulturního i uměleckého života.
Přátelil se s Maxem Švabinským či Františkem Kupkou a čas od času sám nakreslil nějakou tu krajinku, nebránil se však ani karikaturám. Nejen jeho práce jsou však součástí expozice nazvané Generál Pellé a čeští umělci ve Velké válce. Představují se i další zásadní osobnosti.
„Mezi nejexpresivnější výtvarné výpovědi výstavy patří soubor grafik Josefa Váchala Fronta z roku 1919 a kniha vzpomínek Malíř na frontě. Představují silnou a otřesnou reflexi prožitku války. Jejich drastická satiričnost má blízko ke karikaturám Emila Filly,“ popisuje galerie. K vidění jsou taktéž kresby a sochy Otty Gutfreunda nebo grafiky Vojtěcha Preissiga.
Zbývající prostor ve Ville Pellé zaplnila díla zapomenutého kreslíře Bohumila Konečného, který vdechl vizuální podobu mnoha dílům Jaroslava Foglara. Ilustroval taktéž dobrodružné povídky Otakara Batličky a pracoval na propagaci firmy Baťa. Je jedním z prvních autorů výtvarného ztvárnění českých pin-up girls.
„Konečný, to byl člověk, který uměl v roce třicet sedm nebo třicet osm to, co dnes v Americe umí sotva pár desítek malířů. Byl neporovnatelný s čímkoli. Tento Bohumil Konečný, zcela zapomenut a za života neuznán, byl absolutní génius, který už jen tak nebude. To, co umím, mě naučil on,“ řekl o něm před lety Kája Saudek.
Výstava Konečného potrvá do 10. listopadu. Den poté pak skončí i expozice děl Pellého a jeho kolegů.
