Už je to přes dva týdny, co se přední umělci vyjádřili v petici ke stavu AVU, Národní galerie a Ceny Jindřicha Chalupeckého. „Když se mi dostala do ruky, souhlasil jsem s každým slovem a řekl si: Konečně to za mne někdo napsal a můžu jenom podepsat,“ popisuje oceňovaný sochař, malíř, ilustrátor a hudebník František Skála, jeden ze signatářů.
Bylo to tedy popsání situace, která vás trápila už dlouho?
Ano, jistě. O stavu Chalupeckého ceny jsem psal článek už před pěti šesti lety. Její situace vyústila v to, že jsem se o ni úplně přestal zajímat. Akorát by mne ty myšlenky rušily v práci. O stavu Národní galerie jsem taktéž už v minulosti mluvil. Od doby, kdy neoprávněně odvolali Jiřího Fajta, to nabralo tento směr. Jsou to postupující tendence, které se jen prohlubují a o kterých se všude mluví a nikdo nic nedělá.
Studenti toho u zkoušek nemusí moc umět, záleží spíš na osobních sympatiích profesorů. Mnohdy nedosahují úrovně střední školy.
