Dneska už se Brno neničí, tvrdí Kuča

  0:56aktualizováno  0:56
Téměř deset let pracoval Karel Kuča na knize Brno s podtitulem Vývoj města, předměstí a připojených vesnic. Výsledkem je monumentální svazek - čítá 644 stran a váží dvě a půl kila. Nedávno jej vydalo pražské nakladatelství Baset a již pracuje na dotisku, protože první náklad rychle zmizel; reedice se na pultech objeví na konci tohoto měsíce.
"Mým záměrem nebyla monumentalita, ale ono to tak nakonec vyšlo. Bez těch stovek fotografií a map by si totiž člověk nedokázal postupný vývoj města představit," vysvětluje letos čtyřicetiletý Karel Kuča, proč se mu práce rozrostla do takových rozměrů.

Zkušenosti se zpracováváním materiálů pro Brno Kuča využil i ve svém dalším, ještě rozsáhlejším projektu: v encyklopediích Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Zatím jsou na světě čtyři svazky, posledním zahrnutým městem je Panenský Týnec.

Brno
Vývoj města, předměstí a připojených vesnic

Autor: Karel Kuča

Počet stran: 648

Doporučená cena: 780 Kč

Knihu můžete objednat ZDE.

Knihy o urbanismu u nás nevycházejí v nějaké hojné míře. Při práci na Brnu se Kuča tudíž nemohl opírat o dostupné monografie, neboť ty si všímají především městské architektury. "Já jsem to otočil: základem je urbanismus, architektura je pouze jeho článkem. Obyvatelé Brna tak poprvé mají možnost se dočíst, jak se jejich okolí vyvíjelo a proč," říká Kuča.

V knize představuje celou brněnskou aglomeraci, obsahově ji rozdělil na dvě části. V první chronologicky popisuje osídlení Brna od pravěku do dnešních dnů, v druhé do katalogových hesel rozepsal údaje o jednotlivých čtvrtích, o zásadních stavbách a zlomových urbanistických proměnách.

Kuča se v knize důsledně vyhýbá jakýmkoli soudům: "Mým cílem bylo popsat a vysvětlit vývoj Brna. Nikoli říkat, jak by se vyvíjet mělo." Krizi nejen brněnského urbanismu nicméně vidí v dobách totality: "Druhá polovina dvacátého století byla katastrofou pro urbanismus i architekturu. Ztráty za husitů i za třicetileté války byly též strašné, ale města se vždy obnovovala s respektem, zaniklé hodnoty se nahrazovaly novými. Za socialismu ale žádné nové hodnoty nevznikaly. Teď už je to naštěstí nesrovnatelně lepší." Podle Karla Kuči je současný urbanistický plán města Brna rozumný, sídliště už se nestavějí a ve výstavbě se postupuje víceméně "městotvorně": "Nový plán dává šanci, že se město bude formovat a ne rozbíjet."

Přesto při shromažďování materiálů Kuča narazil na některé nedávné nenapravitelné zásahy do tváře města. To se týká například problematických úprav hradu Špilberk v devadesátých letech. "Je to novodobá gotická přestavba udělaná bez adekvátních podkladů. Výsledek se nedá srovnat s tím, jak byla kvůli němu zničena jednotná podoba Špilberku z doby, kdy byl barokní pevností," říká k tomu Kuča.

Nečeká, že by jeho kniha mohla napomoci podobným excesům zabraňovat, ačkoli tvrdí: "Když někdo uvidí svůj dům v knížce, hned se o něj začne starat mnohem svědomitěji." Svého druhu návod na péči o podobu měst a vesnic sepsal Kuča se svou manželkou Věrou do knihy Principy památkového urbanismu, jež vyšla na přelomu roku ve Státním ústavu památkové péče.

Publikace Brno je nejen plná map a fotografií; důležitou část tvoří staré pohlednice. Ty Kuča získal hlavně díky dvěma přátelům, kteří mu poskytli své sbírky. V archivech šel autor až do prapočátků Brna. "Hledání kořenů města je vždy nejzajímavější. Vždyť většina měst se dokázala zformovat do 15. století. Zároveň je to ale ta nejtěžší práce. Naše poznání je dosud velmi omezené," uzavírá Karel Kuča.

Husovice, celkový pohled na novou městskou část obce od severu, od Mičkovy ulice (foto před rokem 1930).

Husovice, celkový pohled na město od severozápadu z později zrušené tišnovské trati. Vlevo Hálkova ulice, vpravo hřbitov (foto před rokem 1914).

Zahradní průčelí Tugendhatovy vily (foto 1988).

Celkový pohled od severovýchodu na Černá Pole, v pozadí Petrov a Špilberk (foto před 1931).

Palác Alfa na rohu Jánské a Poštovské ulice (foto 1988).

Bezohledné narušení pozdně historizujícího obrazu náměstí Svobody funkcionalistickou fasádou Moravské banky (foto před rokem 1937).

Autoři:

Nejčtenější

Hudební kalendář 2019: Koncerty světových hvězd, které nesmíte prošvihnout

Ed Sheeran na svém prvním pražském koncertě 12. 2. 2015 v pražské Tipsport Areně

Rok 2019 zpříjemní hudebním fanouškům vystoupení řady hvězd. Přijedou Ed Sheera, Metallica nebo Billie Eilish, na...

KVÍZ: Jak znáte seriál Nemocnice na kraji města a jeho tvůrce?

Herci Ladislav Chudík a Miloš Kopecký v televizním seriálu Nemocnice na kraji...

Seriál Nemocnice na kraji města patří k televizním legendám. Časy, kdy ho sledovaly miliony lidí, aby pak druhý den...

Hudební kalendář 2019: Největší letní festivaly v Česku

Rock for People 2018

Festivalová sezona začala letos brzy. Po celé republice od května do září probíhají desítky hudebních přehlídek, které...

RECENZE: Záchranářská Linka poradí, kam volat, ale častěji vzlyká

Ze seriálu Linka

Lékařská Sanitka už tu byla, pilotní Hasiči taky, o policejních ságách nemluvě. Takže zbývalo veškeré složky...

La Putyka zestárla. Málem jsme letos úplně skončili, přiznává Rosťa Novák

Z generálky představení Black Black Woods

Nechybělo mnoho a oslava deseti let Cirku La Putyka by byla tím posledním, co by novocirkusový soubor okolo Rosti...

Další z rubriky

OBRAZEM: Duševní lázně i tržiště. Výstava představí díla mladých architektů

Z výstavy Olověný Fuchs f kleci (2019)

Studenti tří českých škol architektury, jmenovitě z Liberce, Brna a Ostravy, spojili síly a představují se v rámci...

Jan Palach od slavného britského pop artového výtvarníka míří do aukce

Joe Tilson: Jan Palach – Suicide by Fire, January 1969 (1970, koláž)

Do Česka doputovala originální papírová koláž věnovaná sebeupálení Jana Palacha v lednu 1969. Jejím autorem je slavný...

Začíná Týden umění. Zve do MeetFactory i zákulisí Národní galerie

MeetFactory na Smíchově

V Praze začal Týden umění. Zúčastní se jej celkem třicet výtvarných institucí včetně Národní galerie, Galerie hlavního...

Školní jídelny jsou zaostalé: Děti nedostávají dost jídla a živin, říká studie
Školní jídelny jsou zaostalé: Děti nedostávají dost jídla a živin, říká studie

Státní zdravotní ústav (SZÚ) informoval o tom, že stravování ve školách je zastaralé a skladba jídelníčku neodpovídá současnému způsobu života. Ze studií vyplývá, že ve školních jídelnách děti nedostávají stravu, která by odpovídala doporučení výživových hodnot a liší se i gramáž porcí. Proč tomu tak je?

Najdete na iDNES.cz