"Mým záměrem nebyla monumentalita, ale ono to tak nakonec vyšlo. Bez těch stovek fotografií a map by si totiž člověk nedokázal postupný vývoj města představit," vysvětluje letos čtyřicetiletý Karel Kuča, proč se mu práce rozrostla do takových rozměrů.
Zkušenosti se zpracováváním materiálů pro Brno Kuča využil i ve svém dalším, ještě rozsáhlejším projektu: v encyklopediích Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Zatím jsou na světě čtyři svazky, posledním zahrnutým městem je Panenský Týnec.
Knihy o urbanismu u nás nevycházejí v nějaké hojné míře. Při práci na Brnu se Kuča tudíž nemohl opírat o dostupné monografie, neboť ty si všímají především městské architektury. "Já jsem to otočil: základem je urbanismus, architektura je pouze jeho článkem. Obyvatelé Brna tak poprvé mají možnost se dočíst, jak se jejich okolí vyvíjelo a proč," říká Kuča.
V knize představuje celou brněnskou aglomeraci, obsahově ji rozdělil na dvě části. V první chronologicky popisuje osídlení Brna od pravěku do dnešních dnů, v druhé do katalogových hesel rozepsal údaje o jednotlivých čtvrtích, o zásadních stavbách a zlomových urbanistických proměnách.
Kuča se v knize důsledně vyhýbá jakýmkoli soudům: "Mým cílem bylo popsat a vysvětlit vývoj Brna. Nikoli říkat, jak by se vyvíjet mělo." Krizi nejen brněnského urbanismu nicméně vidí v dobách totality: "Druhá polovina dvacátého století byla katastrofou pro urbanismus i architekturu. Ztráty za husitů i za třicetileté války byly též strašné, ale města se vždy obnovovala s respektem, zaniklé hodnoty se nahrazovaly novými. Za socialismu ale žádné nové hodnoty nevznikaly. Teď už je to naštěstí nesrovnatelně lepší." Podle Karla Kuči je současný urbanistický plán města Brna rozumný, sídliště už se nestavějí a ve výstavbě se postupuje víceméně "městotvorně": "Nový plán dává šanci, že se město bude formovat a ne rozbíjet."
Přesto při shromažďování materiálů Kuča narazil na některé nedávné nenapravitelné zásahy do tváře města. To se týká například problematických úprav hradu Špilberk v devadesátých letech. "Je to novodobá gotická přestavba udělaná bez adekvátních podkladů. Výsledek se nedá srovnat s tím, jak byla kvůli němu zničena jednotná podoba Špilberku z doby, kdy byl barokní pevností," říká k tomu Kuča.
Nečeká, že by jeho kniha mohla napomoci podobným excesům zabraňovat, ačkoli tvrdí: "Když někdo uvidí svůj dům v knížce, hned se o něj začne starat mnohem svědomitěji." Svého druhu návod na péči o podobu měst a vesnic sepsal Kuča se svou manželkou Věrou do knihy Principy památkového urbanismu, jež vyšla na přelomu roku ve Státním ústavu památkové péče.
Publikace Brno je nejen plná map a fotografií; důležitou část tvoří staré pohlednice. Ty Kuča získal hlavně díky dvěma přátelům, kteří mu poskytli své sbírky. V archivech šel autor až do prapočátků Brna. "Hledání kořenů města je vždy nejzajímavější. Vždyť většina měst se dokázala zformovat do 15. století. Zároveň je to ale ta nejtěžší práce. Naše poznání je dosud velmi omezené," uzavírá Karel Kuča.
Zkušenosti se zpracováváním materiálů pro Brno Kuča využil i ve svém dalším, ještě rozsáhlejším projektu: v encyklopediích Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Zatím jsou na světě čtyři svazky, posledním zahrnutým městem je Panenský Týnec.
|
Brno |
|
Autor: Karel Kuča |
|
Počet stran: 648 |
|
Doporučená cena: 780 Kč |
|
Knihu můžete objednat ZDE. |
V knize představuje celou brněnskou aglomeraci, obsahově ji rozdělil na dvě části. V první chronologicky popisuje osídlení Brna od pravěku do dnešních dnů, v druhé do katalogových hesel rozepsal údaje o jednotlivých čtvrtích, o zásadních stavbách a zlomových urbanistických proměnách.
Kuča se v knize důsledně vyhýbá jakýmkoli soudům: "Mým cílem bylo popsat a vysvětlit vývoj Brna. Nikoli říkat, jak by se vyvíjet mělo." Krizi nejen brněnského urbanismu nicméně vidí v dobách totality: "Druhá polovina dvacátého století byla katastrofou pro urbanismus i architekturu. Ztráty za husitů i za třicetileté války byly též strašné, ale města se vždy obnovovala s respektem, zaniklé hodnoty se nahrazovaly novými. Za socialismu ale žádné nové hodnoty nevznikaly. Teď už je to naštěstí nesrovnatelně lepší." Podle Karla Kuči je současný urbanistický plán města Brna rozumný, sídliště už se nestavějí a ve výstavbě se postupuje víceméně "městotvorně": "Nový plán dává šanci, že se město bude formovat a ne rozbíjet."
Přesto při shromažďování materiálů Kuča narazil na některé nedávné nenapravitelné zásahy do tváře města. To se týká například problematických úprav hradu Špilberk v devadesátých letech. "Je to novodobá gotická přestavba udělaná bez adekvátních podkladů. Výsledek se nedá srovnat s tím, jak byla kvůli němu zničena jednotná podoba Špilberku z doby, kdy byl barokní pevností," říká k tomu Kuča.
Nečeká, že by jeho kniha mohla napomoci podobným excesům zabraňovat, ačkoli tvrdí: "Když někdo uvidí svůj dům v knížce, hned se o něj začne starat mnohem svědomitěji." Svého druhu návod na péči o podobu měst a vesnic sepsal Kuča se svou manželkou Věrou do knihy Principy památkového urbanismu, jež vyšla na přelomu roku ve Státním ústavu památkové péče.
Publikace Brno je nejen plná map a fotografií; důležitou část tvoří staré pohlednice. Ty Kuča získal hlavně díky dvěma přátelům, kteří mu poskytli své sbírky. V archivech šel autor až do prapočátků Brna. "Hledání kořenů města je vždy nejzajímavější. Vždyť většina měst se dokázala zformovat do 15. století. Zároveň je to ale ta nejtěžší práce. Naše poznání je dosud velmi omezené," uzavírá Karel Kuča.
 Husovice, celkový pohled na novou městskou část obce od severu, od Mičkovy ulice (foto před rokem 1930). |
 Husovice, celkový pohled na město od severozápadu z později zrušené tišnovské trati. Vlevo Hálkova ulice, vpravo hřbitov (foto před rokem 1914). |
 Zahradní průčelí Tugendhatovy vily (foto 1988). |
 Celkový pohled od severovýchodu na Černá Pole, v pozadí Petrov a Špilberk (foto před 1931). |
 Palác Alfa na rohu Jánské a Poštovské ulice (foto 1988). |
 Bezohledné narušení pozdně historizujícího obrazu náměstí Svobody funkcionalistickou fasádou Moravské banky (foto před rokem 1937). |
