Středa 11. prosince 2019, svátek má Dana
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Středa 11. prosince 2019 Dana

Dějiny a měkké umění Tvrdohlavých

aktualizováno 
- Od prvních vystoupení Tvrdohlavých nás dělí řada let. Kategorie a způsoby vzájemného vymezování se jednotlivých výtvarných proudů z konce osmdesátých a počátku devadesátých let víceméně pozbyly na své aktuálnosti. Nynější, v pořadí čtvrté vystoupení Tvrdohlavých, instalované v pražské Valdštejnské jízdárně, je přelomové: zahrnuje práce členů skupiny od jejího vzniku do současnosti a odpovídá na otázku, zda existuje nějaké pojítko mezi jednotlivými osobnostmi, či je-li tu dokonce přítomen skupinový modus vivendi.

Z této přehlídky také vyplývá, jakou pozici zaujímá skupina a její aktivity ve vztahu k jiným tvůrcům a tvůrčím okruhům.
V druhé půli 80. let bylo vystoupení Tvrdohlavých vnímáno a kritizováno jako ostré odmítnutí jistého způsobu jednání a fungování. Oficiální místa volila rétoriku mocných, kteří již nejsou schopni akce, starší výtvarné generace vznášely námitky pomocí etických, zásadových argumentů.
Dnes je zřejmé, že z někdejšího pokusu Tvrdohlavých vymanit se stereotypům zbyly trosky.
Expozice v jízdárně dobře dokládá, jak Tvrdohlaví pomocí jiného obrazového slovníku dovádějí do důsledku témata předchozích generací - v tomto směru jsou například skupině 12/15, ale i některým autorům nové figurace daleko blíž, než bylo dosud zřejmé. Skupinovými hrami a ironií se ovšem vracejí k šedesátým letům (Šmidrové, groteska).
Motivicky a soustředěním na mytopoetické prvky výpovědi o světě však postupně odkazují až někam ke Tvrdošíjným a Sursum. Jako by se právě v celku tvorby jednotlivých Tvrdohlavých dostávaly ke slovu všechny podstatné figurativní, poetické a "jiné" tendence českého umění.
A naopak příznačně stranou zůstaly věcně civilistní (počítejme k nim i novou citlivost šedesátých let), konceptuální, konstruktivní a abstraktní polohy. Je to stylizovaná, a tedy symbolická postava a příběh s tajemstvím, jimž u Tvrdohlavých patří ústřední místo.
Ve většině případů se tu překročení programů a postojů druhé poloviny osmdesátých let děje výtvarnou "regresí" a rezignací na kontakt s konkrétní současností a jejími věcnými podobami. Nejvyhraněnějšími představiteli tohoto způsobu uměleckého myšlení jsou Jaroslav Róna a Stefan Milkov. Vyprázdnění významu a "zlibovolnění" znakových systémů, dvě velká témata soudobého umění, jsou ve Valdštejnské jízdárně pouze okrajově zmíněna Jiřím Davidem a Stanislavem Divišem, jehož nové práce s fotografií ovšem stvrzují sklon k legraci na vlastním písečku. Davidova tvorba je z devítky Tvrdohlavých konceptuálně nejotevřenější a drží ji vůle k myšlenkovému experimentu, nicméně i u něho se jazýček vah přiklání na stranu manýrismu.
Své hraje kontext výstavy: přehuštěností a násobením bizarních efektů, kdy spolu sousedí práce různých autorů z různých období, instalace působí jako bazar.
Expozice jako celek dokládá soběstačnost hospodaření české výtvarné scény: je s to konzumovat vesměs jen to, co vyrobí z vlastních zdrojů. Zdá se, že životní praxe, která s takovouhle "samozásobitelskou" situací ovšem nemá zhola nic společného, tuto iluzi potřebuje; tuzemské umění je bohužel vesměs záležitostí estetického, a ještě málokdy velkoryse provedeného úniku. Paradoxně se tvorba někdejších "rivalů" Tvrdohlavých jeví otevřenější vůči světu "tam venku".
Jiří Olič ve své introdukci v doprovodné publikaci k výstavě, ale i současná kritika zaznamenali především blízkost Tvrdohlavých té tradici českého výtvarného umění, jež se víceméně snaží nabízet alternativu internacionální či centrální moderně a avantgardě nebo postmoderně.
Znovu u příležitosti expozice zaznělo, že nezařaditelnost je součástí umělecké svobody. Zapomíná se ovšem, že nezařaditelnost, pokud ji a priori a romanticky nechápeme jako klíčovou pozitivní hodnotu, je také ztížením komunikace. Nezařaditelnost je právě v případě Tvrdohlavých a českého výtvarného umění nejen dvojznačná, ale také dvojsečná.
Neznamená automaticky hodnotu, zvláště při srovnání s analogickými pozicemi jinde v Evropě a ve světě. Často však není ani zvýznamněním tvůrčího gesta, "účelným" ztížením podmínek komunikace, jež přináší intenzivnější prožitek po jejich přijetí.
Jako naprosto oprávněná a předvídavá se proto jeví kritika manželů Ševčíkových na výstavu Tvrdohlavých ve výstavní síni ÚLUV v roce 1989. Na adresu skupiny tehdy poznamenali, že společnost ochotně přijme takové spočinutí ve hrách a uvedení do snu, který nezneklidňuje. Stalo se, spokojenost vládne na všech stranách.

Tvrdohlaví 1987-1999. Valdštejnská jízdárna, Praha. Výstava se koná do 23. června.

Autor:
  • Nejčtenější

Ve věku 61 let zemřela zpěvačka Roxette Marie Fredrikssonová

V pondělí 9. prosince zemřela švédská zpěvačka Marie Fredrikssonová, která společně se skladatelem a kytaristou Perem...

RECENZE: Tereza Brodská udělala pro své parádní sólo víc než všechno

Pokud se krásná herečka dovede zohavit a shodit až k vyložené trapnosti, pak je vážně dobrá. Což ukázkově platí pro...

RECENZE: Kdepak komedie, Špindl 2 je prostě reklamní kampaň

Domácí romantické komedie mají jednu obdivuhodnou schopnost. Kdykoli se zdá, že hůř už být nemůže, dokážou pravý opak....

RECENZE: Manželské etudy s reklamkou. Svatba je mejdan, příbuzní nikde

Každý osud je jedinečný, takže hledat v cyklu Hany Třeštíkové Manželské etudy: Nová generace obecnější sociologickou...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

ČT nasadí příští rok Místo zločinu Ostrava, Prima Pohlreicha, Nova SuperStar

Česká televize odhalila své jarní novinky roku 2020, ostatní stanice přidaly pro iDNES.cz alespoň několik vybraných...

Premium

Cítím hořkost. Bývalý šéf mordparty poprvé promluvil o svém odchodu

Nejznámější český kriminalista Josef Mareš sloužil u policie téměř třicet let, stál za objasněním řady vražd a...

Premium

Zalepili matce prsa, aby nemohla kojit. Při příbězích z Osvětimi pláče i průvodce

Lukáš Lev provází v koncentračních táborech a popisuje nacistická zvěrstva. Jeho babička si však stála za tím, že za...

Premium

Kam dál, Slavie? Manažer Nezmar připouští obavy: Jsme na hraně

Na Dortmund má jednu bizarní vzpomínku. Po letech se jí zasměje, ale tehdy? V březnu 2002 bylo Janu Nezmarovi ouvej....

  • Další z rubriky

Když si v metru dělám skicu, můžu vypadat jako šmírák, přiznává Rittstein

Malíř Michael Rittstein má na předloktí „kérku“ žáby z oblíbeného koupaliště. Na plakát výstavy svých studentů se...

Premium

Hrabal byl geniální mozek, ale taky citlivka, vzpomíná jeho přítel Anderle

Život světoznámého výtvarníka Jiřího Anderle je naplněný kreslením, malováním, psaním, hudbou, zkrátka tvorbou...

Obraz Františka Kupky Pískaři na Seině se vydražil za 16 milionů korun

Obraz Františka Kupky z raného období Pískaři na Seině ze sbírky prezidenta Edvarda Beneše, datovaný do roku 1907, se...

Premium

Neexistuje nárok na nenahraditelnost, říká rektor Akademie výtvarných umění

Nejstarší umělecká škola na našem území, pražská Akademie výtvarných umění, letos slaví 220 let od svého založení....

Najdete na iDNES.cz