David Lynch – jméno, které si ve světové kinematografii vysloužilo řadu uznání. Nebyl pouze režisérem, ale i výtvarníkem. A právě jeho výtvarná díla jsou nyní k vidění v pražském DOXu. Urbanovi se podařilo vytvořit expozici, která zachycuje šest dekád Lynchovy tvorby. K vidění jsou kresby, fotografie, litografie, akvarely a krátké experimentální filmy. Výstava zahrnuje přibližně čtyři sta děl, přičemž čtvrtina z nich je v Praze vystavena úplně poprvé.
V nedávné době se konal třetí ročník festivalu DOX FALL, který návštěvníkům nabízel pestrý program přednášek, čtení a diskuzí. Jeho součástí byla i „procházka“ výstavou Up in Flames, která byla první svého druhu. Zahrnovala komentovanou prohlídku i autorského čtení z knihy Chytání velkých ryb, kterou napsal sám Lynch. Prohlídku vedl hlavní kurátor galerie a z knihy předčítali herci Jiří Vyorálek a Anna Kameníková. Urban během ní sdílel řadu zákulisních informací, které nejsou veřejnosti běžně známé.
Krásné noční můry. Lynch svou pražskou výstavu konzultoval ještě den před smrtí |
Výstava Up in Flames je první v České republice, která se zaměřuje výhradně na Lynchovu mimofilmovou tvorbu. Ve světě se neodehrálo mnoho obdobných výstav. Za zmínku stojí The Air is on Fire, která se konala v Paříži v roce 2007. Byla jednou z prvních, jež nabídla jiný pohled do Lynchovy tvorby. Další úspěšnou expozicí byla Someone is in my House konaná v nizozemském Maastrichtu v roce 2018. Tato výstava byla zároveň poslední, která prezentovala Lynchovo vizuální umění.
Urban chtěl Lynchovo výtvarné umění dostat do České republiky mnoho let. První myšlenka vznikla v roce 2010, kdy se ho poprvé pokusil oslovit, avšak zůstal bez odpovědi. Až při plánování výstavy KAFKAesque, která se v DOXu konala minulý rok, se mu podařilo spojit s pařížskou galerií a litografickým studiem Itém edition, které s Lynchem dlouhodobě spolupracovalo.
Brutalistický komplex Davida Lynche v LA je na prodej. Režisér zde žil i tvořil |
Kontakt nakonec navázal se zástupcem instituce Patriceem Forestem. Když mu Urban sdělil svou myšlenku, Forest reagoval jednoduše: „Já mu napíšu a uvidíme.“ Následně Urbana vyfotil u historického litografického stroje, na kterém vznikly Lynchovy první litografie a na kterém tvořil mimo jiné i Alfons Mucha v roce 1895. Fotografii zaslal Lynchovi, který se kurátorovi do týdne ozval.
Začalo společné plánování. Urban komunikoval přímo s Lynchem. Většinou elektronicky, ale v září 2024 ho osobně navštívil v Los Angeles. Urban popisoval Lynchův dům jako velmi obdivuhodný. Skládal se ze tří domů vedle sebe, kdy jeden z nich sloužil jako ateliér, druhý jako nahrávací studio a ve třetím žil.
„Plánování výstavy nijak složité nebylo. Drastické to začalo být až po jeho nečekané smrti v lednu tohoto roku. To výstavu ohrozilo z logických důvodů,“ říká Urban. Vzhledem k tomu, že to byl poslední projekt, na kterém se Lynch aktivně podílel a na který se velmi těšil, se jeho tým a okolí rozhodli v přípravě výstavy pokračovat.
Expozice se nachází v hlavních prostorách galerie, které prošly rozsáhlou rekonstrukcí – možná největší, jakou galerie kdy podnikla. Lynch neměl v oblibě klasické bílé prostory, tzv. white cubes („bílé krychle“). S Urbanem se shodli, že interiér musí působit jinak. Ani jeden z nich nechtěl vytvářet filmové kulisy, které bývají pro Lynchovy výstavy typické – například slavnou „Twin Peaks“ podlahu. „Tato výstava je o kresbách a malbách, nikoli o filmech,“ zdůrazňuje kurátor.
Expozicí provázejí čtyři hlavní barvy: tmavě a světle šedá, jantarově oranžová a červená. Tyto odstíny jsou „typicky lynchovské“ – objevují se jak v jeho vizuálním umění, tak ve filmech. Na výstavě má vše svou pointu. Pro Lynche bylo zásadní téma zvuku. Up in Flames se sice zaměřuje na výtvarná díla, ale pár experimentálních mini filmů a videí se zde také nachází. Všechna videa mají svou zvukovou stopu, jejímž cílem je vytvořit zvláštní napětí, pocit neznáma. „Vytváří jakousi záhadu – to byl jeden z našich cílů,“ doplňuje Urban.
Zemřel režisér David Lynch, natočil seriál Twin Peaks či film Modrý samet |
Výstava je složená z archivních materiálů a z výpůjček od soukromých majitelů. Dokonce i Lynch na Up in Flames zapůjčil 70 až 80 děl ze svých soukromých archivů. Urban dodává, že je probíral velmi rád a ochotně.
David Lynch začal tvořit už v mladých letech. „Neustále něco vytvářel, papír pro něj byl jako dýchání,“ dodává kurátor. První celovečerní film Mazací hlava odstartoval jeho kariéru coby režiséra, ale vznikal velmi složitě. Ve třetí místnosti expozice se nachází kresby, které Lynch tehdy prodával za pět dolarů. Chtěl film co nejrychleji dokončit. Měl strach, že neprorazí. Film nakonec ukázal svému učiteli na vysoké škole, Františkovi „Frankovi“ Danielovi. Ten ho doporučil producentovi Benu Barenholtzovi, který jej okamžitě vydal. „Lynch do reklamy nemusel investovat ani dolar. Vše se udělalo za něj,“ doplňuje Urban. Nečekal, že film bude tak úspěšný.
Pozoruhodné je, že Daniel a Barenholtz, klíčové postavy Lynchovy kariéry, měli úzké vazby na tehdejší Československo. Daniel se tu narodil, vystudoval FAMU a byl výraznou osobností československého filmového průmyslu. Barenholtz zase v 90. letech začal distribuovat české filmy do Spojených států. „Lynch měl Prahu velmi rád. Nejen kvůli svému příteli Danielovi, ale i kvůli Kafkovi, jehož svět ho fascinoval,“ prozrazuje kurátor.
Noční můry na plátně
Jeho tvorbu vystihují netradičnost a experiment. Už na škole začal projevovat atypické tendence a cit pro náhodu a intuici. „Jednou večer maloval v ateliéru se spolužákem. Na rozpracované, nezaschlé plátno mu vletěla můra a zanechala skvrnu. Místo toho, aby plátno přemaloval, rozhodl se ji tam nechat. Zajímalo ho, k čemu dojde,“ vypráví Urban.
Experimentoval se všemi možnými materiály. Na několika svých projektech pracoval i s živým hmyzem. Například video Ant Head je pouze o hnijícím kusu kuřecího masa požíraného mravenci; prostý motiv, který však působí až zneklidňujícím dojmem.
V Lynchově tvorbě se nacházejí čtyři hlavní motivy: oheň, dým, dům, hmyz. Urban je promítl i do koncepce výstavy. Dalším opakujícím se symbolem jsou vzducholodě, které Lynch často zobrazoval. I proto ho zaujala dřevěná konstrukce vzducholodi Gulliver na střeše DOXu, kterou se těšil vidět osobně.
Lynch nerad vysvětloval své filmy. Klíčový pro něj byl proces tvorby a reakce diváka. I proto na Up in Flames nenaleznete mnoho popisků a vysvětlivek; sám autor si to nepřál. Na závěr Urban vyzývá posluchače: „Přijďte se na výstavu podívat znovu a prožijte ji sami, bez komentářů - tak, jak to Lynch zamýšlel.“
