„Grafický design je něco, s čím žijeme každý den,“ připomněl komisař výstavy David Korecký v Museu Kampa. Českou republiku reprezentuje vlajka, platíme bankovkami, máme schovaná vysvědčení nebo se při východu z metra řídíme cedulemi. Dokazuje to přízemí expozice, které se věnuje designu ve veřejném prostoru a české státnosti.
V tyrkysově vymalovaném přízemí – šest částí výstavy odlišuje šest barev – se nachází i první český plakát z roku 1890, kterým se započíná 150letá historie českého grafického designu, a návrhy české vlajky. „Nakonec to dopadlo, že máme klín, který byl původně navržen do třetiny vlajky. Komise se rozhodla, že je příliš krátký, a navrhla ho prodloužit do poloviny délky vlajky,“ popsal spolukurátor výstavy Filip Blažek.
Prvky grafického designu ve městě často slouží k „suché navigaci“, jak poznamenala druhá kurátorka výstavy Linda Kudrnovská, a tím pádem musí být srozumitelné. Tato část expozice nabízí vývoj navigačních značek pražského metra a stěny pokrývají loga firem a institucí.
Od plakátu k pohyblivosti a pak k analogu
První patro je věnováno další funkci grafického designu – buzení emocí. Představuje historii plakátu, který láká na film, divadlo i výstavy, a nejzřetelněji odráží technické možnosti určité doby. Výstava akcentuje také posun grafického designu do digitálního prostředí, k pohyblivosti a interaktivitě. Jak do ní zasahuje umělá inteligence, mohla by grafiky nahradit?
„Myslím si, že umělá inteligence bude nahrazovat grafiky v rutinních věcech, což už se dneska stává. Ve věcech, které nepotřebují zásah člověka: rychlá sazba, generování obrazu. Když se podíváme na současné filmové plakáty, tak ty by klidně umělá inteligence mohla dělat. Princip je pořád stejný,“ řekla iDNES.cz Kudrnovská.
„Myslím si, že budoucnost designéra bude v tom, že se budeme vracet k analogovým médiím. Už dneska je to hodně vidět. Lidé se vracejí ke kaligrafii, hodně se píše rukou. Když jdete do kavárny, každá druhá má nabídku napsanou na tabuli křídou. Designéři si zkoušejí práci s kovovou sazbou,“ uvedla Kudrnovská.
Druhé patro expozice zabraly knihy, časopisy, ale i běžné předměty, které navrhli grafičtí designéři – boty, kolo i gramofonové desky, což dokazuje široký závěr výstavy a její rozmanitost. Pokrývá historii českého grafického designu od konce 19. století až po současné návrhy navigačního systému metra, jež se bude teprve instalovat.
Najdete zde reprezentativní, ručně ilustrovanou ústavu, jejíž stránky se budou otáčet každých 14 dní, nejdéle vydávaný český časopis, první logo města. Propagandu i samizdat a 20kilogramovou knihu Šumava umírající i romantická, kterou si vyrobil a vlastním nákladem vydal malíř, grafik a spisovatel Josef Váchal.
Co patro, to písmo
Všemi patry se prolínají různé druhy písma – od písma na míru do metra, aby se vešlo na cedule a obsahovalo všechny znaky, po písmo speciálně navržené pro potřeby výstavy. Česko je totiž „písmařskou velmocí“ a na jednoho obyvatele připadá nejvíc fontů na světě.
Vzniká rozsáhlý projekt Identita. Bude mapovat český grafický design |
Výstava je však jen drobnou výsečí z toho, co v grafickém designu vzniklo, upozornila Kudrnovská. Autoři expozice vybírali díla na základě rozhovorů s českými grafickými designéry, teoretiky, pedagogy i studenty. Nejprve počítali s tím, že vznikne pouze stejnojmenný sedmidílný dokumentární seriál a rozsáhlá kolektivní monografie. Výstava se nakonec stala vyústěním celého projektu, kterému věnovali sedm let. „Jediné, co nemáme, je muzikál,“ usmála se Kudrnovská. Vznikl totiž také film určený pro zahraniční publikum.
„Grafický design je u nás pořád taková popelka. Je to něco, o čem se málo mluví, navzdory tomu jak velký vliv to má na náš život. To byl důvod, proč jsme se rozhodli tento projekt před sedmi lety pustit do světa,“ vysvětlila.
Proč jako první v jeho názvu figuruje slovo identita? „Grafický design je zásadní v míře prostupnosti hranic veřejného a soukromého. Byť ho běžně hodnotíme estetickými měřítky, vzrušuje nás právě proto, že artikuluje politické, sociální a kulturní zrcadlo toho, co bychom mohli nazvat kolektivní nebo českou identitou,“ upřesnil komisař výstavy David Korecký.
