"Porota ocenila autorův svobodný a monumentální malířský projev, výrazný změtí významů a velkorysým spojením umělecké tradice se zkušeností street artu," zdůvodnil Matuškovo vítězství předseda poroty Jaroslav Róna.
V pořadí již pátý držitel ocenění tak za sebou zanechal nejen 150 přihlášených umělců, ale především pak zbylých deset finalistů, mezi kterými byli autoři videí (Adéla Babanová), objektů (Jan Boháč, Jakub Geltner), maleb (Denisa Krausová, Samuel Paučo, Ján Vasilko, Jakub Janovský a Vojtěch Horálek) a instalací ve veřejném prostoru (umělec tvořící pod pseudonymem Epos 257 a dvojice autorů Alessandra Svatek a Artur Magrot).
"Je to takový příjemný, ale zároveň zvláštní pocit. Nevím, jestli jsem to čekal, ale doufal jsem, že by to mohlo vyjít," řekl vítěz krátce po převzetí diplomu a šeku na 333 tisíc korun.
Matuška na plátně monstrózních rozměrů (500 × 400 cm) využil svých zkušeností ze street artu a graffiti. Klasický obraz netradičního vzezření vytvořil akrylovými barvami a spreji. "Ten obraz vznikl asi před dvěma lety díky občanskému sdružení Trafačka, které chtělo udělat výstavu asi pěti nebo šesti velkoformátových obrazů. Sehnali na ně všechny prostředky a mohl jsem na něm pracovat v jejich prostorách. Měl jsem na ten obraz asi měsíc a půl," dodal Matuška.
Dílo jeho i dalších finalistů bude v prostorách Veletržního paláce vystaveno do 9. dubna příštího roku.
Jakub Matuška alias Masker
Jakub Matuška se narodil v roce 1981 v Praze. Studoval střední soukromou školu, kde se specializoval na grafický design. Poté nastoupil na Akademii výtvarných umění v Praze, v ateliéru Vladimír Skrepla studoval malbu. Tento přední představitel současné tuzemské street art a graffiti scény, na které je znám pod pseudonymem Masker, se zabývá také videem, designem, fotografií, objektem, komiksem, kresbou i malbou. Všechny tyto techniky pak ve své tvorbě často kombinuje.
Stěžejním motivem je pro něj figura a její různé stylizace. Inspirací mu jsou gotické výjevy, díla holandského renesančního malíře Hieronyma Bosche nebo raná tvorba španělských malířů Joana Miróa či Pabla Picassa. Autor vystavoval v Chebu, Praze a Londýně, jeho graffiti zdobí ulice české metropole i New Yorku.
Odborná porota, v níž letos usedli například konceptuální umělec Jiří Černický či kurátor Radek Wohlmuth, uděluje ocenění za dílo libovolného žánru či média, vytvořené v posledních třech letech. Laureát získá finanční odměnu, vítězné dílo – spolu s výhradními právy na jeho užívání – ale zůstane v majetku NG.
Cena 333 Národní galerie v Praze a Skupiny ČEZ se uděluje od roku 2007. Tehdy ocenění získalo umělecké uskupení Ztohoven, v následujících letech se laureáty stali výtvarníci Marek Květán, Petr Bařinka a loňský rok pak studentka AVU Juliana Höschlová.
