Caravaggio namaloval Loutnistu v roce 1595. Někteří odborníci mají za to, že na obraze zpodobnil sám sebe. Vznikl během Caravaggiova pobytu v domě římského preláta Pandolfa Pucciho. Později se stal majetkem markýza Giustinianiho. Když byla markýzova sbírka v roce 1808 rozprodána v aukci, získala ji petrohradská Ermitáž.
Druhá verze, kterou měl Caravaggio namalovat, je ve Wildensteinově sbírce a byla vystavena v Metropolitním muzeu umění v New Yorku.
Třetí verzi Loutnisty, která je umístěna v anglickém Badminton House v anglickém hrabství Gloucestershire, považovala aukční společnost Sotheby’s a Metropolitní muzeum za pouhou kopii.
Nález za miliardy, národní poklad. Obraz z půdy je skutečně Caravaggio |
Vědecká analýza obrazu ale nyní dospěla k závěru, že se jedná o dílo Caravaggia s pravděpodobností 85,7 %.
Testy s využitím umělé inteligence prokázaly „silnou shodu“ s ověřenými obrazy. Studii provedla švýcarská společnost Art Recognition specializující se na ověřování pravosti uměleckých děl, která na výzkumu spolupracovala mimo jiné s univerzitou v Liverpoolu.
Milionový, nebo miliardový obraz?
Italský malíř Michelangelo Merisi da Caravaggio měl velký vliv na formování barokního stylu. Je vyzdvihován především pro radikální použití světla a tmy (tzv. chiaroscuro, tedy šerosvit) a realismus svých kompozic.
Jeho obrazy jsou vzácné a cena originálu se pohybuje v řádech miliard korun. V roce 2019 byl objeven jeden z jeho obrazů a cena byla odhadnuta v přepočtu na 2,7 miliardy korun.
„Badmintonského“ Loutnistu přitom aukční síň Sotheby’s prodala v roce 1969 jako kopii „podle Caravaggia“ v přepočtu za pouhých 20 tisíc korun. V roce 2001 ho jako dílo někoho „z okruhu Caravaggia“ koupil britský historik a galerista Clovis Whitfield spolu se sběratelem Alfredem Baderem za v přepočtu 2 miliony korun.
Whitfield coby odborník na italské umělce si všiml, že obraz „přesně odpovídá“ popisu Giovanniho Bagliona v jeho biografii Caravaggia z roku 1642.
„Zpodobnil také věrně a živě mladíka hrajícího na loutnu a vedle květiny v karafě s vodou, v které se zřetelně zrcadlí okno a předměty v pokoji: s důkladností jsou převedeny kapky rosy na květech. Sám řekl, že je to nejlepší dílo, jaké kdy namaloval,“ popisuje Baglione.
Někdejší vedoucí oddělení evropského malířství v Metropolitním muzeu umění v New Yorku Keith Christiansen ale v roce 2007 napsal majiteli obrazu: „Nikdo – a už vůbec ne žádný moderní badatel – nikdy neuvažoval ani neuvažuje o tom, že by váš obraz mohl být namalován Caravaggiem.“
„Výsledek umělé inteligence srazil pana Christiansena z jeho piedestalu,“ řekl nyní Whitfield listu The Guardian.
Analýza navíc dospěla k názoru, že naopak Loutnista z Metropolitního muzea „není autentický.“ Šokující závěr přijímá i advokát William Audland, který o obraze Loutnista píše knihu. Analýzu umělé inteligence považuje za objektivní na rozdíl od subjektivních názorů odborníků a má tak za to, že „Badmintonská verze“ obrazu je pravá, zatímco ta ve Wildensteinově sbírce zřejmě není.




















