Pacifisticky orientovaný vídeňský malíř Oskar Kokoschka unikl v roce 1934 do Prahy před nacistickou propagandou, kterou v Rakousku odstartovala únorová občanská válka. Pobídku k cestě získal pravděpodobně od své sestry Berty, která v československé metropoli žila od roku 1918. Hned po příjezdu se umělce ujal galerista Dr. Hugo Feigl, který mu rok předtím uspořádal v Praze výstavu na Smetanově nábřeží. Také ho seznámil s T. G. Masarykem, kterého malíř následující rok portrétoval.
Rakouský malíř Oskar Kokoschka na balkóně svého pražského ateliéru.
Praha osmačtyřicetiletému Kokoschkovi učarovala. Ve své autobiografii Můj život píše: „Prahu jsem měl rád. Jako kdysi po pustošivé třicetileté válce byla Praha opět kosmopolitním centrem, kde si dávala poslední dostaveníčko celá Evropa. Ve srovnání s moderními světovými velkoměsty, s jejich uniformními mrakodrapy a proletářskými cementovými baráky, zůstala Praha výtvorem kultivované společnosti a také se jí stala.“
Krátce po Mnichovské dohodě uprchl před nacismem do Anglie. V pamětech na to vzpomínal: „Když jsem v říjnu 1938 s Oldou Palkovskou opouštěl Prahu navždy, měl jsem dojem, že v červáncích nad řekou vidím poslední hodinu Evropy. V Londýně jsem pak namaloval zpaměti poslední obraz Prahy, který jsem nazval Nostalgie.“
O. Kokoschka a Praha |
Během čtyř let zde namaloval šestnáct pohledů na město a především řeku Vltavu. Dražený olej Praha – Pohled z křížovnického kláštera byl namalován jako druhý v pořadí. Galerista Feigl v dopise historikovi umění Josephu P. Hodinovi psal: „Když Kokoschka našel vhodné místo, ze kterého by mohl malovat Prahu, mým ctěným úkolem bylo zařídit (diplomaticky), aby nebyl po nějakou dobu rušen. A nebyl to snadný úkol, pokud vezmete v úvahu všechna ta místa, kde se Kokoschka rozhodl postavit svůj malířský stojan. Bylo to například u okna v prostorách členů Řádu křížovníků. Dr. Vlasák, velmistr řádu, kterého jsem dobře znal, nechal vyklidit místnost, kterou si Kokoschka osobně vybral a dal mu ji na tři týdny plně k dispozici.“
„Prakticky všechny ostatní pohledy na Prahu jsou dnes umístěny ve státních sbírkách či nadacích jako například v Národní galerii v Praze, rakouské Národní galerii Belvedere Vídeň, Nationalgalerie Staatliche Museen zu Berlin, Carnegie Museum of Art Pittsburgh, Kunstforum Ostdeutsche Galerie Regensburg, Scottish National Gallery of Modern Art Edinburgh či Musée Jenisch – Fondation Oskar Kokoschka Vevey,“ upřesnil význam Kokoschky i draženého obrazu pro iDNES.cz majitel aukční síně Adolf Loos Apartment and Gallery Vladimír Lekeš.
Prvním majitelem veduty byl Ladislav Jerie, malířův přítel a generální ředitel Železniční a důlní společnosti Severní dráhy císaře Ferdinanda. O mimořádné kvalitě nabízeného díla svědčí i to, že uznávaný znalec díla Oskara Kokoschky, ředitel Oskar Kokoschka Dokumentation Pochlarn a autor jeho monografií Johann Winkler, považuje malbu za nejlepší pohled na Prahu od Oskara Kokoschky vůbec.
Olej na plátně s rozměry 85 x 115 cm se začne dražit na částce 68 milionů korun. S patnáctiprocentní aukční přirážkou to však bude nejméně 78 200 000 korun. Pokud se obraz prodá, stane se tak nejen nejdražším výtvarným dílem roku, ale i historicky nejdráže vydraženým dílem na českých aukcích.
Dílo si můžete prohlédnout mezi 5. - 20. říjnem na předaukční výstavě v pražském Mánesu. Na stejném místě, kde byl v říjnu 1934 obraz poprvé vystaven.
