Ve svých obrazech se často vracíte k devadesátým létům a svému dětství v něm. Jak na něj vzpomínáte?
Měla jsem moc hezké dětství, takové obyčejně české. Byla jsem ale hodně stydlivá, a tak když ostatní děti blbly na hřišti, já jsem seděla s rodiči v hospodě a kreslila si. Moji rodiče navíc hodně fotili mě i moji sestru, takže máme dětství opravdu dobře zdokumentované, a ty vzpomínky jsme vždycky měli kolem sebe. Možná i proto dnes pracuji s fotografiemi.
Dobrým příkladem je pro mě Alex Katz. Často maloval svou manželku, ale zobrazoval ji skoro tak, jako kdyby byla nejslavnější herečkou na světě.
