Už proto stojí fakt, že Vlastimilu Kulovi (1950) vydala německá firma Taschen takovou publikaci, za zaznamenání; produkci této značky u nás běžně distribuuje pražský Slovart.
Kula v osmnácti odjel pracovat do USA. V roce 1975 vystudoval fotografii na pražské FAMU. Poté se věnoval reklamě, coby - jak to podává ve svém životopise - "vetřelci západního stylu života".
A když po roce 1989 u nás prý vyvstal "konzumní rys" reklamní fotografie, vrátil se k"umělecké fotografii", v níž se rozhodl zanechat stopu. Dokladem úspěšnosti této cesty je kniha v Taschenu, dodává Kula, pracující v Chebu.
Taschen jednoho českého fotografa už vydává - Jana Saudka. Jestliže Saudkovy práce stále zřejměji inklinují k animalitě na hranici nechutnosti, pak Kula v míře pornografičnosti začíná tam, kde Saudek končí. Kulova publikace je menším dílem erotická, větším pornografická, rozumíme-li pornografií nezastřené obnažování pohlavních orgánů a jejich styk.
Taschen je přitom nakladatelství "nepornografické", páteř jeho edičního profilu tvoří umělecké publikace různé kvality, od levných svazečků o klasicích isoudobých ikonách výtvarného umění až po rozsáhlé a drahé monografie. A přestože vediční nabídce má i přihrádku Sex (právě v ní je Kula prezentován), nemá jít v produkci Taschenu o "čisté" porno.
Tudíž v Kulově knize musí být, respektive chce být "něco víc". V tom okamžiku se obnažuje jeden zkrajních pólů obchodní strategie firmy: balancovat na samém okraji renomé, oslovovat i konzumenty pornografie, avšak ty, jimž je běžné porno duchovně jaksi málo a potřebují z obrázků cítit i nějakou "nadstavbu".
Uměleckost Kulova přístupu má zřejmě spočívat v tom, že fotografuje své souložnice i sám sebe černobíle, v náznacích-nenáznacích: jednou jsou to tušené čáry těl, pohybově neostré, jindy jsou bradavky, klitorisy, ale třeba i pramínky moče vyvedeny ostře. Kula se tedy při pohlavních aktech fotí, někdy vloží přístroj do ruky "modelky" a ona v sexuálním vytržení exponuje sebe i pana fotografa.
Řemeslně - teď mluvíme otechnické kvalitě snímků - je to zvládnuté. Vizuálně je to průměrné, koncepčně pak hédonisticko-měšťácké. Taschen má v nabídce i pornografičtější knihu, Tokyo Lucky Hole. Japonec Araki léta fotil v tokijských peep show, v nevěstincích a jinde. To je však drsná zpráva o lidské odcizenosti, o prolamování tabu ze strany aktérů i fotografa. Nabídka Vlastimila Kuly je neskonale konvenčnější: podává se šampaňské, hraje dráždivá hudba, obsluha je nahoře i dole bez. Tak hezké zažívání!
