Život literární avantgardy, poskládaný z textů a básní

  13:54aktualizováno  13:54
Vzpomínky na avantgardu 60. let oživily během Pražského divadelního festivalu německého jazyka Bohumila Grögerová a Friederike Mayröckerová.

Bohumila Grögerová | foto: Pražský divadelní festival německého jazyka © Zdeněk Merta

Josef Hiršal a Bohumila Grögerová, Ernst Jandl a Friederike Mayröckerová. Čtveřice přátel, dva páry umělců, kteří, ač po dlouhý čas odděleni propastí železné opony, nadšeně tvořili a z básní, memoárů a divadelních a rozhlasových her skládali experimentální avantgardu šedesátých let.

Doplněni tenkrát ještě o třetí duo Jiří Kolář – Běla Kolářová vršili na surrealistický Nezvalův či Honysův odkaz koláže experimentální poezie, básně vizuální, konkrétní, konceptuální, auditivní.

"Jsem přesvědčená o nevyčerpatelnosti zdrojů lidské představivosti a tvořivosti," řekla v jednom ze svých písemných rozhovorů Grögerová a postihla tak program skupiny, která vlastně žádný jasně artikulovaný program neměla.

Každá avantgarda jde za hranice stávajícího uměleckého uvažování a umožňuje tak jeho znovudefinování. Tahle avantgarda za sebou nechala (a v případě Grögerové a Mayröckerové stále nechává) doklad o bohatosti jazyka a fantazie nejenom u jejích vlastních zástupců, ale desítkami překladů i u světových tvůrců.

Intelektuální sporty ve Slavii

Podobně jako byla Grögerová svázaná s Hiršalem, tvořila a žila Mayröckerová s Jandlem. "Autorská spolupráce muže a ženy jako tvůrčí akt je ve své nejhlubší podstatě aktem lásky," vysvětlovali Grögerová s Hiršalem svým vlastním úslovím, jak se to mezi nimi má.

Společně přeložili, napsali či uspořádali na sto osmdesát děl. Díky překladům z němčiny, francouzštiny i angličtiny (ale i z holandštiny, italštiny, rumunštiny a srbochorvatštiny) se zasloužili o zpřístupnění takových děl, jakými jsou básně a povídky Edgara Alana Poea, dílo Ioneskovo či Morgensternovo.

A přeložili i Jandlovy divadelní hry, které česky vyšly pod názvem Mletpantem a Rozvrzaný mandl a Mayröckerové knihu Kočkodan samota. Přátelství skrze souznění srdcí a díla.

Slavné čtvercové knihy Klubu přátel poezie nesou pod překladem a úvodními a závěrečnými eseji mnohokrát Hiršalovo jméno, Grögerová je jmenována méně často, na většině z nich však spolupracovala. A v doslovu k Morgensternovu Bim Bam Bum Hiršal přiznává, že k "intelektuálnímu sportu překládat Morgensternovu groteskní poezii" ho přivedl Jiří Kolář. Ještě předtím mu však Bohumil Hrabal předal Bondyho překlad Šibeničních písní.

Souvislosti, které se v čítankách pro gymnázia neobjevují, které však dávají experimentálnímu obrazu tvůrčího nadšení v kavárně Slavia či v poetické kavárně Viola, kde se umělci scházeli, konkrétní obrysy. Od groteskní poezie je už jen krůček k tvorbě pro děti a i v této oblasti se umělci sdružení kolem Hiršala činili.

Stačí jmenovat Co se slovy všechno poví (1964) nebo hiršalovsko-kolářovské zpracování Ezopa, Palečka, Enšpígla či Kocourkovských, jejichž kvalit dosahuje jen málo současných knih pro děti i dospělé s dětskou duší.

Pravdivá výpověď

Nejzásadnějším dílem dvojice Hiršal – Grögerová je Let let s podtitulem Pokus o rekapitulaci, který uzavírá Hiršalovu volnou trilogii (Písně mládí a Vínek vzpomínek). Let let 1952–1968 je koláží dokumentů, glos a komentářů, reflexí privátního života, který paralelně vypovídá o společnosti nerežimních intelektuálů v době krutého režimu.

Na něj navazuje ještě Preludium, Mlýn a Kolotoč, které vyšly v samizdatech a souborně pod názvem Trojcestí v roce 1971. Z literárněvědného hlediska má zásadní váhu jejich antologie Experimentální poezie (1967) a JOB – BOJ (1968).

Hiršal debutoval v roce 1940, Grögerová ho poznala o dvanáct let později, když společně v roce 1962 vydali "její" prvotinu, měla na svém kontě už desítky překladů. Mayröckerová začala publikovat na začátku padesátých let a v té době se seznámila s Jandlem.

První básnická sbírka Larifari jí vyšla v roce 1956, stejně jako Jandlova prvotina. Společně mezi léty 1964 a 1968 napsali čtyři rozhlasové hry – Pětkrát člověk muž, Gigant, Rozštěpení a Společné dětství.

Ernst Jandl zemřel v roce 2000, Josef Hiršal o tři roky později. A stejně jako dvojice Hiršal – Grögerová tvořila dějiny české poválečné experimentální poezie a dvojice Jandl – Mayröckerová rakouskou avantgardu, Grögerová a Mayröckerová vytvořily po smrti svých mužských protějšků demonstraci tragické lidské (ženské) síly nezlomenou v samotě.

Rekviem za Ernsta Jandla v případě Friederike Mayröckerové a v Čase mezi tehdy a teď Bohumily Grögerové dává teprve až zpětně porozumět fungování autorských dvojic, jejichž život byl naplněn láskou skrze společné dílo.


Nejčtenější

RECENZE: Stoprocentní hecíř Habera a jeho věrní málem zbourali O2 arenu

Pavol Habera a Team 9. června 2019 v pražské O2 areně

Pavol Habera s kapelou Team je opět na turné. Nemají novou desku, nemají žádné výročí, jen byl po třech letech zase čas...

Hudební kalendář 2019: Koncerty světových hvězd, které nesmíte prošvihnout

Ed Sheeran na svém prvním pražském koncertě 12. 2. 2015 v pražské Tipsport Areně

Rok 2019 zpříjemní hudebním fanouškům vystoupení řady hvězd. Přijedou Ed Sheera, Metallica nebo Billie Eilish, na...

Hudební kalendář 2019: Největší letní festivaly v Česku

Rock for People 2018

Festivalová sezona začala letos brzy. Po celé republice od května do září probíhají desítky hudebních přehlídek, které...

Hudební kalendář 2019: Největší koncerty českých a slovenských interpretů

Skupina Kabát na festivalu České Hrady CZ ve Švihově

Rok 2019 je jubilejní pro řadu českých a slovenských interpretů a nejčastější volbou pro velkolepou oslavu je O2 arena....

KVÍZ: Jak znáte seriál Nemocnice na kraji města a jeho tvůrce?

Herci Ladislav Chudík a Miloš Kopecký v televizním seriálu Nemocnice na kraji...

Seriál Nemocnice na kraji města patří k televizním legendám. Časy, kdy ho sledovaly miliony lidí, aby pak druhý den...

Další z rubriky

RECENZE: Příjemné a znepokojivé. Proč máme mobilům popřát dobrou noc

Obal knihy Milana Tesaře Volané číslo existuje

Kniha Milana Tesaře Volané číslo existuje je vlastně dost bláznivá. Vypráví ve dvou rovinách. Třináct „klasických“...

Být dobrým člověkem je naše rozhodnutí. Patrick Ness píše pro dospělé

Spisovatel Patrick Ness, autor knihy Volání netvora

Budou to dva roky, co spisovatel britsko-amerického původu Patrick Ness naposledy navštívil Česko, aby představil svou...

Zabíjení plodí jen nenávist a další zabíjení, psal autor Obchodu na korze

Scenárista Ladislav Grosman (vpravo s cenou Melpomené) a režiséři Ján Kadár a...

Nebýt Ladislava Grosmana, prvního Oscara pro Československo by nezískal snímek Obchod na korze. Právě on totiž napsal...

Najdete na iDNES.cz