Zemřela spisovatelka Květa Legátová, autorka knihy Želary

  13:05aktualizováno  13:46
Ve věku 93 let zemřela v noci spisovatelka Květa Legátová, kterou proslavila povídková kniha Želary. Vznikl podle ní stejnojmenný film.

Květa Legátová | foto: Archiv

"Už jsem o tom byl informován. Je to velice smutné," řekl iDNES.cz režisér Ondřej Trojan, který úspěšný snímek Želary natočil.

Dlouho se o ní nevědělo, navíc střídala pseudonymy. Květa Legátová, kterou proslavily zejména Želary, zfilmované i zdramatizované pro jeviště, nosila občanské jméno Věra Hofmanová a své první práce podepisovala Věra Podhorná.

Povídkové pásmo Želary vydala až v roce 2000, několik desítek let poté, než je začala psát, a poté otiskla povídku Jozova Hanule, která se pak stala základem filmu s Annou Geislerovou vyznamenaného nominací na Oscara. "Řekla jsem si, že bych mohla některou z povídek Želar upravit a poslat do scenáristické soutěže," líčila svůj největší úspěch.

Za Želary obdržela roku 2002 Státní cenu za literaturu "Děkuji všem, kdo přijali mé prózy vlídně, kteří je podpořili slovem i skutkem, " řekla při ceremoniálu spisovatelka, která po celý život působila jako učitelka. Zároveň psala rozhlasové hry a v poslední době vydala i detektivně laděné příběhy.

V první verzi článku jsme uváděli z ČTK převzatou informaci, že o úmrtí spisovatelky informoval rodinný příslušník Jiří Buďa. Podle spisovatelčiny neteře Heleny Hofmannové Jiří Buďa ovšem členem rodiny není. Za zveřejnění chybného převzatého údaje se redakce omlouvá.

Květa Legátová pocházela z venkovské učitelské rodiny, narodila se 3. listopadu 1919. Vystudovala češtinu, němčinu, fyziku a matematiku. Po krátkém válečném působení na brněnské konzervatoři učila přes 40 let na jednotřídkách v zapadlých částech Beskyd. Z těchto valašských i slováckých oblastí čerpala náměty svých příběhů.

První díla jí vyšla v 50. letech, v roce 1961 vydala román pro dívky Korda Dabrová. V 60. letech pracovala pro časopis Host do domu. Napsala několik pohádek a řadu rozhlasových her, v 90. letech vyhrála rozhlasovou soutěž Prix Bohemia. Soubor povídek Želary, byť publikovaný až v roce 2001, napsala Legátová před takřka 40 lety.

Čtenáře zaujaly její popisy tvrdých, tragických osudů, pokřivených často bídou a těsnými obzory malého světa, realistické, nesentimentální a současně poetické a plné pochopení lidské touhy po svobodě, po nevědomém směřování k něčemu vyššímu. Téměř všechny postavy jejích románů prý mají reálnou předlohu, vycházející z jejích letitých zkušeností učitelky na valašských i slováckých oblastech, kterým se říká kopanice.

V roce 2002 jí vyšla novela Jozova Hanule, která se spolu s její nejznámější knihou stala režiséru Ondřeji Trojanovi předlohou k úspěšnému filmu Želary. V roce 2006 vyšel Legátové soubor detektivních próz Nic není tak prosté.

Ukázka z filmu Želary

"Křivdy od komunistů mi nevadily"

Když slavila devadesátiny, prozradila, že píše paměti. "Udržuju ve vzpomínkách jen to, co stojí za to, tedy postavy. Vedle sebe v nich stojí třeba přesvědčená komunistka a kritik poměrů či disident. Měla jsem přítelkyni, která jako jediná nepodepsala podporu Dubčekovi. A já se přesto v její přítomnosti i svými názory, za které jsem jako každý nestraník byla vyslýchána Státní bezpečností, cítila bezpečně," řekla tehdy Legátová.

A dodala: "Když jsem učila, měla jsem vždy opravdu velké problémy s lidmi, kteří uvěřili naší komunistické straně a vládě. Nakonec jsem i tyto lidi pochopila. Křivdy ze strany komunistů mi nevadily. Vadilo mi, když jsem ublížila někomu já. A nedělám ze sebe svatouška. To je jen životní postoj."

Autoři: , ,

Mohlo by vás zajímat

17. 3. měl premiéru pořad Za oponou na iDNES KINO
23. 3. proběhlo předávání filmových cen (Praha, Rudolfinum)


Nejčtenější

PRVNÍ DOJMY: Začátek konce. Hra o trůny zatím postrádá jen slony

Isaac Hempstead Wright jako Bran Stark v seriálu Hra o trůny

Sázkaři Chance se přiklánějí k tomu, že na Železný trůn usedne žena - Sansa Stark, podle bookmakerů Fortuny jej získá...

Ministr kultury odvolal ředitele Národní galerie a podal trestní oznámení

Generální ředitel Národní galerie Jiří Fajt

Ministr kultury Antonín Staněk odvolal ředitele Národní galerie Praha Jiřího Fajta a Muzea umění Olomouc Michala...

Zemřel Radomil Uhlíř, herec známý z Pupenda, Gymplu i Vejšky

Herec Radomil Uhlíř na premiéře filmu Skřítek (březen 2005)

Krátce po svých dvaašedesátých narozeninách zemřel herec výjimečného zjevu i komiky Radomil Uhlíř, který patřil do...

Komparz ve filmech? Smoljak obsazoval rodinu, Václav Klaus Svěráka odmítl

Fotografie z natáčení snímku Vrchní, prchni. Scénu, kdy vrchní kasíruje známé...

Pro filmová ocenění si obvykle chodí herci v hlavních a vedlejších rolích. Ale bylo by chybou přehlížet i titěrné role...

KVÍZ: Jak pečlivě jste zatím sledovali seriál Hra o trůny?

Carice van Houtenová v páté sérii ságy Hra o trůny

V Západozemí se vše blíží do finále. Vyzkoušejte si, co si ještě po téměř dvou letech od premiéry předchozí série Hry o...

Další z rubriky

RECENZE: Zapomenuté 20. století? Šťastný příběh o pokroku neexistuje

Tony Judt

„Historici pracují v oboru paměti. A už dlouho je naším povoláním kritizovat a opravovat oficiální nebo veřejnou paměť,...

Píšeme tu dobré detektivky díky počasí, říká Švédka Läckbergová

Švédská spisovatelka Camilla Lackbergová

Švédská autorka Camilla Läckbergová prodala po světě přes 1,5 milionu knih. Proslavila se ságou s detektivem Patrikem...

RECENZE: Justina a Julietta jsou komiksovou poctou symbolu zvrhlosti

Obal komiksu Justina a Julietta

Nakladatelství Argo vydalo komiksovou poctu markýzi de Sade, který žil v letech 1740–1814. Jeden z největších zvrhlíků...

Najdete na iDNES.cz