Zemřel významný literární historik, germanista Eduard Goldstücker

  17:10aktualizováno  17:10
Ve věku sedmaosmdesáti let zemřel v pondělí v Praze významný literární historik, publicista, kritik, a germanista Eduard Goldstücker. V úterý o tom informoval Václav Žák, šéfredaktor časopisu Listy, v němž Goldstücker dlouhá léta publikoval. Poslední rozloučení se zesnulým se koná 30. října ve 14:00 ve velké obřadní síni krematoria v Praze - Strašnicích. Goldstücker se soustředil na česko-německé literární vztahy 19. století, proslul však především jako odborník na pražskou židovskou německy psanou literaturu počátku 20. století.

Jméno Eduarda Goldstückera je spjato zejména s první oficiální konferencí o díle Franze Kafky, která v komunistickém Československu v třiašedesátém roce protrhla ostudné mlčení o tomto géniu pražské německé literatury.

Goldstücker, narozený 30. května 1913 na Slovensku u Dolního Kubína, získal prvotřídní vzdělání: ve 30. letech absolvoval germanistiku a romanistiku na filozofické fakultě UK (byl žákem Otokara Fischera), krátce působil jako středoškolský profesor.

V roce 1939, kvůli svému židovskému původu, emigroval. Odjel do Anglie, postgraduálně studoval v Oxfordu; pak pracoval v exilové vládě, po válce nastoupil do služb ministertva zahraničí - byl například velvyslancem v Izraeli.

V roce 1951 na něj dopadla stalinovsko-gottwaldovská pěst: ve vykonstruovaném procesu jej strana odsoudila na doživotí. "Nejdřív jsem byl v absolutní izolaci půldruhého roku na Ruzyni, já jsem neviděl živáčka kromě estébáků... A potom mě převezli do Leopoldova, kde jsem byl skoro dva roky a pak mě převezli na Jáchymovsko, kde jsem prožil posledního půlroku svého vězení," vzpomínal Goldstücker letos v únoru při rozhovoru v Pressklubu Frekvence 1.

Po propuštění z lágrů přišla rychlá kariéra: plné rehalibitace se Goldstücker dočkal ještě v roce 1955, o tři roky později byl jmenován docentem a v roce 1964 profesorem germanistiky na FF UK, v osmašedesátém byl zvolen předsedou Svazu čs. spisovatelů a poslancem České národní rady. Když do země vtrhla vojska Varšavské smlouvy, tento exponovaný muž byl na dovolené ve Vysokých Tatrách. Na zprávu o okupaci bezprostředně reagoval: "Teď půjdeme všichni na Sibiř, a já první." Po kampaních v médiích vůči své osobě se Goldstücker opět rozhodl emigrovat. A znovu do Anglie, kde akademicky působil v Sussexu, souběžně přednášel ve Švédsku, v USA, v Německu.

Jako germanista se zprvu zaměřil na německou literaturu 19. století - edičně například vedl české vydání Goethových spisů -, ale od 60. let se etabloval coby expert na pražskou německy psanou židovskou literaturu 20. století, najmě na dílo Kafkovo, Werflovo, Kischovo. Komentoval i novější knihy německého jazyka, například texty Böllovy či Frischovy. Goldstückerovu pojetí Kafky se v roce 1965 postavil Přemysl Blažíček v časopise Tvář, když napsal, že vlastním tématem tohoto germanisty "není umělecké dílo", neboť Kafka tu badateli slouží jako pouhý prostředek "zájmu politického, kulturně politického". Reformní komunista Goldstücker to nemarxistické Tváři nejspíš nezapomněl, když při její obnově v roce 1968 (v roce 1965 byla zakázána) připomínal, že tento časopis nemístně "komplikoval situaci".

Stejně jako doma, Goldstücker byl i ve svém druhém exilu rozkročen mezi literání bádání a politická angažmá, publikoval například na téma demokraticých možností socialismu, který se mu stal celoživotní orientací, přesvědčením, snad i vyznáním.

Tento člen korespondent Německé akademie pro jazyk a básnictví vydal v roce 1989 německy v Mnichově své memoáry. Česky dosud nevyšly, přestože se jejich autor v roce 1990 vrátil do vlasti a čile se zúčastnil - například v televizních či rozhlasových besedách, v článcích, v rozhovorech - veřejného a politického dění; méně však již literárního života.

Ve zmíněném interview na Frekvenci 1 Goldstücker uvedl, že paměti psal v 80. letech s ohledem na německé publikum a že "pro české vydání to musí být přepracováno" - což prý také činí, ovšem neustále se nechává vyrušovat, neboť na sobě aplikuje arabské přísloví "na ochotného velblouda každý rád nakládá".

Ukázky z těchto memoárů přinesl v srpnu 1998 deník Právo, v němž Goldstücker - vedle Hospodářských novin či časopisu Listy - publikoval kupříkladu svá kritická stanoviska vůči západní intervenci na Balkáně, vůči globalizačním ekonomickým trendům i celému civilizačnímu směřování. "Není žádný pokrok. Existuje snad jedině pokrok ve zdokonalování mechanismů, které slouží k ovládání trhů a k ovládání světa... Prožíváme v bdělém stavu pochod ke katastrofě," řekl letos v lednu v interview pro Právo.

Poslední rozloučení se zesnulým Eduardem Goldstuckerem se koná 30. října ve 14 hodin ve velké obřadní síni krematoria v Praze - Strašnicích.

Literární historik, germanista Eduard Goldstücker.

Autor:

Mohlo by vás zajímat

24. 2. se uskuteční 91. ročník předávání filmových cen v Los Angeles
23. 3. proběhne předávání filmových cen (Praha, Rudolfinum)
17. 3. bude mít premiéru pořad Za oponou na iDNES KINO


Nejčtenější

Boris Rösner mi radil, ať Ulici beru, vzpomíná Martin Hofmann z Mostu!

Martin Hofmann v seriálu Most! (2019)

Zatímco se všude mluví o seriálu Most!, sedáme si spolu v šatně pražského Divadla v Celetné. Před pěti minutami...

KOMENTÁŘ: Záhadná postava. Velice spokojený televizní divák

Ze seriálu Most!

Patří do rodiny nadpřirozených bytostí z novodobých pohádek. Na rozdíl od početné armády reptalů ho nikdy nikdo...

VIDEO: Poslední díl seriálu Most! posune vysílací čas. Kvůli vulgaritě

MOST!

Sedm dílů seriálu Most! se vysílalo hned po deváté večer, ale jeho osmá, závěrečná epizoda posune v pondělí 25. února...

RECENZE: Jaromír Hanzlík si napsal telenovelu Léto s gentlemanem

Trailer k filmu Léto s gentlemanem

Na svatého Valentýna utrpěla kina srážku s telenovelou. Kdyby v titulcích filmu stálo Rosamunde Pilcherová a běžel na...

Filmový Freddie Mercury je hit „zbytku světa“, rekordy neláme

Záběr z filmu Bohemian Rhapsody

V Česku i na Slovensku ovládl loni návštěvnost kin. Jak si Bohemian Rhapsody, životopis Freddieho Mercuryho ze skupiny...

Další z rubriky

Pavel Kosatík píše nejdražší ságu. Bude vycházet do roku 2038

Kniha Kronika první republika, rok 1918

V mincích se zrcadlí historie a v historii zase mince, odhaluje nová sběratelská sága Kronika první republiky od Pavla...

RECENZE: Jiří Kratochvil se vyznává z lásky ke Kunderovi i Paříži

Jiří Kratochvil má na kontě desítky knih i řadu literárních cen.

Brněnské nakladatelství Větrné mlýny vydalo novou knihu spisovatele Jiřího Kratochvila. Nese název Je suis Paris, která...

RECENZE: Přichází Žár. Román o tragédii spíše chladí

Sauna (ilustrační foto)

Lidská soutěživost a potřeba překonávat se nezná hranic. Důkazem toho bylo historicky poslední a tragické finále...

Najdete na iDNES.cz