Zemřel přední český historik Polišenský

  21:01aktualizováno  21:01
Ve čtvrtek 11. ledna zemřel jeden z nejvýznamnějších moderních českých historiků, profesor obecných dějin Univerzity Karlovy Josef Polišenský. Odešel v něm snad poslední český historik, jehož život a tvorba byly spojeny s vývojem českého dějepisectví převážné části dvacátého století. Život Josefa Polišenského byl životem práce. Důkazem toho jsou stovky publikací knižních a časopisových, stejně jako jeho činnost univerzitního učitele, organizátora vědecké práce, popularizátora historické vědy či publicisty.

V neudolatelné práci mu přitom nezabránila ani ztráta zraku, která poznamenala posledních šest let jeho života. Svého akademického vzdělání nabyl Polišenský ještě v době mezi dvěma světovými válkami, tedy v prostředí mohutného rozmachu české vědy, v otevřeném ovzduší filozofické fakulty tehdejší české pražské univerzity. Již od studentských dob, díky učitelům anglistovi Vilému Mathesiovi a historikům Josefu Šustovi a Karlu Stloukalovi, se Polišenský orientoval jednoznačně evropsky a viděl problematiku českých zemí vždy jen jako součást evropského kulturního celku.

Akademickou dráhu mohl nastoupit - jako asistent pražské filozofické fakulty - až po druhé světové válce, kterou strávil jako učitel na středních školách. Svůj zájem přitom směřoval v první řadě na dějiny zemí západní Evropy v novověku a jejich vztah k zemím českým. Odtud habilitační spis Anglie a Bílá hora (1947) a práce Nizozemská politika a Bílá hora (1958). V roce 1957 byl jmenován profesorem obecných dějin UK, jako externí učitel však působil zároveň na Palackého univerzitě v Olomouci.

V šedesátých letech Polišenský významně vstoupil do tehdy v západním dějepisectví probíhající diskuse o krizi 17. století prací Třicetiletá válka a evropská krize 17. století. Charakterizoval v ní tento konflikt jako střet dvou odlišných politicko-hospodářských systémů. Vedle toho patřila k jeho tématům osobnost Komenského či dějiny rodné Moravy. Přelom šedesátých a sedmdesátých let znamenal sice pro Polišenského odchod z katedry obecných dějin pražské filozofické fakulty, novým působištěm se mu však stalo Středisko iberoamerických studií FF UK, které následující desetiletí vedl a které určovalo podstatnou část jeho následné badatelské činnosti. Český odborný zájem o dějiny a kulturu Latinské Ameriky je tak neodmyslitelně spjat s Polišenského jménem: sem patří pedagogické a organizační vedení Střediska, vydávání periodika Iberoamericana Pragensia, ale především sestavení monumentálních Dějin Latinské Ameriky (1979), jež dodnes představují vzor interdisciplinárně pojaté historické syntézy.

Sedmdesátá a osmdesátá léta však pokračovala ve znamení neuvěřitelné pestrosti témat. Od iberoamerických studií byl jen krok k dějinám českého vystěhovalectví do Nového světa, tématu snad Polišenskému osobně nejmilejšímu. Dalším jeho zájmem byly politické dějiny 19. století (Napoleon a srdce Evropy, Revoluce a kontrarevoluce 1848 v Rakousku), zároveň pokračoval ve studiích komeniologických či ve vydávání učebnicových syntéz.

Všechny Polišenského odborné práce se přitom vyzn ačovaly důrazem na co nejširší dobový kontext a na vztah mezi jedincem a společností jeho doby, stejně tak jako i metodologickou pestrostí, a to i v nelehkých padesátých letech. Polišenský zkrátka zosobňoval v dnešní době krajní specializace vymírající typ historika, totiž historika univerzálního.

Život Josefa Polišenského je svědectvím o českém "krátkém" dvacátém století, o vyrovnání se s nelehkými podmínkami, kterým byla česká věda v jeho průběhu vystavena. Polišenský byl přitom jak doma, tak i v zahraničí vnímán jako záruka vysoké odborné úrovně historické práce, držící krok s progresivními trendy západního dějepisectví. Ačkoliv byl od sedmdesátých let prakticky zbaven pedagogické činnosti, ctí jej velké množství historiků u nás i v zahraničí jako svého učitele, ochotného přijmout každého ve svém vršovickém bytě a napomoci radou či kritikou.

Své poslední semináře na pražské filozofické fakultě, kde mohl po roce 1989 znovu přednášet, nazval příznačně Historikovy ztráty a nálezy. Adeptům historického řemesla se v nich pokoušel nastínit úskalí myšlení a psaní o dějinách. Sám byl historikem mnohem více nálezů než ztrát: jeho způsob života, jeho optimismus a věčně mladická touha po poznání jinou možnost ani nedovolovaly.

Autor:

Nejčtenější

PRVNÍ DOJMY: Koptashow, krycí jméno pro reklamu na StarDance

Z pořadu Koptashow

Co mají společného tanečnice Tatiana Drexlerová, sportovec Aleš Valenta a herec Jiří Dvořák? Přece StarDance, kde ona...

Případ Kursk, kde z tragédie ponorky vypustili roli sympatického Putina

Záběr z filmu Kursk

Vypjaté události, které popisuje premiérový snímek Kursk, přicházející právě do našich kin, se začaly odehrávat 12....

RECENZE: Jak Strážmistr Topinka vede do Beskyd Policejní akademii

Ze seriálu Strážmistr Topinka

Seriál Strážmistr Topinka odvozený z Doktora Martina, který v pátek startuje v České televizi, je o jeden ovčí chloupek...

RECENZE: Cena za štěstí sešla na scestí. Ještěže se k Samotářům nehlásí

Vanda Hybnerová a Ivana Chýlková ve snímku Cena za štěstí

Ještěže první letošní domácí novinka kin Cena za štěstí upustila od původního názvu Děti samotářů, odkazujícího ke...

KOMENTÁŘ: Takže opět boduje Ordinace, Všechnopárty... A co novinky?

Ze seriálu Strážmistr Topinka

Televizní svět by občas potřeboval tlumočníka do prozaické řeči smrtelníků. Například již začalo vysílání podle...

Další z rubriky

Atwoodová se k MeToo vyjádřila dříve, skrze choromyslnou vražedkyni

Spisovatelka Margaret Atwoodová

Do dob, kdy si ženy nemohly po muži ani sednout na pohovku, zasadila Margaret Atwoodová, kanadská držitelka literární...

RECENZE: Texty pro Farnou a Csákovou nejsou vhodné literární cvičení

Patricie Fuxová

Abych byla in, žiju na plnej plyn – knihu autorky tohoto rýmu bere čtenář do ruky s oprávněnou obezřetností. Literární...

RECENZE: Z toho videohra nebude, ač autor Metra střílí na všechny strany

Ruský autor Dmitry Glukhovsky

Ruský spisovatel a novinář Dmitrij Gluchovskij se proslavil příběhy z dystopických, budoucích světů. Slávu mu přinesla...

Najdete na iDNES.cz