Na začátku své literární dráhy používal desítky přezdívek. Do "vážné" literatury vstoupil jako Evan Hunter, do něhož se proměnil i na úředních listinách roku 1952. Důvodem ke změně jména inspirovaného Hunterovou univerzitou, již vystudoval, byl prý stejnojmenný bratranec a také všudypřítomná rasová nesnášenlivost.
Narodil se 15. října roku 1926 v New Yorku. Lombino vyrůstal jako jedináček v imigrantské čtvrti na rozhraní Manhattanu a východního Harlemu v chudých poměrech. Dětský obdiv k disneyovkám a komiksu McBaina přivedl k animovanému filmu, kde navrhoval kreslené postavičky.
Jeho kariéru však přerušila válka, v roce 1944 narukoval k námořnictvu. Poté vyučoval na Vyšší odborné škole v Bronxu, odkud po necelém roce odešel rozčarován z apatie a drzosti studentů. Neblahé zkušenosti promítl do kritického románu Džungle před tabulí (1954), který podepsal jako Evan Hunter a jenž byl zfilmován o rok později režisérem Richardem Brooksem.
Spolupráci s filmem si zopakoval roku 1963, kdy pro slavný horor Alfreda Hitchcocka Ptáci napsal scénář. V 90. letech se pak jako Ed McBain podílel na televizních příbězích poručíka Columba.
Na počátku 50. let plnily jeho hrůzostrašné historky šestákové časopisy, v rozhovoru pro časopis New Yorker přiznal, že v jednom vydání jich míval i pět. Řemeslu se prý nejlépe naučil v Literární agentuře Scotta Mereditha.
Roku 1956 vydal první příběh z 87. policejního revíru Zabiják, v češtině známý také pod názvem Nenávist. Jako detektivkář proslul svižnými dialogy, ale i humorem a schopností parodie. Vynikal přesnou znalostí prostředí, i když hlavním dějištěm učinil fiktivní město Isola – není však těžké v něm poznat New York.
McBain často zdůrazňoval, že píše podle skutečnosti, a pokud jsou jeho příběhy čím dále drsnější, je to proto, že se takto proměňují i zločiny. Ostatně důkazem, že pachatel může být o krok před policií, je jeho postava Hluchého – nelítostného soupeře detektiva Steva Carelly – který nikdy nebyl dopaden.
"Do té doby detektivní literatuře vládla soukromá očka, ale on se zaměřil na celý policejní tým. V tom zůstane nepřekonatelnou jedničkou, dokázal vykreslit fantastické charaktery, které stárnuly s autorem. Když vyjde nový příběh, těšíte se na ně jako na své známé, možná více než na další případ," říká Jiří Buchal, majitel nakladatelství BB art.
To McBainovy příběhy vydává od poloviny 90. let, zhruba pět mcbainovek ročně. Od každé se prodá kolem patnácti až dvaceti tisíc kusů. Na říjen BB art chystá nový McBainův detektivní román Slyšte!, který uzavírá příběhy z 87. revíru.
"Překládat ho byla radost. Americký slang dokáže být strašně hrubý, ale on ho užívá s mírou, a přitom nezkresluje hovorovou řeč," podotýká překladatelka více než třiceti mcbainovek Alena Maxová.
"McBain byl vzděláním sociolog, což je patrné na celém jeho díle. Střílí se tam, jsou tam zločinci, ale je tam také ohromná lidskost, i u těch nejhorších vrahů. Jeden z nich umírá s myšlenkou na rtech: co asi řeknou mojí mamince. McBain dovede soucítit se všemi národnostmi, ať už to jsou Židé nebo Italové," dodává.
McBain napsal více než sto třicet knih, prodalo se jich sto milionů výtisků. Vydával dvě knihy ročně, jednu z policejního revíru a jednu takzvaně volnou detektivku. Psal do poslední chvíle.
