Název nakladatelství Sixty-Eight Publishers, které Salivarová s manželem a spisovatelem Josefem Škvoreckým založila po odchodu do exilu v Torontu, odkazuje právě na vpád vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968, připomíná prestižní deník.
List The New York Times popisuje Salivarovou jako talentovanou spisovatelku, zpěvačku a herečku, která se ocitla ve stínu slávy svého manžela Josefa Škvoreckého, spisovatele, jenž ve svých románech líčil osudy jednotlivců čelících tyranii komunistického režimu. Zařadil se tak mezi nejvýznamnější spisovatele druhé poloviny 20. století po boku Václava Havla a Milana Kundery, píše The New York Times (NYT). Byla to však právě Salivarová, kdo nenápadným způsobem sehrál klíčovou roli v úspěchu všech tří spisovatelů, míní deník.
Zemřela spisovatelka Zdena Salivarová, manželka Josefa Škvoreckého |
Vydávala totiž jejich díla a tituly mnoha dalších autorů poté, co se Škvoreckým v roce 1971 založili exilové nakladatelství v jednopokojovém bytě v Torontu, kde se po sovětské invazi usadili. Manželé o několik let později nakladatelství přesunuli do kancelářských prostorů ve městě. V době ukončení činnosti Sixty-Eight Publishers v roce 1993 měl pár na kontě 227 vydaných knih od desítek exilových a undergroundových spisovatelů, píše NYT.
Zatímco Škvorecký vyhledával autory, Salivarová vedla celý provoz, sázela knihy, nosila je na poštu a někdy je zdarma posílala domů za železnou oponu. „V jednom bodě dělala téměř vše - sazbu, grafiku, najímala lidi, kteří dělali obálky,“ vzpomínal v minulosti překladatel Škvoreckého díla Paul Wilson v rozhovoru. „Byla tam pořád. Přicházela brzy a zůstávala dlouho,“ dodal Wilson.
Salivarová obětavě odložila vlastní nadějnou literární kariéru, aby udržela chod nakladatelství, píše NYT a připomíná její román Honzlová, který se po vydání v roce 1972 těšil příznivým recenzím. Román s autobiografickými prvky vypráví příběh nekonformní mladé ženy v pěveckém sboru, která se dostane do střetu s totalitním režimem. Zatímco v Sixty-Eight Publishers vyšla čtyři vydání Honzlové, kniha byla v komunistickém Československu zakázána stejně jako tvorba Škvoreckého.
Přesuňme ostatky manželů Škvoreckých k nám, nabízí Josefovo rodiště Náchod |
V 60. letech Salivarová tři roky studovala scenáristiku na FAMU, kde tehdy vyučoval Kundera. Salivarová podle NYT uvedla, že ji Kunderovo misogynní pojetí ženských postav „vyprovokovalo“ k napsání sbírky povídek Pánská jízda, která vyšla v roce 1968. Během této dekády si také zahrála v několika filmech režisérů československé nové vlny. Na období Pražského jara Salivarová podle NYT později vzpomínala jako na „zlatý věk, nejlepší období mého života“.
Poslední rozloučení se Salivarovou se uskuteční úterý v úzkém kruhu v Torontu, kde spisovatelka 25. srpna zemřela. Později by měly být ostatky Salivarové i jejího zesnulého manžela Josefa Škvoreckého převezeny do České republiky.
