RECENZE: Co proslov, to milník. Když promluví prezident Zelenskyj

Je to rok, co Rusko rozpoutalo genocidní válku proti Ukrajině a neslavné výročí připomínají i zdejší nakladatelé. Jedním z titulů na téma je sedmnáctka vybraných proslovů Volodymyra Zelenského a ještě jeden od jeho ženy Oleny jako přívažek. Napsaných v letech 2019 až 2022, kdy je Zelenskyj prezidentem Ukrajiny. Vydalo je Argo.

Možná jde o nakladatelský kšeft, ale jisté je něco jiného: ta kniha je milník. Texty jsou natolik dobře vystavěné a napsané, že se blíží tomu nejlepšímu, co v žánru za minulé století vzniklo – například válečným projevům Winstona Churchilla nebo v našem kontextu projevům Václava Havla, který nenárokoval nic samozřejmějšího než dodržování základních lidských práv v normalizačním Československu.

Zelenskyj je na tom spíš jako Churchill. Paralela mezi totální válkou Hitlera proti světu a brutálním snažením o vyhlazení sousední země, co praktikuje Putin, je namístě. Jde o tentýž zoufalý blud, tu samou nutkavou potřebu patologicky rozvráceného jedince dokázat si dějinný význam. Za jakoukoli cenu.

Bylo by snadné kritizovat nepřítele. Jeho děsivý „newspeak“, kde válka je mír, svoboda otroctví a nevědomost síla. Na to je okupantská mentalita Putina & spol. příliš snadný terč. Zelenskyj staví na jiných, náročnějších základech: na základech autonomní, suverénní Ukrajiny. Státu, který patří k západnímu kulturně-společenskému okruhu – a dělá všecko pro to, aby to Západ uznal, vzal za své.

Zelenskyj není žádný prosebník, nemanipuluje, nevydírá, mluví jasně, čistě – a hrdě. Argumentuje logicky, jakkoli to někdy zní děsivě. Říká zhruba tohle: Západe, budíček! Svět je jiný, než byl včera. Pokud nás Rusko sežere, sežere i vás. Není to naše válka, ale dovedeme ji do vítězného konce. I pro vás. S našimi lidmi – a vaší podporou. Silnou a trvalou. Náš boj je váš boj.

Bolestné paralely

Poselství z Ukrajiny

100 %

autor: Volodomyr Zelenskyj

překlad: Viktor Janiš

nakladatel: Argo

Ty projevy jsou plné historických reálií, odkazů na velká díla západní kultury. Jsou to přesné a někdy bolestné odkazy: ukrajinský hladomor, rozpoutání druhé války, holokaust, poválečné rozdělení Evropy, Berlínská zeď. A k tomu jako paralela konkrétní příběhy současných Ukrajinců: jejich bolesti, utrpení, smrti.

Zelenskyj je nesmírně charizmatický a motivující řečník, a to na obě strany: lidi doma posiluje, tmelí a jednotí (“Raději budeme žít v zákopech než v okovech“) – zahraniční publikum pak aktivizuje pro svou věc (“lhostejnost zabíjí“). A dělá to všecko formou skoro literární, která plní účel naživo stejně jako v knize.

Zbývá jediné: aby za těmi silnými, hodnotovými a morálními slovy přišly rozhodné činy – hlavně ze světa. Ukrajina v tom jde minimálně poslední rok příkladem.