Vácha ve své tvorbě vždy šel buď po hrdinech (jako v próze M+B+M, věnované legendárnímu trojlístku odbojářů Mašín-Balabán-Morávek) – nebo po dobových celebritách (jako v knize, kde portrétuje boxera Viléma Jakše).
Burian (1891–1962) je nepominutelný fenomén. Hlavně pro přízvisko „král komiků“, které mu přišil jeho dlouholetý spolupracovník, herec a scenárista Emil Artur Longen. Komikem byl Burian na divadle, ve filmu i v životě. Začínal ještě za pozdního Rakouska-Uherska, naplno se rozzářil ve dvou dekádách první republiky, kdy byl vyloženou celebritou, a své poslední kusy odehrál ve stínu padesátých let.
Když po několika měsících krutého mučení vyšel na svobodu, byl sotva poloviční: kreativní elány ho opustily, převládly smutek, temnota, deprese. Návraty na divadelní prkna i před filmovou kameru pak nebyly víc než odlesky někdejší geniality a slávy.
