"Když nepracuji, mám pocit, že nežiji," říkal neúnavný francouzský spisovatel, který rok co rok chrlil jednu či dvě knihy a na sklonku života v horečném tempu psal svazky na pět let dopředu.
Jules Verne se narodil 8. února 1828 v Nantes. Podle otce se měl stát advokátem, tomu se však temperamentní syn a čtenář dobrodružné literatury vzepřel.
V jedenácti letech se tajně přihlásil jako plavčík na poštovní loď mířící do Indie. Otec tomu stačil zabránit, ale nezabránil pozdějšímu Vernovu rozhodnutí místo právnické praxe zvolit nejistou literární budoucnost v Paříži.
V dopise otci Verne napsal, že z něho může být dobrý spisovatel, ale vždy jen špatný advokát. V Paříži žil intenzivně, získal náročnou práci v divadle a přitom psal povídky, divadelní hry i operety.
Setkal se se zajímavými vědci a cestovateli, byl uveden k Victoru Hugovi i Alexandru Dumasovi, který pod svým jménem uvedl Vernovu jednoaktovou frašku Zlomená stébla. Pracovní vytížení bylo zřejmě nad fyzické síly autora, který v šestadvaceti letech ochrnul na polovinu obličeje a zdravotní problémy jej trápily celý život.
Životopisci často spekulují, zda by bylo světoznámého autora Julese Verna bez nakladatele Pierra Julese Hetzela. Muže, který roku 1862 vydal první Vernův román Pět neděl v baloně. Díla si při své návštěvě Paříže všiml i Jan Neruda, který se zasloužil o české vydání.
Hetzel také Vernovi kývl na monumentální řadu vědecko-cestopisných románů Podivuhodné cesty. Talentovaného autora si pojistil pro něj finančně nevýhodnou smlouvou na dvacet let, podmíněnou dvěma vydanými svazky ročně. Zkušený vydavatel se snažil příběhy dramatizovat a upravit pro dětské čtenáře, což bylo podle znalců ku prospěchu Vernova díla.
Nicméně jako autor dětské literatury si Verne těžko mohl získat uznání nejvyšších literárních kruhů. Nepomohly mu k němu ani takové romány, jako je Dvacet tisíc mil pod mořem, který původně vycházel s ohromujícím úspěchem v listě Le Temps a na jehož ukončení vypisovali sázkaři kurzy, či Cesta kolem světa za osmdesát dní s velkolepým divadelním zpracováním.
"Verne byl člověk rozporuplný, jako jsou ostatně všichni lidé. Napsal znamenité romány, ale některé se mu jednoduše nepovedly. Některé objekty a vynálezy dovedl vyhmátnout takřka ze vzduchu, jako například ponorku a elektřinu, jiné skutečně zaspal," píše v monografii Podivuhodný svět Julese Verna Ondřej Neff. Oním zaspáním míní kupříkladu Vernovo literární opomenutí vynálezu filmu či automobilu.
"Toto prosté zjištění nemůže však ublížit jeho slávě a velikosti. Bylo ublíženo pouze legendě, která vidí ve Vernovi univerzálního a neomylného věrozvěsta technického věku," podotýká Neff. Věrozvěst techniky totiž vědecké poznatky často opouštěl pro dramatický efekt a jeho nadšení pro techniku se ve zralém věku proměnilo ve skepsi a obavu z jejího zneužití.
 J. Verne |
