Na něj jsme si všechno schovávali a tam jsme pak všechno probrali. Teď vypadá celý rok jako Frankfurt. Neustále jednáme s nakladateli, je to závod s časem," říká Andrew Nurnberg, ředitel stejnojmenné londýnské literární agentury. Londýn se stal po Frankfurtu asi druhým nejdůležitějším styčným bodem mezi evropským a zámořským knižním trhem.
Nicméně ve vzduchu visí otázka, jak dlouho může dosavadní rozparcelování světového veletržního ruchu a trhu přežívat ve věku internetu. Doprovodný program londýnského veletrhu, který si nehraje na literární událost a vždy probírá praktická témata a trendy branže, se letos na tento problém soustředí. Ukazuje se, že po desetiletí funkční a zaběhnutý systém prodeje práv po jednotlivých oblastech - například kniha, která vyjde v USA, se na knižních pultech v Británii či Austrálii vždy objeví až s určitým zpožděním - se hroutí. Velká internetová knihkupectví státní hranice ani teritoria nerespektují a nakladatelé nemají po ruce žádný právní nástroj, jak tomu čelit. A to má internet své nejlepší roky před sebou.
"V Británii po internetu obchodují zatím spíše mladší muži se zájmem o moderní technologie. V USA se však internet prosadil mnohem masověji. Vlastně o loňských Vánocích, kdy lidé pochopili, jak pohodlně mohou nakupovat.
Předpokládáme, že zde na ostrovech k tomu dojde přibližně v roce 2002," říká Simon Murdoch, šéf britské odnože největšího světového internetového knihkupectví Amazon. Tato firma zahájila internetový prodej knih v červenci 1995 a odstartovala nynější boom virtuálních knihkupectví. V Británii teď Amazonu šlape na paty virtuální knihkupectví koncernu Bertelsmann a elektronické obchody velkých britských firem Waterstones a WHSmith. Těmto provozovatelům klasických řetězců knihkupectví se sice do internetu nijak nechtělo, ale vývoj trhu a nakladatelé je k tomu donutili - byť se na elektronické síti zatím točí relativně malý díl cellkového obratu: v Británii je to asi jeden a půl procenta.
POEZIE MUSÍ PRORAZIT
Londýnský veletrh je literárně trochu nudný, ale jinak nabízí tamní kulturní scéna dosti vzruchu. Kritika například velmi pochvalně přijala nejnovější román Salmana Rushdieho s názvem Země pod jejíma nohama a okamžitě jej pasovala na kandidáta Booker Prize za tento rok. Dnes v Londýně končí první ročník literárního festivalu s názvem Word, na němž se představili Joseph Heller, Margaret Atwoodová, Martin Amis, David Grossman, Doris Lessingová, Ian McEvan či John Le Carré. O pozornost si řekl i filozof Roger Scruton knihou Průvodce inteligentního člověka po kultuře. Skupina Oasis, o které Scruton napsal, že je bezduchá, bez talentu a že neví, co je to harmonie, zůstala v klidu. Ale Pet Shop Boys, o nichž si filozof myslí, že za svůj úspěch vděčí spíše technologii než vlastní nápaditosti, se rozhodli Scrutona žalovat.
"Já jsem jen srovnával produkci Pet Shop Boys či třeba Spice Girls s klasickou písňovou tradicí," řekl Scruton deníku Times. Kapela si poškození pověsti cení na padesát tisíc liber, možná proto Scruton smířlivě dodal: "Vlastně jsem je měl docela rád. I když samozřejmě jen ty první věci." K rozhodnutí se v Británii blíží výběr literáta na post dvorního básníka královského dvora, který donedávna patřil zesnulému básníku Tedu Hughsovi. A zdá se, že titul Poeta Laureatus připadne básnickému hlasu moderní doby, jak si nedávno přál premiér Tony Blair. Dva nositelé Nobelovy ceny Derek Walcott a Seamus Heaney vypadli ze hry. Toho prvého diskvalifikuje, že žije v Americe, Ir Heaney by zase neprošel politicky - je republikán. Nejvíc se teď mluví o lesbické básnířce Carol Ann Duffyové, jež prý začala psát poezii v jedenácti letech, když se zamilovala do své spolužačky. "Byla mou inspirací a dodnes se pravidelně vídáme," říká Duffyová o své první múze.
"Představa velkého politického génia patří minulosti. Poezie musí prorazit ze svého ghetta. Nakladatelé musí být nápaditější, básně se musí víc číst," míní Duffyová, nositelka řady literárních ocenění. Otázkou však je, zda jí nakonec nebude otevřenost na překážku. V básni, již napsala po smrti princezny Diany, totiž kromě jiného tvrdí, že královskou korunu chytá rez. A právě královna drží v rukou rozhodnutí, kdo usedne do křesla jejího dvorního básníka.
Nicméně ve vzduchu visí otázka, jak dlouho může dosavadní rozparcelování světového veletržního ruchu a trhu přežívat ve věku internetu. Doprovodný program londýnského veletrhu, který si nehraje na literární událost a vždy probírá praktická témata a trendy branže, se letos na tento problém soustředí. Ukazuje se, že po desetiletí funkční a zaběhnutý systém prodeje práv po jednotlivých oblastech - například kniha, která vyjde v USA, se na knižních pultech v Británii či Austrálii vždy objeví až s určitým zpožděním - se hroutí. Velká internetová knihkupectví státní hranice ani teritoria nerespektují a nakladatelé nemají po ruce žádný právní nástroj, jak tomu čelit. A to má internet své nejlepší roky před sebou.
"V Británii po internetu obchodují zatím spíše mladší muži se zájmem o moderní technologie. V USA se však internet prosadil mnohem masověji. Vlastně o loňských Vánocích, kdy lidé pochopili, jak pohodlně mohou nakupovat.
Předpokládáme, že zde na ostrovech k tomu dojde přibližně v roce 2002," říká Simon Murdoch, šéf britské odnože největšího světového internetového knihkupectví Amazon. Tato firma zahájila internetový prodej knih v červenci 1995 a odstartovala nynější boom virtuálních knihkupectví. V Británii teď Amazonu šlape na paty virtuální knihkupectví koncernu Bertelsmann a elektronické obchody velkých britských firem Waterstones a WHSmith. Těmto provozovatelům klasických řetězců knihkupectví se sice do internetu nijak nechtělo, ale vývoj trhu a nakladatelé je k tomu donutili - byť se na elektronické síti zatím točí relativně malý díl cellkového obratu: v Británii je to asi jeden a půl procenta.
POEZIE MUSÍ PRORAZIT
Londýnský veletrh je literárně trochu nudný, ale jinak nabízí tamní kulturní scéna dosti vzruchu. Kritika například velmi pochvalně přijala nejnovější román Salmana Rushdieho s názvem Země pod jejíma nohama a okamžitě jej pasovala na kandidáta Booker Prize za tento rok. Dnes v Londýně končí první ročník literárního festivalu s názvem Word, na němž se představili Joseph Heller, Margaret Atwoodová, Martin Amis, David Grossman, Doris Lessingová, Ian McEvan či John Le Carré. O pozornost si řekl i filozof Roger Scruton knihou Průvodce inteligentního člověka po kultuře. Skupina Oasis, o které Scruton napsal, že je bezduchá, bez talentu a že neví, co je to harmonie, zůstala v klidu. Ale Pet Shop Boys, o nichž si filozof myslí, že za svůj úspěch vděčí spíše technologii než vlastní nápaditosti, se rozhodli Scrutona žalovat.
"Já jsem jen srovnával produkci Pet Shop Boys či třeba Spice Girls s klasickou písňovou tradicí," řekl Scruton deníku Times. Kapela si poškození pověsti cení na padesát tisíc liber, možná proto Scruton smířlivě dodal: "Vlastně jsem je měl docela rád. I když samozřejmě jen ty první věci." K rozhodnutí se v Británii blíží výběr literáta na post dvorního básníka královského dvora, který donedávna patřil zesnulému básníku Tedu Hughsovi. A zdá se, že titul Poeta Laureatus připadne básnickému hlasu moderní doby, jak si nedávno přál premiér Tony Blair. Dva nositelé Nobelovy ceny Derek Walcott a Seamus Heaney vypadli ze hry. Toho prvého diskvalifikuje, že žije v Americe, Ir Heaney by zase neprošel politicky - je republikán. Nejvíc se teď mluví o lesbické básnířce Carol Ann Duffyové, jež prý začala psát poezii v jedenácti letech, když se zamilovala do své spolužačky. "Byla mou inspirací a dodnes se pravidelně vídáme," říká Duffyová o své první múze.
"Představa velkého politického génia patří minulosti. Poezie musí prorazit ze svého ghetta. Nakladatelé musí být nápaditější, básně se musí víc číst," míní Duffyová, nositelka řady literárních ocenění. Otázkou však je, zda jí nakonec nebude otevřenost na překážku. V básni, již napsala po smrti princezny Diany, totiž kromě jiného tvrdí, že královskou korunu chytá rez. A právě královna drží v rukou rozhodnutí, kdo usedne do křesla jejího dvorního básníka.
