Spor ohledně "závadnosti" Tintina vyvolala stockholmská knihovna Kulturhuset, která před týdnem oznámila, že tato kreslená dobrodružství si již nebude možné vypůjčit. Následná vlna odporu, která se přehnala ve švédských médiích, si již po několika hodinách vynutila zrušení zákazu.
"Vyřadili jsme Tintina v Kongu z našeho katalogu především kvůli rasistickým obrázkům," vysvětlila knihovna v Askersund v centrální části země. Knihu si zde nicméně v určitých případech mohou vypůjčit například učitelé. Ostatní knihovny jsou přísnější a komiks vůbec nenabízejí.
Zcela jiný přístup zvolila čtenářská instituce v západošvédském Aamalu, která místo zákazů podporuje debatu. "Myslíme si, že lidé by na tyto knihy měli nahlížet jako na dokument té doby a poučit se tak z historického vývoje. Je to stejný "problém" jako s Pippi (dlouhou punčochou)," řekla knihovnice Annika Anderssonová s odkazem na kritizovaná "rasistická" témata v populární dětské knížce Astrid Lindgrenové.
Ukázka z francouzského vydání komiksu Tintin v Kongu
"Uklizení (knížek) nebo jejich cenzura vypadají neuvěřitelně nedemokraticky a ošklivě." Příběh z Konga má řadu kritiků kvůli pasážím, kde hlavní hrdina poučuje Afričany o Belgii. Britská Komise pro rasovou rovnoprávnost před několika lety uvedla, že komiks obsahuje "odporné rasové předsudky, kde domorodci vypadají jako opice a mluví jako slabomyslní".
Kreslený reportér Tintin, kterého vymyslel Belgičan Georges Remi, cestuje po světě a řeší různé tajuplné záhady. Příběhů, které vycházely od 30. let do začátku 80. let minulého století, se prodalo přes 200 milionů kopií, přeloženy byly do více než 50 jazyků.
