Ukažte mi lepší literární přehlídku, ptá se šéf Festivalu spisovatelů March

  11:44aktualizováno  11:44
Slavné autory prý přemlouvat nemusí, na jeho pražský Festival spisovatelů jezdí rádi. Ale na medaili od českého státu Američan Michael March nečeká.

Michaelu Marchovi se daří přilákat na Festival spisovatelů přední autory – letos například nositelku Nobelovy ceny Hertu Müllerovou. | foto: Michal Šula, MF DNES

V mládí nejedl, jen aby si mohl koupit knihu. Michael March (1946) sice na první pohled působí jako zasněný, nepraktický básník, ale daří se mu to, co málokomu. Už dvacet let vede mezinárodní literární festival, na který pravidelně jezdí nejslavnější světoví autoři od Salmana Rushdieho přes Paula Austera až po Hertu Müllerovou, jež bude hvězdou letošního ročníku. I když se March narodil v New Yorku a dlouho žil v Londýně, Prahu považuje za svůj domov.

Když jste s festivalem začínal, asi nikdo nevěřil, že všechny ty literární hvězdy do Prahy skutečně jednou přivezete. Může za to vaše charizma, dobré kontakty, nebo duch Prahy?
Čas. Festival existuje už dvacet let, světoví autoři o něm rádi mluví, znají ho, chtějí na něj přijet. Jsme trochu jako rodina - hodně si zakládáme na mystické kombinaci spisovatelů. Ale nerad bych vyzradil výrobní tajemství. Je to jako Coca-Cola: recept neznáte, ale chutná dobře.

Herta Müllerová

Německá spisovatelka rumunského původu Herta Müllerová (narozená 1953) získala Nobelovu cenu za literaturu v roce 2009

Herta Müllerová

Takže například nositele Nobelových a Pulitzerových cen umlouvat nemusíte?
Uvedu příklad: letos jsme zvali autora románu Hodiny Michaela Cunninghama, nositele Pulitzerovy ceny, ale je na Aljašce. Napsal jsem mu: Neoslavíš svůj nový román v Praze roku 2011? A okamžitě přišla odpověď: Nesmírně rád. Se spisovateli jsme v neustálém kontaktu, snažíme se i uplatnit jejich překlady do češtiny. Například nositelka Nobelovy ceny Herta Müllerová bude letos číst ze své poslední knihy Atemschaukel a na festivalu z ní zazní první česká ukázka.

Téma letošního ročníku je Kacířství a rebelie. Považujete se za rebela?
Považuju se za básníka. Ale všichni spisovatelé jsou ve své podstatě heretici, musí vždy stát mimo společenské struktury, aby mohli svobodně pozorovat, komentovat.

Když už mluvíme o rebelství: studoval jste na Kolumbijské univerzitě na konci šedesátých let, v době bouřlivého studentského hnutí. Zapojil jste se?
Patřil jsem k hlavním vůdcům! Zastupoval jsem tehdy studenty v diskusích s vedením univerzity, které slíbilo, že nepozve policii, ale pozvalo. V raném věku jsme tak pochopili procesy moci, nikoli z učebnic, ale na vlastní oči. A v podobné situaci jsme dnes v Česku před volbami - myslím, že lidé pochopili, že se věci nezmění samy od sebe, že je musí transformovat.

Takže si myslíte, že Češi umějí rebelovat? Vždyť nám cizinci občas přezdívají ovce - že se nikdy neumíme navztekat, stěžovat si, že milujeme kompromisy.
To je přirozená vlastnost české rebelie. Žijete v tiché frustraci, která jednou za dvacet či čtyřicet let vyvře. Samozřejmě, že se tu lidé chovají na první pohled spíš nenápadně, ale mají na to právo. Jejich historické zkušenosti jsou dost specifické. Okupovalo vás několik kolonizátorů, což podstatně ovlivnilo chování a taktiky, jak přežít. S tím souvisí i nedostatečný vztah Čechů k vlastní zemi.

Konkrétně?
Nemluvím o nacionalismu, ale o patriotismu, národní hrdosti, sebevědomí. Bohužel generace, které jsou dnes u moci, velký vztah k české historii, kultuře nemají. Možná je to záměr, pro politiky je tu přece mnohem výhodnější mít lidi vykořeněné, kteří se identifikují spíš s politickým procesem než s tím kulturním. Projevuje se to i v soukromém sektoru: jaký literární festival podle vás podporuje česká automobilka Škoda? Berlínský. Mladá generace potřebuje lepší vzdělávací systém, který by jí umožnil srovnávání, spojení s myšlenkami, s historií. A jedním z velkých prostředníků je právě literatura.

Šef Festivalu spisovatelů Micheal March

Mluvil jste o národním sebevědomí. Vám sebevědomí nechybí - říkáte, že váš festival je nejlepší svého druhu na světě. Jaké máte argumenty?
Zeptejte se kohokoli v New Yorku či Londýně! Zeptejte se v britském deníku Guardian, kde se už osmnáct let objevujeme na předních stranách - kdyby si podobnou reklamu chtěl pražský magistrát zaplatit, zbankrotoval by. Pravidelně přivážíme do Prahy autory z Evropy, Ameriky, Arábie, Afriky, Číny, na českém pódiu spolu diskutují nobelovští laureáti. Tak unikátní konverzace se nedějí nikde na světě.

Máte i své české kritiky. Vytýkají vám, že festival je příliš intelektuální a elitní.
Mnoho literárních festivalů na světě dnes připomíná popové koncerty a myslím, že jich je až dost. Pro nás jsou nejdůležitější myšlenky. Samozřejmě lidé chodí na spisovatele i kvůli jejich slávě, životnímu stylu. Například u Irvina Welshe je zajímá vzezření, provokace. To akceptujeme - ale autory zveme pro jejich zkušenosti, ideje.

Letošní ročník

Dvacátý ročník Festivalu spisovatelů Praha se koná ve dnech 5.–10. června, více o programu ZDE.

Nicméně o rozšiřování festivalu neuvažujete? Trend je v poslední době rozsah, záběr - čte se nejen na velkých scénách, ale i v klubech, knihkupectvích, muzeích. Příkladem může být festival v Berlíně.
S velkým rozsahem však něco ztrácíte: intimitu, blízkost spisovatelům. Snažíme se rozšiřovat v rámci možností, před dvěma lety jsme se přesunuli z Divadla Minor na Novou scénu Národního divadla, kam se vejde čtyři sta lidí. A kromě toho organicky žijeme i na internetu, všechny diskuse se dají sledovat v přímém přenosu. Nezapomínejte také, jaký má festival v Berlíně rozpočet a tým. Němci mají úplně jinou dynamiku v kultuře, v lidech, které čtení zajímá. Pokud bychom měli v Praze stejné zázemí a podporu, samozřejmě bychom spisovatele rádi pozvali do klubů či kaváren. Když jsme s festivalem hostovali v New Yorku, chodilo na něj tisíc lidí! Vše se odvíjí od společnosti, její kontinuity a hodnotového systému – a ta česká se po roce 1989 teprve nadechla.

Cítíte v Praze stejnou energii, jako když jste začínal?
Samozřejmě, že když s něčím začínáte, je to vzrušující, má to potenciál. Ale s postupem času se tenhle náboj trochu vytrácí a jediný způsob, jak ho udržet, spočívá v neustálé obnově. Společnost i města se musí reorganizovat, nově definovat a je na občanech, aby s tím něco udělali - a nejezdili o víkendech dřít na chaty, z nichž se vracejí tak unavení, že na nic dalšího nemají sílu. Vezměte si New York, ten se často točil v kruhu, měl blbé časy, ale když tam přijedete, má neuvěřitelnou energii.

Ale pořád raději žijete v Praze?
Praha je můj domov, moje žena je Češka, žijeme tu. Není to otázka preferencí. Dal jsem dvacet let života, zkušeností a času této zemi, Praze. Byli jsme to my, kdo v téhle zemi vybudoval tradici literárních festivalů, z které tu teď těží všechny další podobné akce. Ale dostanu medaili? Nečekám na ni.

  • Nejčtenější

KOMENTÁŘ: Zajistěte stopy. Jak se vycpávkami nastavuje seriálový šlágr

Závěrečný díl premiérové třetí řady Policie Modrava se přehoupl přes 2,1 milionů diváků, čímž potvrdil její pozici...

RECENZE: Angelina Jolie a Michelle Pfeifferová vedou Hru o trůny tchyní

Pět let po prvním snímku se Angelina Jolie a Elle Fanningová vracejí do rolí kouzelné vládkyně temných blat a její...

RECENZE: První akční školka či co to je. Rambo by je rozstřílel na cucky

Něco takového v českém filmu vážně ještě nevzniklo. Na druhou stranu nelze tvrdit, že by takový úkaz chyběl. Neboť...

VIDEO: Leia je zpátky, příběh žije navěky, vzkazuje závěr Star Wars

Poslední díl Hvězdných válek, snímek Star Wars: Vzestup Skywalkera, který jde do kin 19. prosince, zveřejnil finální...

Premium

Se Štěpánem mě pojí jen víra v dobro a přátelství s Matáskem, říká Pavel Kříž

Pokud se novinář rozhodne udělat rozhovor s Pavlem Křížem, alias Štěpánem Šafránkem z legendární filmové série Básníků,...

Premium

Havel byl z jiného těsta, vzpomíná v rozhovoru exprezident Klaus

Jeden z hlavních aktérů polistopadového vývoje Václav Klaus starší hovořil pro LN o nepochopení kuponové privatizace i...

Premium

Test kávy v kapslích: Bezpečné, pohodlné, ale drahé potěšení

V kavárně určitě najdete zajímavější druhy kávy, rozpustná je zase levnější. Test jsme zaměřili na kávu v kapslích, z...

Premium

Sex je snadno dostupný, ale nevěra ještě není důvod k rozchodu

Tolerance je podle něj jen povýšenecký postoj k druhému a vytváří korupční prostředí, proto do partnerských ani jiných...

  • Další z rubriky

RECENZE: Stárnout znamená naučit se ztrácet, tuší znovu skvělá de Viganová

Loni loajalita, letos vděk. Francouzská spisovatelka Delphine de Viganová se s každou novou knihou noří dál a dál do...

Cestu do Narnie, Bradavic i Země Nezemě podniká Atlas literárních míst

Publikace s názvem Atlas literárních míst je přesně typem knihy, jaká má největší potenciál uspět u čtenářů na podzim...

Nobelovu cenu za literaturu získali Olga Tokarczuková a Peter Handke

Po ročním pauze způsobené skandálem ve Švédské akademii se letos udělily hned dvě Nobelovy ceny za literaturu. Za rok...

Jeden kopeček šmoulový. Marie Doležalová píše pro děti 90. let

Herečka Marie Doležalová se před pár lety postarala o jev v knihkupectvích nepříliš vídaný. Čtenáři zoufale těkali...

Najdete na iDNES.cz