Tuhle kůži nosí Tarantule. Vyšla předloha Almodóvarova filmu s Banderasem

Ve druhém českém vydání, tentokrát filmově vizuálně upraveném, vychází novela francouzského spisovatele Thierryho Jonqueta Tarantule. Jedná se o příběh, který inspiroval Pedra Almodóvara k filmu Kůže, kterou nosím, který se aktuálně hraje v českých kinech.

Thierry Jonquet

Francouzský spisovatel Thierry Jonquet (1954–2009) bývá považován za jednoho z předních autorů detektivního žánru a přirovnáván k Stephenu Kingovi, psal však i knihy pro mládež či komiksy. Než se pustil na literární dráhu, pracoval jako terapeut v nejrůznějších ústavech a institucích (věnoval se starým lidem i dětem po amputaci končetin, byl zaměstnán na psychiatrii); zkušenosti, které takto nasbíral, uplatnil v tvorbě, jež se často tematicky dotýká společenských tabu a hranic normality v lidském chování.

Náměty pro své příběhy údajně čerpal z černé kroniky (tak vznikl i jeho skandální román Moloch z roku 1998, pojednávající o vraždách a poškozování dětí), oproti novinovému článku však jde Jonquet mnohem dál a dosahuje mistrovství v líčení autentické atmosféry i ve schopnosti vhledu do nitra svých podivných, vykolejených hrdinů.

Jeho detektivky jsou sice pochmurně temné a plné psychických a sexuálních deviací, přesto může mít Jonquetovo nekompromisní pojmenování zla ve společnosti ozdravný účinek – a právě proto bývá autor spojován s linií tzv. angažované detektivky. O Jonquetově nebývalé čtenářské oblibě svědčí více než čtyři desítky vydaných knih. Dokončení filmové adaptace své novely Tarantule se autor nedožil. Zemřel o dva roky dříve v 55 letech v pařížské nemocnici.

O čem je Tarantule

Hrdiny novely Tarantule z roku 1984 jsou plastický chirurg Richard Lafargue a jeho krásná společnice Eva. Žijí v bizarním, odcizeném vztahu, skrytém před očima veřejnosti. Podivně odtažité Lafargueovo chování naznačuje, že lékař pod maskou úspěšného specialisty tají cosi velmi znepokojivého. A pak do hry vstoupí bankovní lupič hledaný pro vraždu policisty, jenž zoufale potřebuje skrýt svou pravou totožnost, nejlépe tak, že si nechá změnit obličej.

Z filmu Kůže, kterou nosím

Rafinovaně komponovaného příběhu o vášnivé posedlosti chladnou pomstou se volně chopil fenomenální španělský režisér Pedro Almodóvar a přetavil jej ve film pod názvem Kůže, kterou nosím, jenž sklidil v roce 2011 značnou pozornost na festivalu v Cannes i v Karlových Varech – a to nejen zásluhou představitele hlavní role, Antonia Banderase. Recenzi filmu najdete zde.