RECENZE: To je život! Hrdina se před publikem tři měsíce objevuje nahý

Kniha To je Život! od Angličana Dana Rhodese zdánlivě vypadá, že by snad ráda předala nějaká životní poučení. Je to však skrz naskrz satirické dílo, čtenář si do života s velkou pravděpodobností nic zásadního neodnese. Rozhodně si však u čtení příjemně odpočine.

Britský spisovatel Dan Rhodes | foto: Mike Poloway

Když sledujeme potyčky hlavních hrdinů s jejich osudy, snadno se zapomíná na problémy našeho reálného života. Postavy jsou smýkány sledem nepravděpodobných událostí hraničících s bizarností, a snad právě proto je kniha nesmírně zábavná a u čtení příběhů, odehrávajících se v Paříži, není nouze o hlasitý smích.

Postavy jsou ovšem vzhledem k neuvěřitelnosti příběhu dobře napsané, sympatické a lidské. To jen ruka autora je zahání s až radostnou škodolibostí do podivných situací. Jeden z hrdinů tráví tři měsíce performancí, na které se před publikem objevuje nahý, sbírá vše, co z něj vyjde, a ukládá to do speciálních nádob. Studentka umění Aurélie si vymyslí projekt, při kterém hodí kámen do davu, naneštěstí trefí osmiměsíční dítě, které následně dostane na týden na hlídání. Její nejlepší kamarádka Sylvie je učiněná femme fatale, má ovšem jasno – pokud nenajde muže, který se chce oženit, nebude se s ním zahazovat.

To je Život!

70 %

autor: Dan Rhodes

nakladatel: Leda

překlad: Jana Jašová

392 stran, 299 Kč

A pak je tu skvělý recenzent kulturní rubriky, jehož stylizace hraničí takřka s dokonalostí. Při satirizaci kritiků, tedy odvěkých nepřátel umělců, lze snadno sklouznout do trapnosti. Rhodes však figuru Jeana-Didiera Delacroixe stvořil s nezvyklou grácií.

Jeho prostřednictvím paroduje i moderní dobu, ve které mají lidé potřebu popisovat vše, co se jim přihodí, ať už prostřednictvím sociálních sítí nebo v případě novináře v jeho článcích. „Článek jako obvykle pojednával stejnou měrou o Jeanu-Didieru Delacroixovi jako o Le Machinovi. Začínal líčením kritikova včerejšího oběda, přesunul se k dlouhému a barvitému líčení dolních končetin jeho přítelkyně a pokračoval popisem hádky s portýrem v luxusním hotelu.“

Autor si zkrátka dělá legraci ze všech a všeho. Úžasné je, že je to opravdu vtipné a milé a ne bezúčelně trapné.