RECENZE: Po Gottlandu popsal Mariusz Szczygiel život doma v Polsku

Mariusz Szczygiel vybral nejzajímavější polské reportáže dvacetiletí, ukazují naději i zklamání. Kniha s dlouhým názvem 20 let nového Polska v reportážích podle Mariusze Szczygiela nabízí pohled do života našich severních sousedů.

Mariusz Szczygiel - Polský novinář Mariusz Szczygiel a jeho kniha Gottland v ostravském knihkupectví. | foto: Alexandr Satinský, MF DNES

Za jednu z knih věnovaných Čechům - Gottland - získal v roce 2009 Evropskou knižní cenu. Jiná - Udělej si ráj - patřila svého času mezi polskými čtenáři k pěti nejúspěšnějším titulům roku. Teď se na našich knižních pultech objevila další kniha zaštítěná jménem skvělého reportéra. Má trochu krkolomný název: 20 let nového Polska v reportážích podle Mariusze Szczygiela, ale patří k tomu nejpoutavějšímu, co poslední měsíce nabízejí ke čtení.

Vůbec ne proto, že bychom už ze zdvořilosti měli o autorovu vlast projevit stejný zájem, jaký on prokazuje té naší, ale prostě proto, že je to vynikající kniha. Ze sedmadvaceti textů je Szczygiel podepsán jen pod čtyřmi a samozřejmě u předmluvy. Autory ostatních reportáží, "nejzajímavějších, nejkontroverznějších a nejznámějších", jsou jeho kolegové z různých novin; on je doplňuje poznámkami a komentáři. Dohromady ty čtyři stovky stránek, česky vydaných nakladatelstvím Premedia, skládají nejen obraz Polska po roce 1989, jeho nadějí i zklamání, ale vytvářejí i svébytný literární svět.

Szczygiel v úvodu s odvoláním na její dlouhou a bohatou historii upozorňuje, že reportáž není v Polsku pouhý novinový článek: "Je to spojení faktů a krásy. Je to pravda, nejčastěji vyprávěná podle literárních pravidel." Slovo literární je důležité.

Jak se žije s Bohem

Polská reportáž je totiž hodně vzdálená obligátním požadavkům na novinářskou objektivitu. Autoři ze Szczygielova výběru si neudržují odstup od událostí, jež líčí, nebo od lidí, s nimiž hovoří; naprosto se o to nesnaží, podstatné je pro ně porozumění, empatie. Třeba jeden z nejsilnějších textů - Vzteklý pes, zpověď homosexuálního kněze nakaženého virem HIV, je psán v ich-formě, jako kázání nešťastného muže, jehož opustil Bůh.

Jak se vám žije bez Boha, ptal se v Gottlandu Szczygiel ateistických Čechů. Teď jim poskytl možnost zjistit, jak se žije s Bohem. Polákům jejich katolická víra po staletí byla a vlastně dodnes je velkou oporou.

20 let nového Polska v reportážích podle Mariusze Szczygiela

autor: Mariusz Szczygiel

nakladatelství: Premedia

406 stran, 448 Kč

Hodnocení: 90 %

Ale může být i zátěží, například pro ženy, které podstoupily potrat (načerno nebo v cizině, v Polsku jsou interrupce až na zákonem stanovené výjimky zakázány). Pod tlakem víry i veřejného mínění se považují za vražedkyně nebo přinejmenším trpí uměle vyvolávaným "postinterrupčním syndromem". Jindy však víra pomáhá - Polákům horko těžko vydělávajícím v Anglii nebo bezdomovcům, kteří po 11. září 2001 stavějí v azylovém domě z různých trosek památník newyorským obětem.

V mnohém se poznáme: v touze po zboží, jež po pádu komunismu vtrhlo do obchodů, ve snaze získat rychle peníze, v příšerných stavbách, jež nahrazují staré domky, v internetových nabídkách sexu a nakonec i v přehnaném očekávání pečených holubů, kteří nepřiletěli.

Leccos je specificky polské, o to pro čtenáře přitažlivější. Taková je ostatně celá stavebnice z prvků smutných i směšných, drsných i laskavých, kterou polští novináři souborem svých reportáží vytvořili.