RECENZE: Upřímný kluk z Havlbrodu i pan Vrtulník. Součkova kniha přišla v pravý čas

Zdálo se, že v ne úplně vhodný moment vstoupila na předvánoční trh autobiografická kniha nazvaná jednoduše Suk. Tedy publikace věnovaná životu a kariéře fotbalisty Tomáše Součka, dlouholetého kapitána naší fotbalové reprezentace.

Atmosféra okolo národního týmu stále živícího naději na postup na mistrovství světa v Americe nyní není úplně pozitivní, vedle nekončící bramboračky okolo hledání nového trenéra v kruciálních časech blížící se baráže totiž veřejnost popudilo nepromyšlené chování hráčů, kteří se po zápase s Gibraltarem protestně nepřišli pozdravit s organizovanými fanoušky. Tváří tohoto faux pas byl překvapivě kapitán Souček, obvykle klidná síla a opak všech fotbalových bouřliváků.

Je to ale právě kniha z pera dlouholetých fotbalových novinářů iDNES.cz Davida Čermáka a Jana Paličky, která uvádí Součkův obraz zpět na pravou míru a svým způsobem toto zkratovité jednání reprezentačního kapitána i vysvětluje. Souček se zde totiž odkrývá skutečně takový, jak dlouhodobě na sportovní fanoušky působí: jako poctivec, dříč a srdcař, který si týmové neúspěchy bere osobně a cítí zodpovědnost za všechny na trávníku.

Součkova upřímná knižní zpověď: Oslava mu pomohla překonat nespavost a depresi

Patrně právě za tím stojí i jedna z mnoha soukromých věcí, které na sebe úspěšný sportovec prozradí. Tedy několikaletý boj s nespavostí před soutěžními zápasy, který ho dohnal do náruče odborníků a kterým fotbalista vysvětluje i onen „vrtulník“ – nezvyklou oslavu vstřeleného gólu.

Kapitola věnovaná této osobní zpovědi je jedním z mnoha míst, kde kniha Suk překračuje hranice obvyklé biografie fotbalistů. Stejně jako se v principu podobají jejich kariéry, vyznívají totiž většinou i jejich životopisné knihy: dětství s míčem u nohy, obětaví rodiče vozící synka na tréninky, první úspěchy i neúspěchy, zlom a výklus ke slávě mezi hvězdy. Ač je každá taková cesta z českého provinčního klubu na světové stadiony malým zázrakem, podobné knihy bývají bohužel plné klišé a jejich rozměr nafukují především fotografie. Součkova kniha se však vymyká.

Nechceš do Grozného? Souček v knize vypráví, jak poprvé odmítl zahraničí

Zaprvé upřímností. Vedle již uvedené problematiky psychického rázu se Souček zpovídá i ze svého koketování se sázením. Stručně, jasně a hlavně autenticky tak na svém příkladě vysvětluje problematiku této činnosti, což může v hlavách mladých obdivovatelů udělat mnohem větší práci než tisíce rodičovských promluv.

Zadruhé se kniha Suk vymyká i formálně. Čermák s Paličkou jsou osvědčení a vypsaní autoři, kteří své čtenáře dokážou na začátku každé kapitoly zkušeně vtáhnout do děje. I tak ale nijak neupozaďují samotnou osobnost „kluka z Havlbrodu“, takže to skutečně působí, jako by ze stránek knihy promlouval sám Souček.

Souček pokřtil svou knihu. Když lidem dá něco do života, budu mít radost, říká

S upřímností navíc nešetří jen pro sebe, bez okolků popisuje loňské nevydařené Euro, kauzu Belmondo, Tvrdíkovo licitování, nemilé setkání s legendárním Barošem či třeba Trpišovského nechuť brzo ráno vstávat. Každý, kdo se jen trochu v uplynulých deseti letech zajímal o naše klubové i reprezentační dění, se tak v knize dozví něco zajímavého a možná překvapivého.

Suk

80 %

autoři: David Čermák, Jan Palička, Tomáš Souček

Příjemným bonusem jsou pak osobní příspěvky Součkových nejbližších, kde vedle obvyklých vzpomínek rodiny a kolegů svítí kapitola Pavla Pasky. Fotbalový agent zde totiž ostře sledovaný Součkův přestup ze Slavie do londýnského West Hamu popisuje téměř jako detektivku, a dává tak odhalit něco ze zákulisí těchto vyjednávání. Mezi řečí zmíní i obdobné majstrštyky okolo přestupů Patrika Schicka, Tomáše Rosického či Milana Baroše.

Mile pak vyznívá další takový příspěvek Součkových parťáků, Lukášů Provoda a Masopusta, ukazující partu, kterou kolem sebe kapitán fotbalového áčka pořád má.

S ohledem na naši fotbalovou reprezentaci i její prezentaci tak kniha Suk nepřišla na trh nevhodně, ale naopak v pravý čas.