Sci-fi román napsal Štindl, Bolf nakreslil tři desítky perokreseb tuší a je také spoluautorem námětu knihy. Děj postapokalyptické vize se odehrává v kulisách jednoho velkoměsta střední Evropy, kde na náměstí stojí jezdecká socha a Divadlo Palace. To pravidelně pořádá večery talentů. Jenomže hrdinové knihy prošli dokonalým vymytím mozků a to, co zažívají, se odehrává v takzvané Dormě, paralelní existenci, která nahrazuje svobodnou vůli. Původně byla jakýmsi vojenským počítačovým simulátorem, dnes uspokojuje touhu po štěstí, klidu, sexuálním vzrušení či obyčejné rodině. Když se člověku ozve v hlavě výzva, musí si sáhnout prostředníčky do očí a zahájit proces odpojení z Dormy řízený senzory.
Václav Havel a oceněný Ondřej Štindl na Cenách české filmové kritiky
Hlavní hrdina Erik však nesnáší svůj úděl lhostejně, trpělivě ani bez otázek, protože si jako jeden z mála lidí čas od času vybaví záblesky vzpomínek ze života před apokalypsou.
"Štindlova kniha v mnohém odkazuje na zahraniční klasiky, například na Huxleyho, Orwella nebo Phillipa K. Dicka. V mnohém se však zároveň zavazuje domácí literární tradici, třeba Egonu Bondymu,“ vysvětluje Zdena Křikavová z Arga.
Kompas v podobě úplňku
Místo, kde hrdinové ve skutečnosti žijí, je zamořené zvláštním plynem, ven je možné vycházet jen v ochranné masce. Jediná radost čeká v Dormě, nejenom v podobě vysněného života s digitálně naprogramovanými modely dětí, pokud má člověk dost kreditů k utracení. Erik tam najde třeba piano. Ač zprvu netuší, k čemu slouží, automaticky na něj začne hrát v netušené snaze zjistit, kdo ve skutečnosti je. "Síla hudby na to ale nestačí, dokáže jen zvýraznit prázdnotu v základech Erikova života,“ popisuje Štindl.
Přesto, že Erik patří k privilegované kastě členů takzvaného Ústředí a klást si otázky po své minulosti je proti přísaze, kterou složil, rozhodne se přijít na to, zda je daný stav skutečně tak nevyhnutelný. Název románu, tedy Mondschein, odkazuje k německému označení měsíčního svitu, který je hrdinovi kompasem i průvodcem, ať už v podobě srpku nebo úplňku. Objevuje se také na řadě Bolfových ilustrací.
