Minulý rok devadesátiletý rodák ze švýcarského Zofingenu psal, objevoval a cestoval až do smrti. V roce 2023 navštívil v rámci Festivalu uvědomění, kde měl přednášku, Česko. Myslet si o teoriích Ericha von Dänikena může každý, co chce. Koneckonců mnohé z nich byly průkazně vyvráceny. Jedno se mu však upřít nedalo: píle a vytrvalost, s níž ke své práci přistupoval po celý život.
Vzpomínáte, kdy se ve vás probudila touha oponovat přesvědčením a faktům?
Když mi bylo čtrnáct, studoval jsem na katolické střední škole ve Švýcarsku, kterou vedli jezuité. Hluboce jsem věřil v boha. Vlastně dodneška věřím. Jen nevím, kdo nebo co ten bůh vlastně je. Tehdy jsem v tom měl jasno – byl to bůh všemocný a všudypřítomný, hodně spirituální. Když jsme ale ve škole překládali Bibli z latiny do řečtiny a z řečtiny do němčiny, došlo mi, že v tomto podání je bůh příliš materiální. Začal jsem mít pochyby a tam to odstartovalo.
Nedávno za mnou přišel do kanceláře muž a oznámil, že je mimozemšťan. Skvělé, tak mi to nějak dokažte, odvětil jsem. Intenzivně se na mě podíval a jeho končetiny začaly různé mizet, mihotat se...
