Spisovatel nesmí být slepý, tvrdí Westerman

  6:06
Populární nizozemský spisovatel Frank Westerman představí v sobotu svou knihu El Negro na festivalu Café Amsterdam, který 16. listopadu začíná v pražském Divadle Archa.

Frank Westerman | foto: archiv Franka Westermana

Bývalého novináře v sobě Frank Westerman (1964) nezapře: je rozený vypravěč a také dobrodruh, který vše potřebuje zkusit na vlastní kůži: při přípravě na knihu Ararat například zkoušel přejít moře suchou nohou. Také jeho knihy, oblíbené nejen v jeho domovině, ale také v Německu, Belgii či Španělsku, stojí na žurnalistickém základu.

Jde o jakousi "románovou literaturu faktu", kterou vypravěč nepíše z odstupu, ale nechává čtenáře, aby byl plnohodnotným společníkem na jeho cestách i při jeho úvahách. Česky právě vyšla Westermanova pátá práce, El Negro, v níž čtenář spolu s autorem stopuje původ černého muže vycpaného jako exponát v katalánském muzeu.

Slyšela jsem od zahraničních přátel názor, že Češi jsou šťastný národ, protože nemají temnou koloniální minulost. Ve vaší knize ale říkáte, že je to problém, který se týká každého.
Ano, to je přesně tak, protože žijeme v době, kdy znovu definujeme postoj k jiným etnikům. Byl jsem velmi příjemně překvapen, že si nakladatel Vladimír Pistorius vybral El Negra a nikoli třeba můj  předchozí titul - Inženýry duší - o stalinistickém Rusku, který se do postkomunistických zemí jakoby "víc hodí". Inženýři duší teď vyšli v Polsku a byla kolem nich velká diskuse. Měl jsem několik setkání s publikem a recenze byly pozitivní, ale téměř všechny začínaly větou: K Westermanově knize jsem přistupoval s nedůvěrou, protože co nového nám může Holanďan říci o stalinismu, který byl součástí naší historie? Také jsem slyšel výtky, že hrdiny knihy by měly být skutečné symboly odporu, jako třeba Alexandr Solženicyn. Mně však přišlo zajímavější zaměřit se na lidi, kteří se rozhodli zůstat a publikovat.

Co vás přiměje, abyste o nějaké události začal psát knihu? Jako korespondent v Bělehradě či Moskvě jste se setkal s mnoha silnými zážitky i velmi dramatickými okolnostmi.
Musí to být pocit, který se do mě hluboce zapíše. Tak tomu bylo právě s El Negrem. Když jsem na něj narazil poprvé v muzeu v Banyoles, bylo mi devatenáct a nechápal jsem, jak je tohle ve dvacátém století možné. Vycpaný černoch ve vitríně! A proč jsem se k němu vrátil jako spisovatel? Protože El Negro je pro mě symbolem evropského myšlení o Africe od 19. století do dneška. Od představy exotiky a divochů, ztotožněných prakticky se zvířaty, až po dnešní postoj.

Včetně dokonalého paradoxu na závěr: El Negro je slavnostně pohřben v zemi svých předků, Botswaně. Má to jeden háček - totiž že náležel k jinému kmenu a v Botswaně nikdy nežil...
Ano, to je důsledek politické korektnosti, jejímž výsledkem jsou někdy pořádné rozpaky. Pohřeb El Negra byl jen vyvrcholením. Předtím z těla odstranili všechny nepůvodní, dodané díly, jako byly například skleněné oči, ale také kůže, protože ta byla konzervována hnědým krémem na boty. Z celého El Negra tak zbyla jen hrstička kostí. Nechci poučovat, to nesnáším. Můj El Negro, hrdina zírající skleněnýma očima z vitríny, není subjekt, ale objekt. Jeho tělo bylo vykopáno z afrického hrobu, vycpáno, dopraveno do Evropy, vystavováno, prodáváno jako zvíře a nakonec "rozmontováno". V mém hledáčku se spíše ocitli lidé, kteří jej vyhrabali, prodávali, vystavovali a nakonec navrátili zpět do Afriky. El Negro vypovídá víc o Evropanech než o Africe.

Kniha je také svědectvím o vaší soukromé proměně myšlení. Od rozhořčení a šoku po poznání, že problém rasismu je složitější.
To je pro mě zásadní věc. Jako devatenáctiletý jsem měl typicky mladistvý černobílý pohled na svět. V originále se kniha jmenuje El Negro a já. Vyprávění je velmi osobní a byl bych rád, kdyby i ve čtenáři vzbudilo zájem odpovídat na otázky, které jsem položil sám sobě. Mé knihy jsou trochu autobiografické, ale také zapojuji fantazii a rekonstruuju z dokumentů: tenhle žánr, kterému říkám "románová literatura faktu", je stále docela neprobádaný terén. Cítím se spřízněn s Ryszardem Kapuczinským, jehož knihy jsou reportáže, ale je to taky dobrá literatura.

Než jste se stal novinářem, byl jste humanitárním pracovníkem. Na žurnalistiku jste přestoupil proto, že jste ve své předchozí práci postrádal smysl. Znám spíš opačné případy, totiž že novinář nevydrží tragédie kolem pouze zaznamenávat...
Na konci knihy El Negro se ocitám v Jižní Africe. U řeky Oranje naslouchám muži, který je velmi pravděpodobně spřízněný s El Negrem. On a jeho lidé by se rádi vrátili na území, kde žili jejich předci. Na druhé straně řeky se břehy zelenají, protože je obhospodařuje farmář, který používá zavlažovací systém. Já jsem problematiku tropického zemědělství vystudoval a teď tu stojím s rukama v kapsách a nevím, co si počít. Pátrám tady po stínu El Negra, své metafory, a jsem konfrontován s lidmi, kteří potřebují pomoc v pěstování zeleniny. Kariéru rozvojového pracovníka jsem zavrhl prakticky ještě na škole, když jsem v rámci studia strávil rok v Peru. Měl jsem tam pomáhat se zavlažováním a tehdy jsem si uvědomil, že vše, co tam mám vykonat, by bylo ostudné. Tak jsem se rozhodl, že než takto přikládat ruku k dílu, budu raději věci reflektovat. Můj oblíbený ruský spisovatel Andrej Platonov byl také zemědělským inženýrem, ale protože měl talent, začal psát do novin. Pak se rozhodl vrátit do rodné Voroněže k původnímu povolání, s idealismem, že bude pomáhat. Když však viděl, jak věci, řízené výhradně byrokratickými nařízeními, fungují v praxi, raději se vrátil k psaní. Dilema, zda pracovat rukama, nebo hlavou, je mi vlastní.

Takže se možná jednoho dne z Westermana spisovatele zase stane Westerman rozvojový pracovník?
Tuhle kapitolu jsem asi ještě neuzavřel. Zatím se držím toho, že spisovatel nikdy nemůže být slepý k tomu, co se kolem děje. A že lepší než realitu popírat, uzavírat se před ní je o ní mluvit, psát a diskutovat.

Festival Café Amsterdam
Známí čeští a nizozemští spisovatelé se ve dnech 16. až 18. listopadu potkají v pražském Divadle Archa na festivalu Café Amsterdam. Kromě českých autorů, jako jsou Petra Hůlová, Jaroslav Rudiš či Miloš Urban, uvede festival Nizozemce Esther J. Endingovou, Franka Westermana, Remca Camperta či Tomase Lieskeho.

Autoři: ,

Byl to lynč, ale rány už se zahojily, vzpomíná Rusevová na neúspěch Elišky a Damiána

  • Nejčtenější

Byl to lynč, ale rány už se zahojily, vzpomíná Rusevová na neúspěch Elišky a Damiána

21. března 2024,  aktualizováno  13:48

Vysíláme Rok začala herečka Anežka Rusevová hekticky: třemi divadelními premiérami, ve Studiu DVA a...

Podvod za půl milionu. Knihobot odhalil padělky knih tajemného autora

21. března 2024  13:30

Nepadělají se jen obrazy nebo bankovky, ale i knihy. Konkrétně vzácné, obtížně dostupné svazy...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

KVÍZ: Lovec přichází! Otestuje si znalosti zákulisí soutěže Na lovu

22. března 2024

V sobotu 23. března startuje na TV Nova další série Superlovu, speciální verze pořadu Na lovu....

Simply the best! Ewa Farna podruhé nadchla vyprodanou O2 arenu

23. března 2024  9:40

Zpěvačka Ewa Farna zazpívala 22. března podruhé v po střechu našlapané O2 areně. Na přidaném...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Leštiči klik hráli řediteli za dveřmi, já o protekci nestál, říká jubilant Spálený

21. března 2024

Premium Petr Spálený právě dnes slaví osmdesátiny. Jak říká, svoje roky nikdy moc neprožíval, a tak stále...

KVÍZ: Co chceš více, chop se lžíce. Jak znáte film Což takhle dát si špenát?

29. března 2024

Bláznivá komedie o loupeži, zázračném omlazovacím přístroji a jedněmi nenáviděné, druhými milované...

Nechtěli ji mezi sebe, ale nedala se. Beyoncé vydala countryové album

29. března 2024

Zpěvačka Beyoncé vydala v pátek 29. března druhou část plánované albové „covidové“ trilogie. Po...

RECENZE: Způsob, jak umrtvit oživlé Kroky a skoky české animace

28. března 2024  16:15

Je to smutný paradox. V cyklu Kroky a skoky české animace sice mnohokrát zazní, že animovaná tvorba...

TRENDY V KLIPECH: Miss Kalousová demoluje auto, Boone láká na pražský koncert

28. března 2024  15:01

Bývalá Miss Andrea Kalousová přichází s novým klipem Sorry. Stál ji hodně sil a padlo na něj jedno...

2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč
2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč

Zúčastněte se volby jména roku 2024 a správně odpovězte na soutěžní otázku.

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...