Obě encyklopedie mají shodně zahrnovat sto padesát tisíc hesel, čímž se přibližují legendě - Ottovu slovníku naučnému z počátku 20. století.
Oba projekty se také chlubí bohatým obrazovým a ilustračním doprovodem, který odpovídá soudobému pojetí encyklopedií, zato je mezi nimi jeden důležitý rozdíl: Diderot je encyklopedií z pera českých autorů - Universum je upraveným a rozšířeným překladem německého originálu.
Důvod, proč v Euromedia Group zvolili překladovou encyklopedii, je prostý: firma, jejíž součástí je i nakladatelství Knižní klub, patří německému mediálnímu koncernu Bertelsmann. Ten před lety koupil encyklopedii od tamního nakladatelství Knaur a se značným zákaznickým ohlasem ji vydal v němčině, ale také například ve slovinském překladu.
Úspěch ve dvoumilionovém Slovinsku, kde se prodalo patnáct tisíc kusů od jednoho svazku, vedl na podzim 1997 v Praze k rozhodnutí vydat český překlad.
Redakční práce začaly o pár měsíců později a tým tři sta padesáti lidí vedl germanista a zkušený nakladatelský harcovník, šéfredaktor předlistopadového Odeonu Josef Čermák.
Diderot i Universum nyní na veřejnost útočí masivní reklamou, v rámci které se označují za jediný projekt svého druhu. Ovšem oba redakční týmy o sobě dobře vědí a hlídají si tahy konkurence.
V Euromedia Group přikročili k přípravě Universa přesně ve chvíli, kdy se zdálo, že projekt Diderot je na kolenou.
| Encyklopedie | DIDEROT | UNIVERSUM |
| Počet svazků | 20 | 10 |
| Počet stran | 13000 | 7000 |
| Počet hesel | 150000 | 150000 |
| Obrázky, ilustrace | 22000 | 20000 |
| Vyjde do roku | 2006 | 2001 |
| Cena za svazek | 820 Kč | 999 Kč |
Diderot v roce 1997 musel tisícovkám zákazníků vysvětlovat, kam se podělo čtyřicet milionů korun, vybraných v roce 1995 na předplatném na encyklopedii.
Diderot nakonec aféru s předplatným přestál (dodnes ji však vyšetřuje policie) a v průběhu roku 1998 vydal čtyřdílnou verzi své encyklopedie.
V nakladatelství tvrdili, že dalším krokem bude dvanáctisvazkové vydání.
Projekt Universum mezitím veřejně oznámil vydání prvního dílu na začátek roku 2000 - a tak v Diderotu změnili plány a v říjnu 1999 přispěchali s osmisvazkovou verzí své encyklopedie. Nynějším, časově takřka souběžným vydáním prvních svazků velkých encyklopedických souborů dospěl souboj o zákazníka do finále.
Jaké má kdo vyhlídky?
Pro Diderot mluví heslář šitý na tělo české mu čtenáři. Nejen z inzerovaného rozsahu tiskových stran, který je u Diderotu oproti Universu dvojnásobný, ale hlavně z přímého porovnání úvodních dílů je dále zřejmé, že v Diderotu čtenář nalezne šířeji a podrobněji zpracovaná hesla.
Naopak lákadlem na straně Universa může být skutečnost, že celá encyklopedie vyjde do září příštího roku, zatímco Diderot bude vycházet až do roku 2006. V Euromedia Group navíc mají ještě jednu nemalou výhodu - předplatitelskou základnu Knižního klubu, která, jak alespoň informuje nakladatelství, na encyklopedii živě zareagovala.
Znamená to, že Universum se nutně nemusí okamžitě chytit na volném trhu, ale může postupně nabírat abonenty. Ve srovnání s tím je Diderot na první reakci publika mnohem závislejší. V ostatních bodech, v nichž se encyklopedické projekty liší, již nelze jednoznačně říci, kdo je ve výhodě. Jednotlivé svazky Diderotu jsou levnější než Universum, ale celkově za něj zákazník zaplatí o šest a půl tisíce korun více.
Universum slibuje průběžnou aktualizaci dat na internetu, Diderot hodlá počínaje rokem 2002 vydávat knižní ročenku s nejčerstvějšími politickými a geografickými údaji a každý rok chce také aktualizovat svoji CD-ROM verzi, obsahující sto tisíc hesel (tedy zhruba rozsah osmisvazkové verze Diderotu). Kupci Universa dostanou s posledním knižním svazkem encyklopedie zdarma její kompletní elektronický přepis. Diderot nabízí různé programy slev.
A konečně: v obou nakladatelstvích se mluví o tom, že někdy v budoucnu by mohla být jejich encyklopedie celá umístěna na internet. V tomto bodě se však zároveň oba podniky při sdělování bližších podrobností drží zpátky, neboť například nelze odhadnout, jak se bude v Česku vyvíjet výše poplatků za internetové připojení.
Encyklopedie středního proudu
Následující text samo sebou nemůže být vydáván za nic jiného než za výsledek prvního setkání s úvodním dílem Všeobecné encyklopedie Universum. Snažím se vytušit celkovou koncepci a akcenty tohoto projektu a glosuji některá hesla, najmě z kulturní oblasti. Podobnou impresi bychom v pátek měli přinést nad prvním dílem encyklopedie Diderot s tím, že bychom současně úvodní svazky obou projektů stručně porovnali.
| UNIVERSUM |
| Všeobecná encyklopedie. 1. díl/ A-B. S použitím podkladů německého originálu Das Bartelsmann Lexikon, vydaného nakladatelstvím Verlagshaus Stuttgart, vydala Euromedia Group, k. s. - Odeon, Praha 2000, 740 stran, náklad a cena neuvedeny. |
Obecně lze konstatovat, že Universum klade zvýšený důraz na výklad pojmů, na věcná hesla - jak co do jejich počtu, tak co do podrobnosti výkladu. Například termín adhezní řízení (což je rozhodování o náhradě majetkové škody v trestním řízení) je vyložen na více než půl tiskového sloupce. Stejně pečlivě jsou popsány například aerace, aerodynamika, afekt, agrese, akcie, akreditiv atd. Snad lze zobecnit, že výklad upřednostňuje hesla o skutečnostech nezpochybnitelných a "nepomíjivých". U hesel zeměpisných, biografických a často i věcných (týkajících se např. institucí) je patrný německý, potažmo evropský původ Universa.
Například detailní popis evropského projektu na výrobu proudových dopravních letounů Airbus Industrie je asi čtyřikrát rozsáhlejší než heslo neméně významného leteckého výrobce, americké Boeing Company. Německá plavkyně Franciska Almsicková, držitelka stříbrných a bronzových medailí na OH 1992, je zaznamenána i s fotografií, kdežto jeden z nejlepších světových tenistů 90. let, Američan Andre Agassi, není zastoupen vůbec. Vyloženě německou lahůdkou je heslo aféra Spiegel (prohledání redakce tohoto týdeníku 27. října 1962 bezpečnostními orgány SRN) či výčet německých lázeňských měst a městeček na straně 382. Jasný důraz je kladen na představitele německé vědy a zejména kultury, kde ovšem již při letmém listování narazíme na zvláštní disproporce, které na jednu stranu svědčí o značné vyhraněnosti tvůrců encyklopedie, na druhou stranu o jejich důrazu na populárnost práce.
Jestliže německému filozofovi a estetikovi Walteru Benjaminovi patří šest tiskových řádek bez uvedení jediného díla a na téže stránce je německý básník a spisovatel Gottfried Benn zastoupen šestadvaceti řádky, je to i přes nespornou vlivnost tohoto náročného, exkluzivního autora nepoměr. Benjaminovo myšlení, uvažující například o šíření umění ve věku snadné reprodukovatelnosti, se ukazuje být vizionářské a dnes je často citováno. A také výtka k české redakci: ta u Benjamina mohla uvést dva výbory z jeho tvorby (Dílo a jeho zdroj, Odeon 1979; Agesilaus Santander, Herrmann & synové 1998); u Benna je špatně datován český výbor Básně (nevyšel 1996, nýbrž 1995). Ve srovnání s Benjaminem rovněž vynikne prostor vymezený estetikovi Theodoru Adornovi (skoro šedesát řádek!); a opět k české redakci: předloňský překlad jednoho z Adornových stěžejních děl nenese název Teorie estetiky, nýbrž Estetická teorie.
Divných je pouhých 18 řádek pro Konrada Adenauera, jednoho ze stěžejních německých politiků 20. století - potištěnou plochou jej v Universu předčí východoněmecký písničkář Wolf Biermann, jehož NDR v roce 1976 zbavila občanství. Nemluvě o tom, že menší prostor než Biermannovi byl přisouzen i nositeli Nobelovy ceny za literaturu Samuelu Beckettovi či spisovatelce Simoně de Beauvoir.
DISPROPORCE A CHYBY CZECH MADE
Český vklad, co se týče přidaných tuzemských hesel, bych nazval jako obezřetný jak v rozsahu, tak ve výběru, přitom ale podobně nevyrovnaný jako u německé předlohy. Evidentní je i zde pozornost věnovaná představitelům kultury, specifická je pak opatrnost při výběru a formulování hesel veřejných činitelů, například komunistických politiků. Není těžké si všimnout, že česká redakce přála spisovatelům mladší a střední generace a kromě hesel zařadila i fotografie například Michala Ajvaze, Alexandry Berkové, Petra Borkovce, Terezy Boučkové či Zuzany Brabcové, portrétní snímek však nevyzbyl na takové tvůrce, jakými jsou spisovatelé Adolf Branald, Kamil Bednář či Jan Beneš, kritik a historik Jiří Brabec či výtvarník Václav Boštík - a ty všechny velikostí svého hesla předčí režisér činoher, oper a muzikálů Jozef Bednárik.
Následující výčet je toliko výtahem z chyb, nepřesností a nedůsledností, na něž jsem narazil při prvním, "dojmologickém" listování. Některé z nich mohou být přítomny již v německém originálu, ale mohly být českou redakcí opraveny. Tvář toho druhého, od japonského spisovatele Kóbó Abeho, není "známá povídka", nýbrž román. U politika Ladislava Adamce kdovíproč chybí přesné datum narození - uvedeno pouze 1926 (narozen je 10. 9. 1926). U rakouského psychiatra Alfreda Adlera není uveden překlad jediného díla, ačkoliv v 90. letech česky vyšly čtyři jeho knihy a přestože jsou u jiných autorů česká vydání uváděna. Avšak i v tom je potíž: nejednou jsou připojeny pouze české reedice, nikoliv první vydání (aniž by na to v úvodu bylo upozorněno!).
Několik příkladů: svazek rakouské spisovatelky Ilse Aichingerové Kde bydlím vyšel česky poprvé roku 1966 (uvedeno je pouze vydání z r. 1993), Beckettovy Novely a texty pro nic vyšly již na konci 60. let, nikoli až v roce 1995, Čekání na Godota bylo přeloženo již v roce 1963 a knižně vydáno v roce 1986, ne až v roce 1991. U filmů, tvrdí česká redakce v úvodu, se prý vznik díla uvádí konečným dvojčíslím. Ne vždy: například u snímků Rudolfa Adlera není datace vůbec, naopak u filmů Woodyho Allena jsou datace úplné, čtyřčíselné atd.
KDO MŮŽE BÝT ADRESÁTEM
Takže velmi dílčí závěr: encyklopedie Universum je kvalitně polygraficky zpracována (použitý papír, vazba, tisk včetně kvality reprodukcí) a obsahově může být ideální pro maturanta či pro rodinu, která občas potřebuje nalistovat nějakou informaci, zkrátka pro toho, kdo nebazíruje na proporcích a detailnosti hesel a je rád, že skladba a podoba hesel odráží i momentální popularitu určitých termínů a osobností. Universum, toť encyklopedický střední proud.
 Obálka prvního dílu všeobecné encyklopedie Universum. |
 Ukázka z encyklopedie Universum, na obrázku Archanděl Gabriel od Fra Angelica. |
 Ukázka z encyklopedie Universum, na obrázku obal knihy německého spisovatele Stefana Andrese. |
 Ukázka z encyklopedie Universum, na obrázku aneroid - barometr k měření tlaku vzduchu |
 Hesla jednotlivých států v encyklopedii Universum doplňují obrázky (mapy, znaky) a tabulky se základními údaji. |
 Pohled na jednu celou stranu z encyklopedie Universum. |
