Zatímco v rodném Nizozemsku označují Saskii Noortovou za královnu napětí, do Česka autorka zavítala vůbec poprvé. Představila zde knihu Stromboli, kterou vydalo nakladatelství Práh.
Příběh nejprve sleduje na první pohled idylický manželský pár Sáru Zomerovou a Karla van Bohemena. Oba jsou uznávanými spisovateli a statisíce čtenářů touží po tom, aby nahlédly do jejich soukromého života. Nic však není, jak se zdá. Zevnitř vztah pomalu trouchniví, plní jej nenávist, nevěry, a dokonce násilí.
A tak se Sára rozhodne manžela opustit. Odjíždí na „ozdravný“ pobyt k sopce Stromboli, ani ten jí však nepřináší klid a uspokojení. Sama autorka knihu popisuje jako příběh o ženě, která až kolem čtyřicítky přichází na to, jak trauma z dětství ovlivnilo celý její život. Rozvodem život nekončí.
Obálka knihy Stromboli
V rozhovoru s překladatelkou románu Janou Schrevel-Truhličkovou autorka přiznává, že Sára je postavou autobiografickou, není však její druhou identitou.
„Sára nejsem já. Sáru její manžel uhodil. To se mně nikdy nestalo. Její manžel je spisovatel, to můj bývalý manžel není. Jestli jsem mohla něco udělat jinak? No asi daleko dříve z manželství odejít nebo to nějak společně začít řešit anebo to v sobě potlačit,“ vysvětluje a sama uznává, že by její kniha mohla pomoct mnoha čtenářům a čtenářkám v obdobné životní situaci. „Ne že bych chtěla někoho nabádat, aby se rozváděl. Ale samozřejmě bych chtěla, aby se ženy a možná i muži v mé situaci poznali. Aby jim to pomohlo se z ní dostat, protože rozvodem život nekončí,“ dělí se o vlastní zkušenost.
Zároveň dodává, že vzhledem k věku, kterého se současná populace dožívá, je téměř nemožné poznat tu jednu jedinou velkou lásku a věnovat jí celý život. „Z praxe bych řekla, že člověk může mít víc velkých lásek. Je škoda, že to jeden druhému neumožňujeme. Na druhou stranu sama dobře vím, že když jsem zamilovaná, tak taky nechci, aby partner odešel za někým jiným,“ polemizuje Noortová.
Kromě manželské problematiky v románu Stromboli zkoumá také různé aspekty znásilnění. Řeší jeho definici, okolnosti i pocity oběti, se kterými má sama zkušenost. „Co popisuji v knížce, se mi taky stalo, ale moje hrdinka byla znásilněna brutálněji než já. V knize je ta scéna daleko dramatičtější. Pokusila jsem se popsat situaci, ve které se některé ženy mohou poznat. Situaci, kde přesně nevíš, co se stalo. My si vždycky představujeme, že znásilnění se musí stát někde v nějaké temné uličce, kde vás útočník zatáhne někam do domu a tam znásilní.
Nebo že je to někdo, koho neznáte. Ve většině případů je to však naopak někdo známý, někde na party, když už má člověk upito. Je dokonce možné, že ten, kdo znásilňuje, si ani neuvědomuje, co dělá. Tohle všechno z toho činí zajímavou, ale taky velice obtížnou diskusi,“ říká.
Hrubost přišla později
Oběť si pak mnohdy vůbec nemusí být vědoma toho, co se vlastně stalo. Noortová osobně s útočníkem před znásilněním se zájmem hovořila, považovala jej za atraktivního, hrubost přišla až později. „Zničehonic, když jsem s ním šla ven, začal se chovat hrubě. A tak jsem se sama sebe ptala – bylo to znásilnění, nebo jen špatná zkušenost? Z rozhovorů, které jsem za všechna ta léta dělala, vím, že to takto cítí mnoho žen. Proto nejdou na policii a proto dotyčného neudají,“ zdůvodňuje, proč se rozhodla věnovat právě tomuto tabu.
Přednedávnem Noortová dokončila nový thriller, jehož hlavní hrdinkou je znovu nepochopená, avšak silná žena, která se snaží vyřešit zločin. Tentokrát se rozhodla vyprávět příběh patnáctileté dívky.
„Hrdinka této knihy jednoho rána zjišťuje, že její matka zmizela. Jelikož jsou rodiče rozvedeni, musí jít žít na jiné místo se svým otcem a jeho novou přítelkyní. Má s ní však problémy, navíc musí sama vyřešit záhadu matčina zmizení, za kterým nestojí jen psychické problémy, o kterých všichni mluví,“ upřesňuje pro české čtenáře.
Zdali bude kniha přeložena, prozatím není jasné.
