Rozpad přetaženého vztahu v Tokiu

  1:00aktualizováno  1:00
Leckdo píše jednu knihu, třebaže "formálně" jich má vydán řadu. Jean-Philippe Toussaint (1957) je tento případ. Vypravěč autorova románu Fotoaparát (1989, česky 1997) přemítá: "Myšlenka je podle mě proud, který je nejlépe nechat na pokoji, aby se mohl odvíjet v neznalosti svého vlastního plynutí."

A chce dokázat, aby se mu myslí nesly "rozechvělé formy nepostižitelných kontur". Hrdina prózy Televize (1997, česky 2000) by zase rád kontemploval při plném vědomí, ale okolní svět, životní provoz, mu jeho představy permanentně hatí.

Prožitek takového uvolněného rozpoložení Frankofonní Belgičan Toussaint líčí v polodokumentárním pásmu Autoportrét (2000, česky 2002); dostavil se k němu během cestování vietnamskou Hanojí: "Kolem mě všechno běželo, vše malátně uplývalo v panující vlhkosti, čas i provoz, život a hodiny, mé lásky a mládí, nevyvíjel jsem žádné úsilí, abych podržel čas, smiřoval jsem se s tím, že stárnu, přijímal jsem vyrovnaně myšlenku na smrt. Čas běžel a já byl bezbranný..."

A ve své zatím nejnovější, předloňské, česky v minulých týdnech vydané próze Milovat se Toussaint vkládá vypravěči do úst i tato slova: "Projížděli jsme kolem průmyslových zón a čtvrtí plných šedých domů se střechami pokrytými anténami. Díval jsem se skrze sklo ven a nemyslel na nic, netečný svědek zhuštění prostoru i času, jež vyvolává pocit, že z okna vlaků při tom, jak ubíhá krajina, přihlížíme běhu času."

Již z těchto vytržených vět lze vyrozumět, že v centru Toussaintových děl stojí muži, dodejme muži mladšího a středního věku (průběžně v těch knihách stárnou spolu se svým stvořitelem), kteří mají silnou potřebu plnohodnotně procítit, "provnímat" čas. Chtějí být se světem i se sebou srozuměni, avšak v hektické zrcadlové síni moderní společnosti se jen výjimečně zmohou na to, aby se položili do proudu bytí a splynuli s ním.

Oddaná překladatelka a rovněž vykladačka Toussaintových děl Jovanka Šotolová zmiňuje, že útlý román Milovat se považuje literární kritika ve frankofonní oblasti za dosavadní vrchol autorova spisovatelského tvoření (Toussaint je i filmařem).

Text má nesporně mnohé společné znaky se svazky předešlými, přesněji s těmi, jež tu můžeme znát z překladů. Avšak román Milovat se se od nich, od oné pomyslné, nekončící "knihy" odchyluje - a možná i proto je hodnocen zatím nejvýše. Čím se liší? Jako kdyby Toussaint až nyní definitivně vyřešil "filozofii" psaní, otázky literární poetiky. Je to pořád on, ale jeho ústřední postavy v Milovat se, v tomto zhuštěném příběhu a mistrovsky senzitivním "záznamu" několika desítek vypjatě prožitých hodin, jsou více obnažené, "odfiltrované". Jak v přeneseném, tak chvílemi - v milostných scénách - i v doslovném smyslu.

Vypravěč a jeho dlouholetá milenka, která bude mít výstavu v Japonsku, přijíždějí do Tokia a tam jejich rozklížený vztah nadobro puká. Cestovatelsko-pracovní zážitky z Japonska představují podstatnou část (sebe)ironického svazku Autoportrét; v této zemi se Toussaint jako autor také dočkal značné obliby. Pravděpodobně díky této obeznámenosti hrdinovo putování tokijským bludištěm a cesta do Kjóta v románu Milovat se nepůsobí na čtenáře jako výlet do exotiky. Je to pro Pařížana (i jeho partnerku) pohyb prostorem, který je nezaměstnává svou naprostou jinakostí, přitom však oběma poskytuje "osvobození" od klece domáckých stereotypů.

Neboli: Japonsko je zde katalyzátorem. Evropana jeho kulisy neruší, nýbrž mu podtrhují rozpoložení postav. "... když bychom si nadále dělali vcelku víc dobrého než špatného, to málo špatného, co jsme si dělali, se pro nás stalo nesnesitelným," konstatuje vypravěč. To je vystiženo natolik výtečně, že i kritik zapomene na otázky poetiky a stává se z fachidiota strženým čtenářem, osloveným člověkem.

Jean-Philippe Toussaint - Milovat se
Přeložila a doslov napsala Jovanka Šotolová. Garamond, Praha 2004, 106 stran, náklad a cena neuvedeny, doporučená cena 169 korun.

Autoři: ,

Mohlo by vás zajímat

17. 3. měl premiéru pořad Za oponou na iDNES KINO
23. 3. proběhlo předávání filmových cen (Praha, Rudolfinum)


Nejčtenější

PRVNÍ DOJMY: Začátek konce. Hra o trůny zatím postrádá jen slony

Isaac Hempstead Wright jako Bran Stark v seriálu Hra o trůny

Sázkaři Chance se přiklánějí k tomu, že na Železný trůn usedne žena - Sansa Stark, podle bookmakerů Fortuny jej získá...

Ministr kultury odvolal ředitele Národní galerie a podal trestní oznámení

Generální ředitel Národní galerie Jiří Fajt

Ministr kultury Antonín Staněk odvolal ředitele Národní galerie Praha Jiřího Fajta a Muzea umění Olomouc Michala...

Zemřel Radomil Uhlíř, herec známý z Pupenda, Gymplu i Vejšky

Herec Radomil Uhlíř na premiéře filmu Skřítek (březen 2005)

Krátce po svých dvaašedesátých narozeninách zemřel herec výjimečného zjevu i komiky Radomil Uhlíř, který patřil do...

Komparz ve filmech? Smoljak obsazoval rodinu, Václav Klaus Svěráka odmítl

Fotografie z natáčení snímku Vrchní, prchni. Scénu, kdy vrchní kasíruje známé...

Pro filmová ocenění si obvykle chodí herci v hlavních a vedlejších rolích. Ale bylo by chybou přehlížet i titěrné role...

KVÍZ: Jak pečlivě jste zatím sledovali seriál Hra o trůny?

Carice van Houtenová v páté sérii ságy Hra o trůny

V Západozemí se vše blíží do finále. Vyzkoušejte si, co si ještě po téměř dvou letech od premiéry předchozí série Hry o...

Další z rubriky

Mladý muž a starší žena. Autor Předčítače se drží svého modelu

Spisovatel Bernhard Schlink (8. 3. 2019)

Je břemeno býti Němcem, říkal spisovatel Bernhard Schlink před lety. K tématu, které zpracoval už v bestselleru...

Etiketa káže Comic Sans nepoužívat, pozor i na velká písmena

S písmem a fonty denně pracují stovky milionů uživatelů

Písmo je zrcadlem duše, říká se. Kdo ale ještě dnes napíše více než pět řádků rukou? V současnosti za nás mluví spíše...

Magnesii Literu si odnesla Denemarková i Zápisník alkoholičky

Udílení cen Magnesia Litera (7. 4. 2019)

Knihou roku Magnesia Litera jsou pro letošek Hodiny z olova spisovatelky Radky Denemarkové. Rozhodl o tom sbor...

Najdete na iDNES.cz