„Je to vlastně metafora Ruska. Lidé v něm radši ulpěli ve své minulosti, protože budoucnost je hodně nejistá. Podobně jako hrdinové mé knihy raději živoří v podzemí, kde mají aspoň nějakou jistotu, a bojí se vyjít na povrch,“ říká Dmitrij Gluchovskij, který patří mezi kritiky současného Kremlu.
Moskevské metro bylo projektováno jako největší protiatomový bunkr na světě. Pořád funguje?
Měly se v něm zachránit desítky až stovky tisíc lidí. Počítalo se, že při odpálení raket z tehdejšího Západního Německa by měli lidé asi sedm minut, při odpálení ze Spojených států přes dvacet minut, aby se skryli. Ten systém má 170 stanic přístupných veřejnosti, ale je tam ještě druhý okruh, o kterém jsme se dozvěděli až v 90. letech. Bylo to zvláštní uvědomit si, že za nějakými dveřmi nebo stěnou se může nacházet oddíl vojáků. Najednou ztratíte jistotu, že to metro znáte.
Kolik v okruhu metra číslo dvě pracuje lidí?
To je samozřejmě tajná informace a novináři se na to už ani neptají. Podle některých zdrojů má Metro 2 mít čtyři linky a délka této tajné sítě může překračovat i tu u veřejné části. Její hlavní tratě jsou jednokolejné a spojují Kreml a další důležitá místa. Systém Metra 2 je údajně jednokolejný, bez ventilačních šachet. A stanice jsou ještě hlouběji než ty oficiální.
Kdyby vypukla třetí světová válka, šly by se tam ruské špičky skrýt?
Zřejmě. Je to věc, která se udržuje v aktivním stavu. Stejně tak existuje program revitalizace opuštěných bunkrů. Tento program byl spuštěn v okamžiku, kdy do Kremlu nastoupil Putin. Takže se připravuje už dlouho (usmívá se).
Jaký je podle vás Putin?
Především paranoik ze staré školy KGB, který pořád hledá nějakého vnějšího nepřítele. Pořád se obrací k minulosti. A chce být chválen jako správný vůdce. Snaží se mít stejný respekt jako kdysi Lenin nebo Stalin.
Cítíte se v Moskvě svobodný?
Když nejste součástí dvou procent odbojných intelektuálů, tak vám nic moc nehrozí. Každodenní běžný život v Moskvě je v pohodě. Město je krásné a bohaté, otevřené. Je tam celá řada míst, kde se dá skvěle najíst, dát si drink nebo si zatancovat. A pro cizince je tam teď vzhledem k devalvaci rublu o hodně levněji.
Týdeník TÉMAVychází v pátek  Jak to v Rusku vypadá s cenzurou? A jak je to s bunkrem č. 42? Více se dočtete v pátečním vydání týdeníku Téma. |
Žil jste v Izraeli, Německu, Francii. Kde jste se cítil nejsvobodněji?
Svoboda pro Rusa je něco hodně osobního. A já jsem typický Rus. Mám svoji vlastní svobodu.
V které z těch zemí byste si dokázal představit žít?
Já už jsem vlastně třikrát emigroval. Jsem hodně kosmopolitní člověk. Dovedu si představit, že bych žil dva roky tam, pak jinde. Rád bych se podíval do Los Angeles a do Tokia. Ale rozhodně bych se nechtěl dostat do situace, že bych se z politických důvodů už nikdy nesměl vrátit do Ruska.
Co vás drží v Moskvě? Co vám chybělo v cizině?
Byla to nuda. Moskva je zábavná. To, že žijete uprostřed dění, kdy vám před očima roste diktatura, to je něco úžasného (usmívá se). Dokud nezačnou věšet svobodně smýšlející lidi na lampy, je to v pohodě.
