Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tv„Jaroslav Foglar napsal přes dvacet románů, povídek a komiksů, ale řada nápadů a fragmentů zůstala jen v jeho poznámkách,“ vysvětlil v Rozstřelu Roman Šantora.
KVÍZ: Losnu, nebo Mažňáka? Jak dobře znáte Rychlé šípy? Soutěžte o nové vydání knihy Záhada hlavolamu. |
„Chceme všechno vydat v ucelené řadě, která vyvrcholí v roce 2027 – právě tehdy by pan Foglar oslavil 120. narozeniny,“ dodává s tím, že projekt zahrne dvacet svazků, od románů přes povídkové knihy až po jeho takzvanou metodickou příručku.
První díl, Záhada hlavolamu, právě vyšel a je k dispozici v trafikách. V příštích měsících se přidají podle Šantory další tituly: „Je to návrat ke kořenům, kdy děti běhaly pro pokračování do trafik. I teď si tam mohou každý měsíc zajít pro další knížku.“
Edice navíc sází na klasickou estetiku – obálky i většinu ilustrací maluje devadesátiletý Marko Čermák, legendární kreslíř foglarovek.
Ztracené rukopisy a tajemství Jana Tleskače
Jednou z největších událostí projektu bude kniha Za oponou Stínadel. „Foglar se ke stínadelské trilogii vracel i ve vysokém věku a plánoval čtvrtý díl. Měl se jmenovat buď Kdo byl Jan Tleskač nebo Stínadla se budou bourat,“ prozradil Šantora.
„Napsal jednu kapitolu a několik útržků. V jeho bytě se po smrti našly i ručně psané poznámky – třeba kolik je postavám let, kdy se Jan Tleskač narodil a kdy měl zemřít. To všechno poprvé zveřejníme,“ slibuje Šantora.
„Nikdy neprozradil, kde přesně Stínadla leží. Věděl, že tajemství láká. Ale podle všeho se inspiroval starou Prahou – například kostelem svaté Anny, dnešní Pražskou křižovatkou,“ říká Šantora. Právě tam Skautská nadace chystá 7. listopadu tematický večer, který má atmosféru Stínadel znovu oživit.
Foglar by byl influencer dobra
Roman Šantora připomněl, že Foglar dokázal děti nadchnout pro dobro, aniž by moralizoval. „Když Rychlé šípy v časopise uklízely sníh, tisíce dětí to hned napodobily. Byl to influencer dobra dávno před sociálními sítěmi.“
Foglar byl podle Šantory také skautským vedoucím a vymyslel formát celotáborových her, které se hrají dodnes. Foglarův svět tak prý obstojí i v éře digitálních her a YouTubu.
Jaroslav Foglar píše kroniku na Rejžáku v roce 1942.
„Děti pořád touží po kamarádství a dobrodružství, jen ho hledají jinde. Když jim ale rodiče nebo prarodiče dají do ruky Záhadu hlavolamu, funguje to stejně jako dřív. Humor Rychlých šípů přežil desetiletí,“ míní Šantora.
A i když se dnes objevují nové variace na foglarovské téma – třeba kniha Barabizna od Lucie Hlavinkové, kde parta dětí plní bobříky a natáčí to na YouTube – duch Mirka Dušína zůstává stejný. „Foglar by dnes určitě psal jinak, ale pořád by uměl děti nadchnout pro dobro,“ uzavřel v Rozstřelu Roman Šantora.
