Roky jsou rozsáhlým příběhem členů rodiny Pargiterů, jejichž osudy Woolfová vypráví v rozmezí více než padesáti let - od roku 1880 až do autorčiny tehdejší „současnosti“ - třicátých let minulého století. Do britské literární historie se také proto kniha zapsala jako „svědectví o britské společnosti na přelomu devatenáctého a dvacátého století“.
Kroniku přesto Roky připomínají jen stěží. Woolfová se v jednotlivých kapitolách nazvaných prostě po daném roce, ve kterém se děj odehrává, soustředí na krátké výseky ze životů rodinných členů – otce rodu, plukovníka Abela Pargitera, který při bojích v Indii přišel o dva prsty, nejstarší a dobrosrdečné dcery Eleanor, nejmladší a svéhlavé Rose a mnoha dalších.
Za vznikem románu Roky stojí esej Woolfové Professions for Women, která má kořeny v jejím proslovu z ledna 1931 k členkám ženského hnutí The Women’s Service League. Zabývala se v něm emancipací britských žen i výzvami, kterým čelí v zaměstnání. Navzdory tomu, že v současnosti román Roky nepatří mezi nejznámější díla z pera Woolfové, stal se za jejího života nejvýdělečnějším románem autorky vůbec.
Literární kritik z deníku New York Times Peter Monro Jack dokonce ve své recenzi Roky nazval „nejbohatším a nejkrásnějším románem, který Woolfová za svou kariéru napsala“. Oceni jeho lyrickou složku i přesun k tradičnější formě vyprávění než v případě předešlých Vln z roku 1931.
Do češtiny knihu pro nakladatelství Odeon přeložila Zuzana Mayerová, která do češtiny převádí i romány Alice Munroové, Paula Hardinga nebo Toni Morrisonové. Mezi nejznámější díla Virginie Woolfové patří tituly Orlando, Paní Dallowayová nebo K majáku.
Woolfová se narodila jako Adeline Virginia Stephenová v Londýně v roce 1882. Od dospívání trpěla duševními problémy, nejpravděpodobněji bipolární poruchou. V meziválečném Londýně patřila mezi intelektuální i uměleckou smetánku. Za svého muže Leonarda Woolfa se provdala v roce 1912. O tři roky později vydala svůj první román.
