Rok kohouta: chůze minovým polem

  11:39aktualizováno  11:39
Tereza Boučková, dosud autorka krátkých, mozaikovitě stavěných próz, vydala román Rok kohouta, svoji nejrozsáhlejší a nejčtivější knihu.

Tereza Boučková - ze křtu knihy Rok kohouta 22. 4. 2008 v Paláci knih Luxor | foto: Jovan Dezort

Roku kohouta si Tereza Boučková uchovává svoji už tradiční autobiografičnost, patrnou od debutu Indiánský běh, který před dvaceti roky publikovala v samizdatu.

Vyhraněná poetika lapidárně za sebe kladených odstavců, kterou lze přirovnat ke scenáristickému sledu obrazů, jež nemají být natočeny, nýbrž byly už reálně odžity, se objevovala i v následných autorčiných textech – Končiny štěstí, končiny ticha, Krok sun krok…, Křepelice, Když milujete muže.

Poslední zatím publikovanou prózou Boučkové byl před deseti lety titul Krákorám. Od té doby tiskla fejetony (shrnula je do svazku Jen si tak trochu schnít, 2004), napsala scénář k filmu Smradi (2002) a dokončila dosud nerealizovaný scénář Zemský ráj to na pohled.

V čínské astrologii existuje tucet znamení podle zvířat (krysa, buvol, tygr, zajíc, drak, had, kůň, koza, opice, kohout, pes, vepř). Roky periodicky plynou ve znamení těchto tvorů.

Boučková se narodila v jednom roce zasvěceném kohoutovi (1957) a s jiným rokem kohouta (s tím, který připadl na 9. února 2005 až na 27. ledna 2006) se časově v zásadě kryje její deníkovědokumentaristický román, byť přímo nemá formu deníku ani není přísně dokumentaristický (jména a názvy spisovatelka nejednou změnila či zamlčela a čtenář je rozklíčuje v míře dané tím, nakolik se orientuje na zdejší kulturní a politické scéně).

Motiv čínské astrologie, natož jejího vlivu na osud vypravěčky a její zkoušené rodiny, je však v Roku kohouta podružný a v rovině neškodně ironického ozvuku se tu ohlašuje skutečnost, že Boučková je dcerou spisovatele Pavla Kohouta.

Co se jejich vztahu týče, ten zde opět dochází svého zpodobnění, znovu jsme svědky napružené  ochablosti a rezignace u Boučkové a zvráceně chladné zdvořilosti u Kohouta.

K četbě a postoji
Ústřední námětová linie Roku kohouta však běží úplně jinudy: v dramatu, jež vypravěčka a její manžel zažívají se dvěma osvojenými romskými chlapci, kteří věkově dorostli k zákonem stanovené dospělosti a brutálně a náhle se vymkli společenským a rodinným normám.

Omletá formulace praví, že určité příběhy píše sám život. Rok kohouta je takovým případem – ale na omletost "papírové" formulace dává zapomenout svou živočišnou silou, která strhává čtenáře k četbě a k postoji.

Boučková důsledně přibližuje úmorný kolotoč útěků, krádeží, agresivní lhostejnosti a četných dalších projevů obou synů, kteří se odmítají jakkoliv namáhat a čímkoliv odpovědným se zabývat, ačkoliv celá jejich dosavadní výchova směřovala právě k vybudování sociálních struktur a návyků.

Geny a asi také prenatální a novorozenecké frustrace (dodejme, že jejich vliv věda stále zřetelněji potvrzuje) se u obou mladíků bez milosti ujaly vlády.

Kdo je tady nekorektní?
Vypravěčka Roku kohouta nezobecňuje; důsledně popisuje svoji zkušenost plus připojuje poznatky svých přátel a známých, kteří se rovněž odhodlali k adopci romských dětí; bilance je to tíživá. Vypravěčka chce znát statistická čísla, aby si udělala obrázek, zda vězí v atypickým vzorku nebo přísluší k početnější zkušenosti – jenže ta čísla dle všeho neexistují.

Součástí peripetií je i ohlas na interview, jež poskytla ženskému časopisu (pro zájemce: Boučková
na jaře 2006 publikovala rozhovor v Marianne; na internetových stránkách časopisu je k dohledání
včetně diskuse k němu), a zkušenost s názorovým týdeníkem, jenž se od interview odpíchl k článku,
který vypravěčka považuje za skandálně zkreslující (skutečnost: Respekt otiskl v č. 15/2006 článek Jáchyma Topola, který si Boučkovou bere do úst; dnes je dostupný jen předplatitelům časopisu).

Zde se Rok kohouta tudíž ocitá na minovém poli politické korektnosti, kam jej v ohlasech případně zavleče ten, kdo jej tam zavléct chce. Pro umělecké dílo je však politická korektnost kategorií podružnou.

Dílo má jedinou povinnost: vyslovit zkušenost jedince, ať jakkoliv krajní, a to prostředky, které se dají považovat za umělecké. A máme-li přece stanovit mantinel, pak ten, že dílo nebude devastovat lidskost. Což pochopitelně není případ knihy Terezy Boučkové.

Stáhněte si online audioknihu Šíleně smutné povídky od Terezy Boučkové.

Bolest a privilegium
Pod náporem drásavosti Roku kohouta by nemělo zapadnout, že ta próza znamená šťastný posun v autorčině poetice. Námět a téma, jimiž kromě výchovných hrůz jsou i vydobývání si prostoru pro tvorbu a vnímání vlastního tělesného stárnutí, v Boučkové nalezly adekvátní výrazové prostředky: zjitřená
lakoničnost trvá, ale někdejší vyprávění dávkované do nápadně "vytrčených" odstavců ustoupilo před soustavností a plynulostí, tudíž k tradičnější formě.

Boučková tady tolik neukazuje, jak je to psáno, ponechává bouřlivému životnímu proudu co nejhladší řečiště. K mimořádnému výskytu obsahových ostnů v Roce kohouta v neposlední řadě přispívá lidská
povaha vypravěčky, která se mi jeví, mírně řečeno, jako nesnadná.

(Mimochodem: začteme-li se do charakteristik, jimiž jsou v čínské astrologii přibližovány osobnosti zrozené v jednotlivých znameních, vypravěčka nemá právě k tomu, které je v názvu knihy a vyžaduje pro sebe pozornost, nešetří popudlivostí či sžírá se úzkostmi, věru daleko…)

Svůj sklon stavět se do role oběti či přinejmenším nespravedlivě nechválené osoby reflektuje vypravěčka Tereza minimálně – vzhledem k tomu, že pořád platí: ta žena je svým způsobem privilegovaná, neboť je jí dáno, jistěže za nemalého vkladu vlastní píle, zúročit prožité v umělecké výpovědi. Kolik lidí je zkoušeno stejně či více – a bez možnosti a daru ventilovat prožité v tvorbě?!

TEREZA BOUČKOVÁ - Rok kohouta
Euromedia Group-Odeon, Praha 2008,
336 stran, cena 259 korun
Hodnocení MF DNES: 90 %

Autor:
  • Nejčtenější

Hudební kalendář 2019: Koncerty světových hvězd, které nesmíte prošvihnout

Rok 2019 zpříjemní hudebním fanouškům vystoupení řady hvězd. Přijede třeba Andrea Bocelli. Podívejte se na přehled...

RECENZE: Karel, já a ty nabízí defilé třicátníků, kteří nevědí, co chtějí

Bohdan Karásek říká svým pracím „bytové filmy“, což lze přeložit jako levné projekty na pomezí studentských a...

Správce ve filmu S čerty nejsou žerty bych neopakoval, řekl Preiss v Rozstřelu

Legendární věta správce z pohádky S čerty nejsou žerty „na doživotí – do konce života“ se o Vánocích znovu vrátí na...

Největším českým porevolučním hitem je Země vzdálená

Během tří dekád od pádu komunistického režimu vzniklo mnoho hitů, ale tím největším je podle mínění diváků hudební...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Co je ještě znásilnění, ptá se spisovatelka a nebojí se být osobní

Spisovatelka Saskia Noortová se nebojí být osobní. V knize Stromboli jí byl inspirací krach vlastního manželství i...

Premium

Test kebabů: Hovězí maso, které nedávno ještě kdákalo, i nadměrné množství soli

Orientální kebab by mohl být zdravější alternativou smažených hamburgerů a hranolků. Jenže to by musel být připravován...

Premium

Tajemství zdraví je ukryto v mezilidských vztazích, tvrdí psycholog Ptáček

Jakým způsobem žijeme a přistupujeme ke svému okolí, máme vlastně z velké části předurčené. Ovlivnit nás může nejen...

Premium

Nikdo dodnes neví, kolik těch holek zůstalo zakopaných. Starosta Dubí vzpomíná

„Devadesátky“ a přelom tisíciletí byly v Dubí na Teplicku divoká léta. Řádili tu pasáci prostitutek a mafiáni. Město se...

  • Další z rubriky

Václav Budinský se zasloužil o nový rekord. Napsal nejmenší knihu

O nový český rekord se zasloužil spisovatel a autor minimalistických veršů Václav Budinský. Ve středu pokřtil v Praze...

Ze svého úspěchu mám pocit viny, tvrdí americká autorka Colleen Hooverová

Rodačka z Texasu se věnovala sociální práci. Svou první knihu vydala svépomocí v roce 2012 a od té doby se téměř...

Knihou roku jsou Tiché roky od Aleny Mornštajnové. Uspěl i Murakami

První ročník nové čtenářské ankety Kniha roku zná své vítěze. V celkem třinácti kategoriích uspěl Haruki Murakami s...

Temná Anglie a vzácný objev. Nové thrillery plní otrokáři i teroristé

Co následovalo poté, když baskičtí teroristé složili zbraně? Dal se v Anglii roku 1781 zastavit obchod s otroky a jak...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz