Sám si v Bruselu pronajal byt a žil v něm šest let. Evropská rada podle něj nemá budoucnost na rozdíl od Evropské komise, které si, jak zmiňuje i v knize, cení.
„Představa, že vám Evropská unie vezme národní identitu, jak říkají mnozí odpůrci evropské integrace, je jeden z největších vtipů v historii,“ říká.
Podle Menasse nikdo nechce zabíjet ničí identitu. „Pokud taková věc reálně existuje,“ podotýká. Sám je zastáncem myšlenky, že národní identity jsou jen smyšlenka. Za příklad dává Itálii, o jejíchž obyvatelích sice zbytek světa má nějakou představu, rozhodně se však nemůže vztahovat stejně k Italovi ze severu a Italovi z jihu.
Ve své knize Robert Menasse i přes svůj odpor k takovémuto škatulkování využívá jakožto autor jistých archetypů, aby jeho fiktivní hrdinové co nejlépe vystihovali myšlenku, kterou chce čtenáři sdělit. V knize tak má i postavu Čecha Bohumila. Všeuměla, kterého sám autor nazývá Švejkem.
„Na jeho příkladu ilustruju různé kontradikce dnešní doby. Zatímco on se v Bruselu snaží budovat Evropu, jeho sestra si doma v Praze bere nacionalistu,“ popisuje.
Menasse se beletristickým Hlavním městem rozhodl sdělit čtenáři myšlenku, která se mnohem častěji objevuje především jako esejistika nebo přímo literatura faktu.
Do Prahy jezdil už v mládí
Jedním z nejlepších prostředků evropské integrace je podle Menasseho program Erasmus, v rámci kterého studenti pravidelně vyjíždějí do různých evropských zemí. Za příklad dává i svou dceru, která nyní bydlí v Praze, ačkoliv nežije s Čechem. Čas od času se tak Robert Menasse vyskytne v Praze i z jiných než pracovních důvodů. Město však už příliš objevovat nemusí, pravidelně sem jezdil už v sedmdesátých letech.
„Bylo to v nejhorších časech normalizace, ale já se zamiloval a jezdil sem skoro každý víkend. Pro Rakušany tehdy bylo celkem jednoduché dostat víza,“ vzpomíná. Mnohdy zmiňovanou zašedlou Prahu si však nepamatuje. „Poprvé jsem sem přijel v roce 1970, kdy se slavilo výročí konce druhé světové války, takže celé město bylo pečlivě vyzdobené a barevné,“ říká.
Knihu Hlavní město vydalo nakladatelství Kniha Zlín. Do češtiny ji přeložil Petr Dvořáček.
